Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 72/2024-72

Okresní soud v Chrudimi rozhodl soudcem Hynkem Baňouchem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

pro 361 189,57 Kč s příslušenstvím, takto:

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení 361 189,57 Kč s úvěrovým úrokem ve výši 5,39 % ročně z částky 360 689,57 Kč od 9. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 361 189,57 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 37.037,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení 361 189,57 Kč s úvěrovým úrokem ve výši 5,39 % ročně z částky 360 689,57 Kč od 9. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 361 189,57 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 37.037,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného dne 30.1.2024 domáhala na žalovaném zaplacení 361 189,57 Kč s úvěrovým úrokem ve výši 5,39 % ročně z částky 360 689,57 Kč od 9. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 361 189,57 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení, z titulu dluhu z úvěru, který žalovanému poskytla její právní předchůdkyně Anonymizováno a.s. dne 5.10.2017 ve výši 500.000,-- Kč, který ale žalovaný nesplácel řádně, takže spořitelna úvěr zesplatnila dnem 8.1.2021 a následně pohledávku postoupila žalobkyni.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 7), namítl promlčení a navrhl zamítnutí žaloby s tím, že v případě že žalobkyně na žalobě setrvá, je třeba doložit vynaložení odborné péče při posuzování úvěruschopnosti a specifikovat kdy a jaká částka byla žalovaným uhrazena a zda připadla na úhradu jistiny či příslušenství.

3. Žalobkyně na žalobě setrvala (č.l. 35) a uvedla, že nárok promlčen není. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 8. 1. 2021 odstoupila od úvěrové smlouvy a současně žalovaného vyzvala k úhradě vyčíslené dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy k úhradě. Zásilka s výzvou žalovanému byla podána k poštovní přepravě dne 12. 1. 2021. Protože adresát nebyl poštovním doručovatelem zastižen, byla zásilka dne 14. 1. 2021 uložena na poště a adresát byl o tom vyrozuměn. Výzva k úhradě byla žalovanému doručena fikcí dne 23. 1. 2021 a určena desetidenní lhůta k úhradě pohledávky marně uplynula dne 2. 2. 2021. Žaloba pro zaplacení této pohledávky pak byla podána dne 30. 1. 2024, tedy ještě před uplynutím všeobecné promlčecí doby.

4. Soud konstatuje, že Anonymizováno a.s. (věřitel) dne 8.1.2021 odstoupila (č.l .48) od úvěrové smlouvy č. hodnota-Anonymizováno ze dne 5.10.2017 (č.l. 15-19) na základě níž poskytla žalovanému 500.000,-- Kč a učinila dluh splatným ve výši 361 189,57 Kč (zesplatnila jej). Doslova uvedla: že jako věřitel „odstupuje od úvěrové smlouvy s okamžitou platností. Odstoupením od úvěrové smlouvy se poskytnutý úvěr v celé výši včetně příslušenství stal splatným, tzn. na základě tohoto oznámení Vám nyní vzniká povinnost vrátit věřiteli ihned celé přijaté plnění spolu s veškerým příslušenstvím.“.

Po právní stránce soud věc posoudil takto.

5. Žalovaná namítla promlčení žalovaného dluhu, který byl zesplatnění dnem 8.1.2021.

6. Zákon k promlčení stanoví: „Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.“ ( ), přičemž: „K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. ( ). „Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.“ ( ) „Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. ( ). „Promlčecí lhůta trvá tři roky.“ ( ).

7. Věřitel, který pohledávku podle postoupil žalobkyni úvěr zesplatnil nárok ke dni 8.1.2021 „s okamžitou platností“ a od tohoto dne byl žalovaný povinen plnit a od tohoto dne počala běžet lhůta v níž se věřitel mohl uplatnit u soudu vůči žalovanému své právo na zaplacení, kdy soud je orgánem veřejné moci, u nějž je toto právo vymahatelné. Promlčecí lhůta trvala tři roky a uplynula dnem 8.1.2024 (viz též ).

8. Žalobkyně podala žalobu dne 30.1.2024, tedy po uplynutí promlčecí lhůty a žalovaný tak důvodně namítl, že není ve smyslu povinen plnit.

9. Výklad žalobkyně, že promlčecí lhůta počala běh uplynutím lhůty k plnění stanovené v oznámení o zesplatnění úvěru dnem 8.1.2021, přičemž běh této lhůty měl počít v návaznosti na uplynutí lhůty stanovené žalobkyní pro nastoupení fikce doručení nelze akceptovat. I z textu oznámení banky plyne, že povinnost zaplatit vznikla ke dni 8.1.2021 a lhůta o níž hovoří žalobkyně, byla lhůtou, v níž zaplacení ještě nebylo vázáno na nastoupení dalších sankčních plateb a kterou věřitel hodlal posečkat s vymáháním.

10. Žalobkyně při jednání soudu změnila svá žalobní tvrzení a nově uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Učinila nesporným, že před poskytnutím úvěru nebyla prověřena úvěruschopnost žalovaného a dále uvedla, že ustanovení a 2 , o spotřebitelském úvěru má speciální povahu vůči obecným ustanoveními o vydání bezdůvodného obohacení. Nárok tak nemůže být promlčen. teprve poté, co budou zjištěny schopnosti a možnosti žalovaného, budou stanoveny splátky v odpovídající výši a teď bude stanoveno, v jakých částkách od poskytnutí úvěru v roce 2017 měl úvěr splácet. V tomto případě by již splacená částka byla použita postupně na nejstarší od takto určených splátek. Znamená to také, že některá plnění splatná nejsou.

11. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném v době uzavření smlouvy stanovil:

(1) „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou [ověření úvěruschopnosti], je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“

12. Soud konstatuje, že neplatnost podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatností absolutní, k níž soud přihlíží bez návrhu.

13. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje ( ). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek ( ).

14. Posuzování schopnosti dlužníka splácet úvěr nemůže být jen formální. Soud si je vědom, že šíře a hloubka posuzování úvěruschopnosti a s tím souvisejících nákladů je spojena s výší poskytovaného úvěru. Jinými slovy závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, resp. vynaložení odborné péče musí být činěn s respektováním zásady proporcionality. Věřitel nebyl s to doložit, že by před poskytnutím částky 500.000,-- Kč zkoumal konkrétní výdaje žalovaného a konkrétní způsob, jímž plní své dosavadní závazky, jak výslovně a jednoznačně stanovil § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy posouzení kredibility mělo být učiněno „na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“

15. Relevance posouzení úvěruschopnosti na základě kritického přístupu k údajům sděleným dlužníkem plyne ze směrnice EP a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském (čl. 22 odst. 1 a čl. 23, jakož i čl. 8: „Member States shall ensure that, before the conclusion of the credit agreement, the creditor assesses the consumer's creditworthiness on the basis of sufficient information, where appropriate obtained from the consumer and, where necessary, on the basis of a consultation of the relevant database"; 6), kterou je třeba užít ( ve spojení s a odst. 1 ,y ČR) při výkladu a aplikaci a Evidentním důvodem neplatnosti tak bylo neprokázání vynaložení odborné péče posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle citovaného zákona, kdy tato ustanovení je třeba vykládat mj. v souladu s a citované směrnice EP a Rady. Spotřebitel není ani jediným ani prvotním a ani dostatečným zdrojem informací pro posouzení úvěruschopnosti (srovnej výše citované anglické znění příslušné směrnice, dle něhož je spotřebitel zdrojem těch informací, kde je to vhodné). Platí však, že získané údaje o příjmech a výdajích, opřené o konkrétní doložené informační zdroje, je třeba vyhodnotit s odbornou péčí. Jiný výklad ani není možný. Sankce neplatnosti jednak chrání každého individuálního spotřebitele a též rovněž obecnému zájmu na fungujícím úvěrovém trhu.

16. K posuzování úvěruschopnosti je k dispozici dlouhodobě publikovaná metodika ČNB, která je volně dostupná na jejich internetových stránkách. Soud vychází z předpokladu, že věřitel jako profesionál v oblasti poskytování úvěru je s těmito požadavky seznámen; je zavedeným podnikatelem v oblasti půjček s dlouhodobou praxí a není potřeba jej zvláště v tomto směru poučovat. Úvěrový podnikatel, který hodlá dostát požadavkům kladeným na vynaložení odborné péče, má dostatek relevantních informací o náplni tohoto relativně neurčitého pojmu. Odpovědné věřitelské posuzování schopnosti zájemce o úvěr dostát svým závazkům, tedy úvěruschopnosti (či též kredibility), je s úvěrovým financováním spojeno od počátku a schopnost posuzovat ji byla jednou z nejvýznamnějších dovedností (či aktivem) věřitele, kdy jejím uplatněním věřitel snižoval rizikovost úvěrové transakce, s cílem zachování výhledů na uvažovaný zisk, který je smyslem bankovního (úvěrového) podnikání. Pokud by byla úvěruschopnost posuzována jen formálně, byla by i budoucí vynutitelnost úvěrového závazku pouze formální. Nahlíženo z obecnějšího právního hlediska je posuzování kredibility splněním prevenční povinnosti svého druhu.

17. Soud konstatuje na základě výše uvedených závěrů, že žalobkyně u soudu vymáhala pohledávku z úvěru, který věřitel poskytl, aniž by doložil vynaložení odborné péče při posuzování úvěruschopnosti (viz výše). Žalobkyně nepředložila konkrétní vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného na základě zákonem požadovaných údajů. Smlouva je neplatným úkonem pro nesplnění předsmluvní povinnosti. Žalobkyně změnila svůj názor a neplatnost sám konstatovala.

18. Sankci neplatnosti právního úkonu nelze užít bez zvážení sledovaného účelu a na právní jednání je třeba nahlížet spíše jako na platné, než neplatné ( a ). Účelem razantního zásahu do svobody vůle věřitele a dlužníka v podobě sankce neplatnosti je zvýšení odpovědnosti věřitele. Úvěr byl poskytnut v situaci, kdy byla cena peněz dlouhodobě nízká (srov. např. statistiky spotřebních úvěrů České národní banky "Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR", dostupnou na: www.cnb.cz), což pravděpodobně některé věřitele mohlo vést k nabízení peněz subjektům, jejichž kredibilita by za standardních podmínek vedla věřitele k závěru, že úvěr nebude dobytný. Dalším účelem sankce neplatnosti je zabránění přenášení povinnosti péče věřitele o faktickou vynutitelnost úvěrového závazku, k povinnosti státu zajišťovat vynucování dlužnických závazků, které mají bez odpovědného posouzení úvěruschopnosti od počátku jen formální povahu. Bezvýhradná zákonná vynutitelnost formálního závazku by snižovala riziko úvěrového podnikatele na úkor nákladů, které stát vynakládá na mašinerii soudního vynucování (srov. v ekonomické teorii pojem morální hazard na straně věřitele). Nelze rovněž zcela opomenout, že při překročení určité kritické hranice četnosti takových případů, je ve svém důsledku zahlcována vynucovací kapacita státu na úkor ostatních věcí. Naznačené účely plynou i z důvodové zprávy k zákonu o spotřebitelském úvěru (srov. důvodovou zprávu k , na www.psp.cz, parlamentní tisk č. hodnota, volební období 2010-2013), které soud uvádí jen pro ilustraci, srov. však např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2.2019, sp. zn. ).

19. Takový věřitel nemůže požadovat soudní ochranu takového nároku poukazem na požadavek spravedlivého uspořádání vztahů se spotřebitelem. Dlužník je samozřejmě povinen zaplatit věřiteli to, co od něj skutečně přijal, včetně zákonné sankce za prodlení, která byla násobně vyšší, než je cena peněz či běžně dostupný zhodnocovací úrok. Sluší se dodat, že smluvní pokuty a sankce při prodlení u dlužníka s nízkou bonitou díky své výši nevedou k naplnění úvěrového vztahu (řádné splacení úvěru), ale naopak jeho naplnění brání, neboť to, co dokáže dlužník zaplatit, pohltí tato plnění, jež mají mít podpůrnou povahu.

20. Smlouva, o níž žalobkyně opírá svůj nárok, je neplatná, podle a 588 ve svém celku, neboť úvěrový vztah je komplexním nedělitelným právním vztahem, tvořeným souborem provázaných a vzájemně podmíněných práv a povinností. Jednoznačná sankce neplatnosti je zde stanovena veřejnoprávní normou. Při soudním vymáhání nelze dosáhnout aprobace neplatného právního jednání komplexní povahy tím, že se v jednotlivém případě uplatní jen část nároků, anebo tím, že soud dle vlastní úvahy vybere ty, které části takového jednání, které ještě bude v dané chvíli a na základě konkrétních skutkových zjištění považovat za (ještě) vyhovující zásadě přiměřenosti. Vyhodnocení úvěruschopnosti je předsmluvní povinností věřitele, při jejímž nesplnění není smlouva jako celek uzavřena platně.

21. Výše uvedené závěry týkající se smlouvy o spotřebitelském úvěru, u níž věřitel není s to doložit vynaložení odborné péče při posouzení úvěruschopnosti, jakož i povinnosti přihlížet k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti jsou v souladu i s rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie („ESD") týkajících se spotřebitelských úvěrů (srov. za všechny např. rozsudek ze dne 18. 12. 2014 ve věci Anonymizováno CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další anebo rozsudek ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno OPR Finance s.r.o. v. GK, všechna rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jsou dostupná na: https://curia.europa.eu): „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele," (Anonymizováno. Tyto závěry je třeba respektovat ( ,y ČR).

22. Závěrem soud konstatuje, že věřitel poskytl žalovanému 500.000,-- Kč, který z nich vrátil jen 210 746,43 Kč, a rozdíl těchto částek, tj. 289 253,57 Kč nevrátil.

23. Žalobkyně namítala, že splatnost této částky ještě nenastala, resp. je třeba ji zkoumat, neboť ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru je zde spor o možnostech žalovaného splácet. Soud konstatuje, že ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, které má zvláštní povahu vůči obecné úpravě vypořádání bezdůvodného obohacení podle , nelze v poměrech projednávané věci vykládat tak, že pro účely promlčení posouvá splatnost poskytnutých prostředků až za datum splatnosti určené věřitelem a tím odsouvá ve prospěch věřitele počátek běhu promlčecí lhůty.

24. Soud konstatuje, že věřitel úvěr zesplatnil ke dni 8.1.2021 a od tohoto okamžiku počala běh lhůta, v níž se mohl na soud obrátit s vymáháním celé jeho pohledávky, resp. kterékoli její části.

25. Platí rovněž, že počátek běhu promlčecí lhůty nelze mechanicky odvíjet od splatnosti podmíněné skutečností, o níž není jisté, zda nastala (srov přiměřeně rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 31. 5.2023, sp. zn. Anonymizováno). U absolutní neplatnosti, která má účinky od tehdy (ex tunc), počíná promlčecí lhůta běžet bez ohledu na to, že splatnost plynoucí z absolutně neplatného právního jednání případně stanoví splatnost pozdější. O riziku neplatnosti úvěrové smlouvy pro porušení předsmluvní povinnosti úvěrový věřitel objektivně věděl od okamžiku účinků směrnice Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a existence této směrnice bránila vzniku legitimního očekávání žalobce, že vypořádání neplatné smlouvy bude provedeno s ohledem na víru žalobkyně v její platnost. Jde o neplatnost absolutní (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3.2019, sp. zn. Anonymizováno. Šlo by o výklad, který by ustanovení § 87 zákona o ochraně spotřebitele vyložil k tíži spotřebitele, ačkoli toto ustanovení jinak spotřebitele chrání před požadavkem na okamžité splacení dluhu vzniklého poskytnutím prostředků bez ověření kredibility. Takový výklad by byl rozporu s povinností užívat a aplikovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS ve světle jejího znění a účelu, tedy tak aby dosáhly výsledku jí zamýšleného.

26. Soud žalobu k důvodné námitce promlčení zamítl (výrok I.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalovanému, jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37.037,40 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 361 189,57 Kč sestávající z částky 9 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. ze dne 11. 3. 2024, z částky 9 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle a. t. ze dne 13. 3. 2024 a z částky 9 780 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne 6. 6. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 6. 2024 náhrada 369,42 Kč za 22 ujetých km v částce 169,42 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 609,42 Kč ve výši 6 427,98 Kč..

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.