Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 3/2025-53

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 70 236,15 Kč s příslušenstvím – úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 632,42 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 35 603,73 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 016,01 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 632,42 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 35 603,73 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 016,01 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 70 236,15 Kč představující nesplacený úvěr s příslušenstvím, poskytnutý žalovanému žalobkyní na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 24214800 ze dne 4. 8. 2023. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě shora uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 61 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v souladu se smlouvou. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Úvěr byl žalovanému vyplacen bezhotovostně, a to dne 4. 8. 2023 v částce 15 000 Kč, dne 4. 9. 2023 v částce 14 000 Kč, dne 21. 10. 2023 v částce 30 0000 Kč a dne 29. 12. 2023 v částce 6 100 Kč. Splatnost úvěru nastala dne 28. 6. 2024. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, proto se žalobkyně domáhá zaplacení částky 70 133,78 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 34 632,42 Kč, poplatků za vyplacení tranší úvěru ve výši 107,83 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 102,48 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 146,40 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 26,88 Kč a smluvní úrok ve výši 35 117,77 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 102,37 Kč v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy, když se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne 29. 3. 2024. Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty pouze za prvních 90 dnů prodlení. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž dal žalovaný svůj souhlas. Žalovaný byl o zaplacení upomenut, naposledy předžalobní výzvou.

2. Žalovaný na svou obranu uvedl, že předmětný účet nečerpal on, ale jeho syn jméno FO, který mu odcizil osobní doklady. Je pravda, že někdy po roce 2021, když byl syn v insolvenci, mu umožnil disponovat s nově zřízeným běžným účtem žalovaným u Raiffeisenbank a číslo tohoto účtu je uvedeno v předmětné smlouvě. Ve smlouvě jsou však jako kontaktní údaje uvedeny údaje syna jméno FO, a to mobilní telefon a email. Žalovaný podal trestní oznámení na syna, zatím není vyšetřování ukončeno. Pokud by soud dospěl k závěru, že má žalovaný žalobci platit na předmětný účet sám místo syna, pak soud požádal, aby mu umožnil dluh splácet, neboť je ve starobním důchodu, má příjem ve výši 23 000 Kč ze starobního důchodu, je vdovec a výdaje za bydlení má ve výši 12 000 Kč měsíčně.

3. Soud vzal na základě provedeného dokazování (informace pro spotřebitele, Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, předsmluvní informace, občanský průkaz žalovaného, autorizace ověření totožnosti žadatele, náhled na bankovní účet, výzvy k zaplacení, transakční historie) za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 4. 8. 2023 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. 24214800, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem částku 65 100 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelný denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 9. 3. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 24. 1. 2025. Žalovaný splatil na jistinu celkem 30 467,58 Kč, přičemž žalobkyně částky takto zaplacené započítala v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 29. 2. 2024 a více neuhradil, ačkoli byl o zaplacení upomenut, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2024. Před poskytnutím úvěru věřitel ověřil identitu žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet, uvedený ve smlouvě.

4. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala v obvyklém rozsahu dle interní metodiky schválené ČNB a u žalovaného ověřila i jeho měsíční výdaje a pohyb na jeho běžném účtu.

5. Ze sdělení Policie ČR SKPV adresa bylo zjištěno, že byly zahájeny úkony trestního řízení prověřovaného jméno FO, a to pro podezření ze spáchání přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku. V současné době je prověřováno, zda pan Jméno žalovaného, jehož doklady k žádostem o úvěr (ofocený občanský průkaz a řidičský průkaz) jméno FO předkládal, je poškozeným či nikoli, neboť Jméno žalovaného uvedl, že si založil bankovní účet u právnická osoba. bez dispozičního práva pro jinou osobu, který s jeho svolením a pro svoje účely používá syn jméno FO, a to včetně platební karty a přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví. Dále bylo prověřováním zjištěno, že občanský průkaz pana Jméno žalovaného, který byl při sjednání úvěru u spol. Jméno žalobkyně použit, žalovaný Jméno žalovaného synovi na jeho žádost poskytl, ofotil a zaslal prostřednictvím Whatsappu.

6. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:

Žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru celkem částku 65 100 Kč. Žalovaný na úvěr splatil celkem 30 467, 58 Kč, netvrdil ani neprokázal, že by uhradil více. Žalovaný tvrdil, že smlouvu neuzavřel on, ale jeho syn, nicméně v průběhu řízení bylo ze sdělení Policie ČR a vyjádření samotného žalovaného zjištěno, že účet, uvedený ve Smlouvě je účtem žalovaného a tedy do jeho dispozice se dostala žalobkyní poskytnutá částka. Skutečnost, že žalovaný reálně s účtem nedisponuje, když všechny přístupové údaje předal svému synovi, nemůže jít k tíži žalobkyně. V daném případě ani žalovaný nevystupuje jako poškozený v trestním řízení (dosud ve fázi prověřování) svého syna jméno FO, když i Policie ČR dosud zjistila, že v minulosti žalovaný nejméně 1x dobrovolně poskytl své osobní doklady v kopii synovi a poslal mu je prostřednictvím Whatsapp. Žalovaný si takto musel být vědom skutečnosti, že syn může zneužít poskytnuté doklady svého otce. Jestliže si později žalovaný opakovaně nechal vystavovat osobní doklady poté, co mu je dle tvrzení žalovaného syn zcizil, je pak v dané věci irelevantní, když minimálně před poskytnutím nyní projednávaného úvěru doklady žalovaný svému synovi poskytl dobrovolně. Dle soudu je tak žalovaný ve věci pasivně věcně legitimován.

12. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala, avšak s vágním odkazem na shromáždění a kontrolu informací uvedených žalovaným, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků. Nicméně ani k výzvě soudu nedoplnila v tomto směru nedostatečná skutková tvrzení ani neoznačila žádné důkazy k tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, především jeho výdaje.

13. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 4. 8. 2023 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

14. Protože žalobkyně vyplatila žalovanému částku 65 100 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že na neplatnou smlouvu o úvěru žalovaný uhradil toliko 30 467,58 Kč, je tak povinen žalobkyni vrátit zbývající částku jistiny ve výši 34 632,42 Kč.

15. Soud pak zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 35 603,73 Kč (sestávající z poplatků za volitelné služby a smluvní pokuty) a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 016,01 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl a s ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu též v rozsahu zákonného úroku z prodlení.

16. S ohledem na žádost žalovaného, který je starobním důchodcem a s ohledem na okolnosti projednávané věci soud umožnil žalovanému splácet dlužnou částku po 1 200 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť i jediné z nich. Dle soudu takto stanovená lhůta k plnění není v rozporu se zájmy žalobkyně, když k zaplacení dlužné částky dojde v přiměřené lhůtě 29 měsíců.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobou nárokovala částku 70 236,15 Kč s příslušenstvím a rozsudkem jí byla přiznána pouze částka 34 632,42 Kč, poměr úspěchu jednotlivých účastníků je tedy téměř shodný. S přihlédnutím k tomu, že žalobkyni nebyl přiznán požadovaný úrok ani zákonný úrok z prodlení, se (ve shodě s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , a nálezem Ústavního soudu z 30. 8. 2010, sp. zn. ) jeví jako spravedlivé nepřiznat žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, jelikož byl jejich úspěch ve věci rovnocenný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.