Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 85/2025-64

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení 21 624,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 235,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 3 389,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 023,98 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 19 868,50 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 639,12 Kč od 24. 9. 2024 do 17. 12. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 624,50 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 834,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 235,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 3 389,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 023,98 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 19 868,50 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 639,12 Kč od 24. 9. 2024 do 17. 12. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 624,50 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 834,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 12. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 21 624,50 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne 7. 10. 2023. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí revolvingového úvěru s možností čerpání prostřednictvím kreditní karty s tím, že žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalované opakovaně peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 20 000 Kč a žalovaná měla možnost čerpat úvěr nanejvýš do nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Úvěruschopnost žalované byla posuzována dle příjmové a výdajové stránky žalované a přezkumem klientských informací. Žalovaná v rámci čerpání úvěru získala částku v celkové výši 20 407,92 Kč, v rámci splátek však uhradila pouze 1 834 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně ke dni 9. 9. 2024 úvěr zesplatnila, přičemž téhož dne žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny 19 868,50 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požaduje i kapitalizovaný úrok ve výši 3 023,98 Kč představující součet zbylých nesplacených úroků dle jednotlivých předepsaných splátek do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění do podání žaloby a dále pak úrok ve výši 26,28 % ročně od 18. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 639,12 Kč a zákonný úrok z prodlení od 18.12.2024 do zaplacení z celkové žalované částky 21 624,50 Kč.

2. Usnesením ze dne 14. 2. 2025 č. j. -445, soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.

3. Na usnesení žalobkyně reagovala podáním ze dne 27. 2. 2025, v němž soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované zkoumala na základě vlastní metodiky a lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, NRKI a SOLUS. Žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru disponovala prostředky ve výši 61 500 Kč, tudíž vlastnila prostředky ke splácení úvěru. K podání dále přiložila i výpis z bankovního účtu žalované za období září 2023.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná se k takto navrhovanému postupu nevyjádřila, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky ( ).

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené dne 7. 10. 2023 mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovanou coby klientem, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč (úvěrový rámec) s tím, že zapůjčené peněžité prostředky bude žalované splácet ve výši 4 % z aktuální dlužné částky měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %. Ve smlouvě žalovaná rovněž uvedla, že je na mateřské dovolené, její měsíční příjem činí 15 800 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 19 000 Kč měsíčně a její výdaje činí 6 000 Kč.

7. Z y označené jako Potvrzení o ověření bonity klienta soud zjistil, že se jedná o potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované vztahující se ke smlouvě o revolvingovém úvěru, kdy jako výše úvěrového rámce je uvedena částka 20 000 Kč a dále je zde uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů, nemá děti, její příjmy činí 6 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 19 000 Kč a její výdaje činí 6 000 Kč.

8. Z y označené jako Výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná v rámci čerpání revolvingového úvěru vyčerpala částku 20 069,37 Kč a žalobkyni uhradila částku 1 834 Kč.

9. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil, že dle čl. 4.4 lze navýšit úvěrový rámec po dobu trvání smlouvy o úvěru.

10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 9. 9. 2024 soud zjistil, že touto výzvou žalobkyně zesplatnila smlouvu o revolvingovém úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátek a žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 23 298,71 Kč.

11. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023 soud zjistil, že v daném období bylo na účet žalované zasláno 90 070 Kč a z účtu bylo odesláno 92 208,70 Kč. Počáteční zůstatek činil 2 021,27 Kč a konečný zůstatek činil -117,43 Kč.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 23 716,17 Kč.

13. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi účastníky byla dne 7. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalované čerpat prostřednictvím kreditní karty spotřebitelský úvěr až do částky 20 000 Kč, kdy žalovaná takto vyčerpala částku 20 069,37 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že vyčerpané prostředky žalobkyni měsíčně splácet ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vrátí a současně jí bude splácet úrok ve výši 26,28 % ročně ze zapůjčené částky a další sjednané poplatky. Dne 9. 9. 2024 žalobkyně smlouvu zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celé dlužné částky, neboť žalovaná dluh řádně nesplácela.

14. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , , ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.

23. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 7. 10. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, která se řídí režimem daným , o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle ZSÚ posoudit úvěruschopnost žalované, tj. její schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá z poslední věty odkazovaného ustanovení, byla oprávněna poskytnout žalované spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení její úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však žalobkyně nedostála. Žalobkyně tvrdila, že k posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z vlastní metodiky a lustrací ve veřejně dostupných databázích. Následně žalobkyně soudu předložila ještě výpis z bankovního účtu žalované. Nicméně již nepředložila soudu žádné další podklady, na základě kterých by bylo možné skutečně osvědčit zjištění provedená žalobkyní, tedy že v době uzavření úvěrové smlouvy disponovala s částkou 61 500 Kč, její měsíční výdaje činí 6 000 Kč, její měsíční příjem činí 15 800 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 19 000 Kč měsíčně. Žádnou z tvrzených skutečností pro posouzení úvěruschopnosti, nad rámec výpisu z bankovního účtu za jeden měsíc, žalobkyně fakticky nedoložila, proto soud její postup považuje za nedostatečný, posuzovala-li úvěruschopnost žalované pouze na základě interní y bez dalších podkladů pro ověření sdělených informací. Z předložených listin navíc vyplývá i rozpor v tom, že ve smlouvě o revolvingovém úvěru žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené a její příjem je 15 800 Kč měsíčně, ale v potvrzení o ověření bonity klienta je uvedeno, že žalovaná děti nemá a její příjmy činí 6 000 Kč. Z informací získaných z výpisu z bankovního účtu pak soud zjistil, že v období od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023 byla ve prospěch bankovního účtu žalovaného přisána částka 90 070 Kč, na vrub téhož účtu byla odečtena částka 92 208,70 Kč a konečný zůstatek činil -117,43 Kč. Ani tato skutečnost však neodpovídá tvrzeným zjištěním žalobkyně stran příjmů a výdajů. Žalovaná v daném měsíci sice hospodařila s vysokou částkou, nicméně i přesto na konci období zůstala v záporných hodnotách. Nadto není zřejmé, zda daných příjmů žalovaná dosahovala pravidelně, když k takovému závěru by soud mohl dospět pouze za situace, kdy by mu byly předloženy výpisy z účtů za delší než pouze jednoměsíční období. Takto žalobkyně neučinila a soud tak uzavírá, že žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalované úvěr splácet a nebyla naplněna podmínka, že nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

24. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva ze dne 7. 10. 2023 je dle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná. Žalobkyně má proto vůči žalované právo pouze na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. na částku 18 235,37 Kč, neboť soud z předložených listin zjistil, že celková výše čerpání revolvingového úvěru byla 20 069,37 Kč a žalovaná ve splátkách zaplatila 1 834 Kč. Pokud žalovaná svůj dluh žalobkyni částečně nebo zcela splatil, bylo na ní, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdila, ale rovněž prokázala. Žalovaná však zůstala v řízení zcela pasivní.

25. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Ve zbývající části, tj. co do částky 3 389,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 023,98 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 19 868,50 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 639,12 Kč od 24. 9. 2024 do 17. 12. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 1624,50 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, soud žalobu výrokem II. zamítl.

27. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 68 %, žalovaná byl úspěšná z 32 % (při započtení k žalované částce i uplatněné nároky na příslušenství ve výši ke dni vydání tohoto rozhodnutí). Z toho vyplývá, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající 36 % ( ). Žalobkyni vznikly v řízení náklady ve výši 2 318 Kč, které představují odměnu advokáta za 3 úkony právní služby. Sazba za jeden úkon právní služby byla určena podle a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), ve znění do 31. 12. 2024. Soud žalobkyni přiznal náklady řízení spočívající v převzetí věci ( advokátního tarifu), zaslání předžalobní výzvy ( advokátního tarifu) a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ( advokátního tarifu) á 300 Kč. K takto přiznaným úkonům přísluší v souladu s advokátního tarifu náhrada hotových výdajů á 100 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč. To vše navýšeno o 21 % DPH odpovídající částce 252 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 866 Kč. To vše při úspěchu žalobkyně ve sporu v poměrné výši 36 % činí celkovou částku 834,48 Kč (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.