Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
36 C 77/2025-83
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
o zaplacení částky 23 704 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 111 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 593 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 194,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 704 Kč za dobu od 26. 2. 2025 do zaplacení.
III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho zástupkyně náklady řízení ve výši 4 738 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 111 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 593 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 194,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 704 Kč za dobu od 26. 2. 2025 do zaplacení.III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho zástupkyně náklady řízení ve výši 4 738 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 704 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 704 Kč za dobu od 1. 2. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru ze dne 23. 2. 2024 uzavřené pomocí prostředků komunikace na dálku (www.Anonymizováno.cz). Na základě mezi účastníky uzavřené úvěrové smlouvy byla žalovanému dne 23. 2. 2024 poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s úrokem a poplatky uhradit ve 24 splátkách. Žalovaný však uhradil pouze částku 13 889 Kč. Ke dni sepsání žaloby tak žalovaný dluží částku 23 704 Kč sestávající z dluhu na jistině úvěru ve výši 16 662 Kč, z dluhu na poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, z dluhu na poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, z dluhu na úrocích ve výši 3 920 Kč, z dluhu na nákladech na vymáhání ve výši 1 030 Kč a z dluhu na smluvní pokutě ve výši 1 500 Kč.
2. Žalovaný potvrdil, že úvěrovou smlouvy uzavřel, ale dovolával se její neplatnosti, protože žalobkyně nedostatečně zkoumala jeho úvěruschopnost. Před sjednáním úvěru mu zemřela matka, začal nadměrně požívat alkohol a propadl hazardu. V době uzavření úvěrové smlouvy měl již několik dluhů, které nebyl schopen splácet. Později podstoupil léčení a snaží se zadlužení řešit. Podal insolvenční návrh a rodina mu pomáhá ze všech sil.
3. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný po zahájení řízení podal dne 23. 4. 2025 insolvenční návrh. O úpadku dosud nebylo rozhodnuto, proto soud věc projednal a rozhodl.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 23. 2. 2024 uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byla na účet žalovaného dne 23. 2. 2024 připsána částka 20 000 Kč [úvěrová smlouva ze dne datum, sdělení právnická osoba. ze dne datum, výpis z účtu žalovaného za období datum – datum], na kterou žalovaný uhradil částku částka [výpis čerpání, splátek a úhrad].
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla výpočet MLS klienta, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši 40 000 Kč odečetla částky životních minim dospělých členů domácnosti (4 860 Kč), splátky jiným společnostem z Nrki mimo žalobkyni (353 Kč), buffer žadatele (100 Kč) a splátky schváleného úvěru (1 962 Kč) a dále MLS domácnosti, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši 40 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 0 Kč odečetla kromě splátek jiným společnostem z Nrki mimo žalobkyni (353 Kč), životní minimum členů domácnosti (4 860 Kč), splátky schváleného úvěru (1 962 Kč) také výdaje na bydlení (12 000 Kč). Současně provedla kontrolu žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CRIBIS a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem nenalezen žádný závazek po splatnosti, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru CRIBIS byl proveden s výsledkem – bez exekuce a dotaz do registru ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. V tomto směru předložila úvěrovou zprávu z NRKI, ze které vyplývá, že žalovaný má 1 existující nesplátkový úvěr (kontokorent s úvěrovým rámcem 10 000 Kč) a 1 kreditní kartu (revolvingový úvěr s rámcem 5 000 Kč). Dále žalobkyně předložila interní záznamy o provedené kontrole ISIR, SOLUS a CRIBIS a interní záznam o údajích poskytnutých žalovaným, kde bylo vyplněno, že žalovaný pracuje jako OSVČ a má příjem 40 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč, u počtu dětí je uvedeno 0 a u splátek jiným společnostem byla uvedena rovněž nula. Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly. Nebyly tedy nijak doloženy ani ověřovány příjmy a podstatné výdaje žalovaného.
6. Sdělením právnická osoba. bylo prokázáno, že žalovanému byla připsána na účet částka 20 000 Kč dne 23. 2. 2024, přičemž žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 13 889 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Z výpisu z účtu žalovaného za období 10/2023–03/2024 vyžádaného soudem vyplývá, že výdaje žalovaného byly v období 10-12/2023 vyšší než jeho příjmy, kdy mu za uvedené období na účet přišlo celkem 166 845,90 Kč a celkem odešlo 195 543,65 Kč. Žalovaný pravidelně sázel, dne 20. 10. 2023 nebyl proveden trvalý příkaz, neboť na účtu nebyl disponibilní zůstatek. Ke dni 31. 12. 2023 činil konečný zůstatek na účtu žalovaného 9 452,83 Kč. Za období 01-03/2024 žalovaný prosázel částku 136 050 Kč. Dne 14. 1. 2024 obdržel půjčku od žalobkyně ve výši 15 000 Kč, dne 28. 1. 2024 úhradu od právnická osoba ve výši 200 000 Kč a dne 29. 1. 2024 platbu z hazardních her ve výši 9 000 Kč, přesto bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru vykazoval jeho účet záporný zůstatek 8 777,11 Kč [výpis z účtu žalovaného za období od 1. 10. 2032Anonymizovánodo 31. 3. 2024].
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Povinností poskytovatele úvěru je řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Nadto námitku neplatnosti smlouvy uplatnil i sám žalovaný.
13. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak sama uvedla, vycházela z informací získaných od žalovaného, z životního minima členů domácnosti v době schvalování úvěru, výdajů na bydlení a splátkového zatížení žalovaného. Žalobkyně však nevylíčila rozhodné skutečnosti, když nepopsala, jak konkrétně prověřila při posuzování úvěruschopnosti žalovaného tvrzené příjmy a výdaje žalovaného a jak zjištěné informace vyhodnotila. Bez náležitého posouzení příjmů a výdajů žalovaného, nemohla dospět k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Přitom nemohla spoléhat jen na žalovaným sdělené skutečnosti. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období říjen 2023 až březen 2024 vyplývá, že výdaje žalovaného převyšují jeho příjmy, jeho účet vykazuje záporný disponibilní zůstatek, přestože na něj byla pravidelně poukazována mzda, a čerpal další úvěry. Žalovaný své příjmy prosázel, zadlužoval se a fakticky neměl disponibilní finanční prostředky na splácení poskytnutého úvěru, což by žalobkyně zjistila, pokud by řádně zjišťovala skutečné výdaje žalovaného. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/201539).
14. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Částkou 13 889 Kč, kterou žalovaný na úhradu úvěru dosud zaplatil, v celém rozsahu plnil jistinu a dluh na jistině tak činí 6 111 Kč (20 000-13 889), proto jej soud zavázal k zaplacení této částky a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
15. Vzhledem k závěru soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodu, že žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud již nezabýval námitkou žalovaného týkající se toho, že úroky, smluvní pokuty a účelně vynaložené náklady byly sjednány v rozporu s dobrými mravy.
16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 6 111 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Zástupkyně žalovaného sdělila, že žalovaný je schopen zaplatit nesplacenou jistinu úvěru ve výši 6 111 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, stanovené platební povinnosti soud proto uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
18. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši 24 561,23 Kč (23 704 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 194,83 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne 21. 5. 2025 ve výši 662,40 Kč). Žalobkyně uspěla s částkou 6 111 Kč, tj. z 24 %. Žalovaný tedy uspěl ze 76 %. Žalovanému tedy náleží právo na náhradu 52 % (76 % - 24 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému vznikly náklady řízení ve výši 9 112 Kč sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 6 180 Kč (3×2 060 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tyto úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu ze dne 14. 3. 2025 a účast na jednání před soudem dne 21. 5. 2025), náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč (tj. 3×450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částky 1 582 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 4 738 Kč (52 % z 9 112 Kč) je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalovaného (výrok III).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobce) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.