Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 63/2025-57

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně,

právně zastoupena Jméno Zástupce, advokátem

se sídlem Anonymizováno,

proti

žalované:Jméno žalované, narozena Datum narození žalované,

trvale bytem Adresa žalované,

o zaplacení částky 31 403,25 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 888,55 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stává splatnou celá zbývající dlužná částka.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 111,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 162,86 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 000,25 Kč jdoucím od 7. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 888,55 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stává splatnou celá zbývající dlužná částka.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 111,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 162,86 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 000,25 Kč jdoucím od 7. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalované zaplacení částky 31 403,25 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 18. 10. 2023 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále jen „Zaplo“) Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla společnost Anonymizováno žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 18. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 5 688,45 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 28 261,40 Kč. Celkově se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 68 261,40 Kč. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaná svoji vůli Smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou. Jistina úvěru byla žalované poskytnuta bezhotovostně převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaná uhradila tzv. verifikační platbu. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách www.zaplonasplatky.cz, kde do formuláře vyplnila požadované registrační údaje a vytvořila svůj klientský profil, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí prosté kopie občanského průkazu. Následně žalovaná zadala parametry požadovaného úvěru jako výši jistiny, počet splátek atd. a provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Společnost Zaplo zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací), resp. prověřování úvěruschopnosti žalované, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dne 10. 1. 2024 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně druhou Smlouvu o úvěru téhož čísla, která je technicky dodatkem výše uvedené Smlouvy ze dne 18. 10. 2023 (dále jen „Dodatek“). Na základě Dodatku byl předchozí závazek dohody smluvních stran upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 35 931,15 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit formou 10 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 18. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 5 688,45 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 20 953,23 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 56 884,38 Kč. Žalovaná však nedodržela sjednaný rozpis měsíčních splátek, společnost Anonymizováno proto využila svého oprávnění a žalované zaslala předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovanou informovala, že úvěr byl ke dni 19. 7. 2024 zesplatněn. Dne 13. 11. 2023 byla mezi společností Anonymizováno a žalobkyní uzavřená Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek.

právnická osoba výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalované, žalobkyně sdělila, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje. Žalobkyně částečně omezila žalobu, o částečném zpětvzetí žaloby bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 3. 2025, č.j. spisová značka.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 27. 5. 2025, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kdy žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud ve věci provedl důkaz listinami, ze kterých učinil následující skutková zjištění.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za osvědčenou existenci žalobkyně jako právnické osoby a předmět jejího podnikání.

7. Z výpisu z účtu č. č. účtu (č.l. 19 spisu) soud zjistil, že majitelem účtu je společnost právnická osoba, dále že na tento účet dorazila dne 9. 10. 2018 od žalované částka 1 Kč z účtu č. č. účtu.

8. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 18. 10. 2023 (č.l. 20 spisu) soud zjistil, že na základě ujednání učiněného prostředky komunikace na dálku se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč splatný ve lhůtě 12 měsíců s výší splátky 5 688,45 Kč.

9. Z výpisu z účtu (č.l. 26 spisu) soud zjistil, že dne 18. 10. 2023 byla na účet č. č. účtu s VS var. symbol poukázána částka 40 000 Kč.

10. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 10. 1. 2024 (č.l. 27 spisu) soud zjistil, že parametry smlouvy byly nastaveny tak, že částka jistiny úvěru činila 35 931,15 Kč, splatnost 10 měsíců s výší splátky 5 688,33 Kč.

11. Z Upomínky ze dne 19. 5. 2024 (č.l. 29 spisu) soud zjistil, že žalovaná byla upomenuta o úhradu dluhu ve výši 11 378,72 Kč, další upomínka v podobě opakované výzvy k úhradě byla žalované adresována 18. 6. 2024. Dne 19. 7. 2024 bylo žalované právním předchůdcem žalobkyně sděleno, že poskytnutý úvěr byl zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu v celkové částce 43 258,07 Kč. Výzva byla zasílána doporučeně.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek a dále z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2024 (č.l. 43 spisu) soud zjistil, že žalované bylo právním předchůdcem žalobkyně oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky.

13. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024 (č.l. 45 spisu) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky celkem ve výši 43 785,07 Kč jako závazku vyplývajícího ze smlouvy č. hodnota.

14. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná prostředky komunikace na dálku podepsala se společností právnická osoba Smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované na její účet poukázána částka 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s dalším příslušenstvím splácet ve splátkách ve výši 5 688,45 Kč. Žalovaná svůj závazek řádně neplnila, právní předchůdce žalobkyně proto zaslal žalované sdělení o tom, že úvěr byl zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě celé zbývající částky včetně příslušného navýšení. Následně právní předchůdce žalobkyně převedl svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

15. Žalovaná soudu nenabídla žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno.

16. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Žalobkyně soudu nedoložila, na základě, jakých podkladů právní předchůdce žalobkyně zkoumal výši žalovanou uvedených příjmů domácnosti, výši měsíčních výdajů, s jakým výsledkem nahlédl do veřejně dostupných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

20. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. spisová značka, kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako takové, neboť na to mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Je proto na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

22. Problematikou úvěrových smluv ve spotřebitelských vztazích, schopností dlužníka úvěr splácet a povinností věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, se zabýval též Ústavní soud v nálezu vydaném . V něm Ústavní soud učinil závěr, že poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková.

23. Z výše citovaných rozhodnutí vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka. Posouzení, zda ze strany věřitele došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka, tak není závislé na námitce dlužníka a soud tedy porušení této povinnosti zkoumá z úřední povinnosti.

24. Soud je toho názoru, že žalobkyně nedostatečným způsobem splnila svoji povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost žalované jakožto osoby žádající o spotřebitelský úvěr. Povinností věřitele je nejenom podívat se do veřejně dostupných registrů a dotázat se spotřebitele na údaje důležité pro posouzení jeho úvěruschopnosti, tedy na údaje, z nichž je možné zjistit informace o výši měsíčních příjmů a výdajů spotřebitele a osob žijících s ním ve společné domácnosti, povinností věřitele je také tyto informace ověřit a správně vyhodnotit. Ze žádných skutkových tvrzení dále není zřejmé, s jakými měsíčními příjmy a výdaji žalované společnost Zaplo při posuzování úvěruschopnosti pracovala a zda výdaje žalované jakkoliv ověřovala. Soudu nebyly předloženy žádné doklady o tom, jaké byly výstupy z dotazů žalobkyně na zmiňované registry. Soud tudíž posoudil smlouvu o úvěru, ze které žalobkyně uplatnila svůj žalobní nárok, jako neplatnou, a uplatněný nárok žalobkyně mohl posoudit pouze z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

25. Vzhledem k tomu, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka – spotřebitele (k tomu viz Nejvyšší soud ČR sp. zn. spisová značka).

26. Z tvrzení uvedených v žalobě vyplývá, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 23 111,45 Kč. Byla-li ze strany původního věřitele poskytnuta žalované částka 40 000 Kč, pak podle názoru soudu na vrácení této částky žalovaná dluží částku 16 888,55 Kč. V této části soud žalobu považuje za důvodnou a žalobě vyhověl.

27. Nedůvodná pak je žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky převyšující částku 16 888,55 Kč. Soud proto v této části žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalovaná doposud není v prodlení s vrácením nesplacené části poskytnuté jistiny (s odvoláním na výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR), byla zamítnuta žaloba i v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení.

28. Ze strany žalobkyně soud neobdržel žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy ke zjištění možnosti spotřebitele poskytnutou dlužnou jistinu vrátit. Soud proto uvážil, že je v možnostech žalované dlužnou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, když vychází z toho, že je-li spotřebitel chráněn před důsledky neplatně sjednaného úvěrového závazku (vzniklého porušením povinnosti věřitele), jenž nebyl sjednán v souladu s právní úpravou přijatou právě k ochraně spotřebitele, měl by být chráněn i před neúměrným zatížením vrátit nesplacenou jistinu najednou ve smyslu ust.

29. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně co do částky 16 888,55 Kč, neúspěšná byla co do částky 14 111,70 Kč a veškerého příslušenství. Soud považuje úspěch a neúspěch účastníků v řízení za stejný, proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.