Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 197/2024-31

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 44 829,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, jejíž splatnost se stanoví 1 měsíc ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , jejíž splatnost se stanoví 1 měsíc ode dne právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení, a to na základě smlouvy revolvingovém úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností Anonymizováno Anonymizováno (dříve Anonymizováno Anonymizováno Bank p.l.c. poskytla žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti v převodem na účet peněžní prostředky, které žalovaný čerpal a které se žalovaný zavázal vrátit do datum, přičemž uhradil částka. Žalovaný svou povinnost uhradit dluh nesplnil a jeho dluh činí stále částka, z toho částka na jistině, 5 x částka na náhradě účelně vynaložených nákladů a částka na úroku. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:

4. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané, že se dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dohodli, že Anonymizováno. poskytne žalovanému peněžní prostředky až do výše částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 0,4026 % denně/146,949 % ročně, a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 13 % z celkové splatné částky, minimálně však částka (úvěrová smlouva, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný se při uzavření smlouvy identifikoval fotografiemi svého občanského průkazu (čl. 20, 21) a své osoby (čl. 22). Žalovanému byla dne datum poskytnuta převodem na účet s Anonymizováno IBAN částka částka (potvrzení o platbě čl. 19). Žalovaný na uhradil celkem částka (dne datum 5 828 Kč, dne datum 5 616 Kč, dne datum 5 423 Kč a dne datum 5 157 Kč) (výpis transakcí čl. 23). Dne datum se Anonymizováno. (ještě pod firmou Anonymizovánoc.) a žalobkyně dohodly o postupování pohledávek z Anonymizováno. na žalobkyni (smlouva o opakovaném postoupení pohledávek vč. dodatku č. hodnota), následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (seznam postoupených pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem z datum, téhož dne byl pak žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby (předžalobní výzva z datum s podacím lístkem).

5. Z výpisu částky k úhradě k datum soud nezjistil skutečnosti pro posouzení a rozhodnutí věci významné.

6. Soud věc právně posoudil podle , , (dále jen „o. z.“) za užití , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ “) následovně:

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

11. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Žalobkyní bylo v řízení tvrzeno, že ze strany její právní předchůdkyně, která na ni pohledávku za žalovaným postoupila (§ 1879 o. z.), byla úvěruschopnost žalovaného posuzována na základě příjmů a výdajů žalovaného, mezi nimiž byl rozdíl minimálně ve výši životního minima, a dále lustrací v Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno s tím, že odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem, že je schopen prostředky splácet a řádně zvážil své možnosti. Tato svá tvrzení však žalobkyně žádným způsobem neprokázala, ač byla v tomto smyslu soudem k vyzvána usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž byla zároveň poučena o tom, že pokud neoznačí důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se ověření úvěruschopnosti žalovaného, nemůže být ve věci úspěšná. Soud si je vědom, že výzva daná účastníku k doplnění tvrzení o skutečnostech pro věc rozhodných a k označení důkazů k jejich prokázání pod sankcí neúspěchu ve věci z důvodu neunesení břemene tvrzení, resp. břemene důkazního ve smyslu , 3 může být účinně dána pouze při jednání soudu, nicméně žalobkyně se z jednání soudu datum omluvila, aniž by požádala o odročení jednání. V takovém případě nebyl soud povinen jednání za účelem výzvy žalobkyni ve smyslu k doplnění důkazních návrhů k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného odročovat, přičemž je to žalobkyně, která se svou – byť omluvenou – nepřítomností u jednání dne datum zbavila možnosti poskytnutí odpovídajícího procesního poučení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum, sp. zn. spisová značka-II.). Nebylo přitom povinností soudu zpravit žalobkyni v návaznosti na její omluvu z jednání o tom, že neunáší břemeno důkazní a měla by se tak k jednání soudu dostavit, aby jí odpovídající procesní poučení mohlo být dáno.

13. S ohledem na shora popsané dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou danou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, tudíž je třeba na věc nahlížet tak, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posouzena nebyla. Nesplnění povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v sankcionováno neplatností smlouvy. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovené poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím právní předchůdkyně žalobkyně coby akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. Pokud žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti uváděla, že odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem, že je schopen prostředky splácet a řádně zvážil své možnosti, tak uvedené k závěru o ověření úvěruschopnosti žalovaného nepostačuje, neboť je to ve smyslu poskytovatel úvěru, kdo je povinen úvěruschopnost spotřebitele posuzovat, přičemž toto posouzení nelze nahradit prohlášením spotřebitele o tom, že je schopen úvěr splácet. Při akceptaci takového způsobu posouzení úvěruschopnosti by de facto docházelo k vyprázdnění účelu a smyslu daného ustanovení.

14. Ač se ze znění podává, že neplatnost úvěrové smlouvy lze shledat k námitce úvěrovaného, je třeba ve světle již ustálené judikatury hledět na smlouvou o úvěru při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného jako na absolutně neplatnou ve smyslu o. z. K tomu lze dále podotknou (jak již učinil např. ve své rozhodovací praxi Krajský soud v Praze – srov. např. jeho rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka), že závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy při porušení povinnosti úvěrujícího ověřit úvěruschopnost spotřebitele není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale stejnou: „…měrou je tato neplatnost stanovena též na ochranu druhé smluvní strany, poskytovatele úvěru, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť snižuje riziko poskytovatelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Současně pak v neposlední řadě chrání i veškeré další potenciální věřitele úvěrovaného spotřebitele, včetně věřitelů nefinančních, před možným předlužením spotřebitele a jeho pádem do insolvence se všemi důsledky s tím souvisejícími, především pak omezením reálné možnosti uspokojení pohledávek případných dalších potenciálních věřitelů spotřebitele (viz též již shora zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Celospolečenský (veřejný) zájem na prevenci předlužování, jejímž prostředkem rovněž institut posuzování úvěruschopnosti je, byl zmíněn již shora. Zákon tak zdůrazňuje celospolečenský (veřejný) zájem na prevenci předlužování spotřebitelů a snaží se potírat navazující predátorské praktiky některých poskytovatelů úvěru (tzv. „úvěrových šmejdů“), kteří poskytují (zhusta velmi nevýhodné) úvěry téměř výhradně osobám, které úvěruschopné nejsou. Zákon tím také (zejména po celosvětové finanční krizi z roku 2008) více chrání i stabilitu celé ekonomiky, včetně zájmů investorů do nejrůznějších finančních produktů, které jsou na rizikové úvěry případně navázány.“

15. Soud si je vědom toho, že výklad by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem.

16. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s věta třetí z toho plynoucí omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to konkrétně o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když se žalovaný bezdůvodně obohatil získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (z neplatné úvěrové smlouvy), přičemž z poskytnutých částka doposud uhradil částka, a proto je na místě přiznat žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, a proto soud žalobě v co do této částky vyhověl.

17. Podle je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, přičemž ve věci je s ohledem na pasivitu žalované v řízení dán mezi stranami spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované. S přihlédnutím k výši dluhu a době, která již uplynula od původně sjednané splatnosti dluhu mezi stranami, je soud přesvědčen, že splatnost v délce jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku je odpovídající možnostem žalovaného, neboť ten si musel být nezbytně vědom toho, že minimálně poskytnutou jistinu bude muset žalobkyni vrátit. Měl tak dostatečný časový prostor, aby odpovídající částku pro tento účel ušetřil.

18. Ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Důvodem zamítnutí nároku na zaplacení příslušenství v podobě úroku z prodlení je právě shora uvedená skutečnost, že soud rozhoduje s přihlédnutím k o nedospělé pohledávce, jejíž splatnost bude teprve stanovena, jak bylo uvedeno výše. Vzhledem k nedospělosti pohledávky, jejíž splatnost je soudním rozhodnutím stanovena až v budoucnu po právní moci rozsudku nelze uvažovat o prodlení žalované ve smyslu o. z., neboť toto prodlení bude založeno až tehdy, pakliže žalovaný svůj dluh v době splatnosti stanovené soudem nesplní. Je nutno připomenout, že stanovení splatnosti ve smyslu je institutem hmotněprávním a nelze jej směšovat s pariční lhůtou ve smyslu

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť větší úspěch ve věci sice svědčí žalovanému, tudíž by měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, nicméně žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté , či exekucí podle příslušných ustanovení , exekučního řádu.