Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 240/2024-66

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 78 405,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 022 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 022 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky ve výši 38 383,09 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 57 120,07 Kč od 7. 7. 2023 do 12. 6. 2024 ve výši 15 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 17 098,07 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 40 022 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši 0,25 % ročně a úroku 30 % ročně z částky 49 246,89 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 022 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 022 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky ve výši 38 383,09 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 57 120,07 Kč od 7. 7. 2023 do 12. 6. 2024 ve výši 15 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 17 098,07 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 40 022 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši 0,25 % ročně a úroku 30 % ročně z částky 49 246,89 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 78 405,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne 22. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému dne 23. 12. 2022 peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč oproti závazku žalovaného zaplatit v souvislosti s poskytnutím úvěru částku 140 064 Kč, která představuje vrácení zapůjčených peněžní prostředků a zaplacení úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (při úrokové sazbě 64,32 % ročně), a pojištění ve výši 408 Kč měsíčně. Žalovaný měl úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 3 326 Kč (částka vč. pojištění). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, pročež mu vznikla povinnost právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Protože byl žalovaný v prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne 26. 6. 2023 vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků za pojištění a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 60 641,07 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 27. 6. 2023, nárokuje žalobkyně úroky ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 49 246,89 Kč až do jejího zaplacení. Žalovaný byl dále ode dne následujícího po zesplatnění povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 57 120,07 Kč (poté, co k původní výši jistiny přirostly úroky ke dni zesplatnění) za každý den prodlení. Žalovaný byl dále povinen k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 57 120,07 Kč, a to od marného uplynutí lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 7. 7. 2023 do zaplacení. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 9 978 Kč, poté již neuhradil ničeho. Před podáním návrhu žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek , (dále jen „“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba.) a žalovaný uzavřeli dne 22. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit úroky v sazbě 64,32 % ročně (tj. při sjednané délce trvání částku 90 066 Kč) a poplatek za pojištění ve výši 13,95 % měsíčně z měsíční splátky ve výši 2 918 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 3 326 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Právní předchůdkyně žalobkyně dne 23. 12. 2022 poskytla zapůjčenou částku ve výši 50 000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného (prokázáno výpisem z účtu žalovaného za prosinec 2022). Před uzavřením smlouvy vyplnil žalovaný standardizovaný formulář žalobkyně, v němž uvedl, že bydlí ve vlastním bydlení, jeho měsíční výdaj na bydlení činí 16 320 Kč, žije sám, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je maturita, jeho příjmy ze zaměstnání činí 30 000 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného byly ověřeny z oznámení o provedení příkazu k úhradě k účtu žalovaného, přičemž za měsíce září až prosinec 2022 jejich průměr činí 35 064,75 Kč. Výdaje nad rámec uvedených výdajů na bydlení byly za pomoci výpočtu životního minima stanoveny na částku 4 620 Kč. Žalovaný nedeklaroval existenci žádného svého dalšího úvěru ani kreditní karty (prokázáno hodnocením klienta, oznámeními o provedení příkazu k úhradě). Žalovaný uhradil na úvěr částku 9 978 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Na základě smlouvy o postoupení byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 4. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, v němž je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. hodnota, a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 16. 4. 2024 vč. podacího lístku). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 12. 6. 2024 (viz výzva k plnění ze dne 28. 5. 2024 vč. podacího lístku).

6. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti nad rámec shora uvedených.

7. Podle , (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle , (dále jen „“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

16. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu (srov. § 1879 o. z.).

17. Po právní stránce soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která je zároveň smlouvou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy právní předchůdkyni žalobkyně, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.

18. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

19. Jelikož se v řešené věci jednalo o poskytnutí spotřebitelského úvěru, soud se v prvé řadě v souladu se shora uvedenými východisky zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

20. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, kdy byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Soud však konstatuje, že způsob ověřování a vyhodnocení získaných údajů byl v daném případě zjevně nedostatečný a nedůsledný. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný deklaroval výdaje (nad rámec výdajů na bydlení ve výši 16 320 Kč) ve výši 4 620 Kč, tj. výdaje odpovídající výši životního minima. Tuto částku měsíčních výdajů soud považuje za zjevně podhodnocenou. Právní předchůdkyně žalobkyně se při zjišťování výdajů žalovaného neměla spolehnout na výši životního minima, měla tyto výdaje ověřit, např. vyžádáním výpisů z účtu žalovaného. Kdyby tak učinila, jak učinil k žádosti žalobkyně soud, zjistila by, že výdaje žalovaného (bez ohledu na náklady za bydlení) násobně převyšují částku 4 620 Kč. Soud z výpisu z účtu žalovaného za prosinec 2022 zjistil, že žalovaný zcela jistě nežije natolik úsporně, aby mu na pokrytí jeho výdajů postačovala částka 4 620 Kč. Kdyby si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala výpisy z účtu žalovaného, zjistila by dále, že žalovaný jen za měsíc prosinec 2022 provedl celkem hodnota plateb v celkové výši 2 700 Kč ve prospěch sázkařské společnosti Tipsport.cz, což by pro právní předchůdkyni žalobkyně měl být další významný faktor ke zpochybnění úvěruschopnosti žalovaného. Za situace, kdy se výdaje žalovaného deklarované v žádosti o úvěr jevily takto výrazně podhodnocené, měla žalobkyně jejich přezkumu věnovat zvýšenou pozornost. Jak bylo uvedeno shora, poskytovatelé úvěrů jsou povinni informace poskytnuté zájemci o úvěry řádně ověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom nepožadovala žádné doklady, jejichž prostřednictvím by ověřila výši výdajů žalovaného. Takto omezené zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neodpovídá shora uvedeným požadavkům na odbornou péči. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje. Soud si je vědom toho, že nelze klást na věřitele přehnané nároky ohledně zkoumání úvěruschopnosti dlužníků, přičemž je nutno zohledňovat specifika každého případu a přihlížet též k výši poskytované částky. Poskytovanou částku již soud považuje za relativně vyšší a lze podotknout, že je třeba přihlížet i k požadovanému příslušenství, poplatkům, případně smluvním pokutám. Jinou míru pečlivosti při zkoumání úvěruschopnosti by soud požadoval u úvěrů, jejichž zatížení bude nízké a bude se tak při jejich nesplácení dlužní částka blížit „nezkoumanému“ bezdůvodnému obohacení, oproti půjčkám a úvěrům, kde v důsledku prodlení s platbou se v důsledku smluvních ujednání dlužná částka navýší značně o úroky, různé poplatky a smluvní pokuty. Což je právě případ posuzované věci, kde při poskytnuté jistině 50 000 Kč měla být vrácena částka 140 064 Kč (tedy částka téměř trojnásobně vyšší), přičemž tato částka nezahrnuje smluvní pokuty a úroky z prodlení. Tedy je-li zde potenciál, že dluh bude při jeho neplacení razantně navýšen, je také třeba na věřitele klást zvýšené nároky na zkoumání úvěruschopnosti dlužníka tak, aby v rámci ochrany nejen dlužníka, ale i ostatních věřitelů, nebyly půjčky poskytovány těm, kdo je splácet nebudou a kdo se v takovém případě dostanou do dluhové pasti.

21. Soud proto uzavřel, že žalobkyně se nezabývala konkrétní a individuální situací žalovaného, zejména po výdajové stránce, a posouzení úvěruschopnosti bylo učiněno pouze formalisticky a nesplňuje požadavky stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2019, sp. zn. ).

22. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy a jsou tak posuzovány podle § 2991 o. z.) pouze poskytnutá jistina. Soud vycházel z toho, že na závazek dle neplatné smlouvy byla vyplacena částka 50 000 Kč. Pakliže žalovaný v souvislosti s neplatnou smlouvou uhradil 9 978 Kč, je nadále povinen vydat žalobkyni v režimu bezdůvodného obohacení částku 40 022 Kč (50 000 Kč – 9 978 Kč). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení z poskytnuté jistiny podle § 1968 a 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalovanému v předžalobní upomínce, tj. ode dne 13. 6. 2024 (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ).

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle V řízení byl z větší části úspěšný žalovaný. Při vyčíslení poměru úspěchu a neúspěchu v řízení, vycházel soud z částek dospělých k okamžiku soudního rozhodnutí, vyčíslil tak i příslušenství ve výši ke dni 13. 2. 2025. Žalobkyni byla z požadovaného nároku ve výši 116 349,04 Kč přiznána částka ve výši 43 991,7 Kč a zamítnuta částka ve výši 72 357,34 Kč. Poměr úspěchu a neúspěchu tedy činí 37,81 % ku 62,19 %. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.