Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 70/2025-22
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 9 100,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 100,09 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 7 300,09 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 669 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 100,09 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta se sídlem adresa, Jméno žalobce B, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 100,09 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 7 300,09 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 669 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 100,09 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, , , Jméno žalobce B, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 100,09 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba., a žalovaným byla dne 20. 2. 2018 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytnutí kontokorentního úvěru k tomuto běžnému účtu s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové i všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů vykazovat kreditní zůstatek a bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu. Úrok byl sjednán na 29 % ročně. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil překročením povoleného úvěrovému limitu a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 23. 10. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině 7 300,09 Kč, na smluvních poplatcích a smluvní pokutě 1 800 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 669 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena ke dni 21. 6. 2024 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování předmětnou smlouvou o bankovních produktech a službách uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným 20. 2. 2018 včetně dispozic ke smlouvě, všeobecnými i produktovými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce a jeho sazebníkem poplatků a úrokovým lístkem, výpisem z úvěrového účtu žalovaného, oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 25. 10. 2023, smlouvou o postoupení pohledávek z 19. 6. 2024 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 28. 6. 2024 včetně podacího lístku a výzvou z 27. 9. 2024 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba., a žalovaným byla dne 20. 2. 2018 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytnutí kontokorentního úvěru k tomuto běžnému účtu s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové i všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů vykazovat kreditní zůstatek a bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu. Úrok byl sjednán na 29 % ročně. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil překročením povoleného úvěrovému limitu a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 23. 10. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině 7 300,09 Kč, na smluvních poplatcích a smluvní pokutě 1 800 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 669 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena ke dni 21. 6. 2024 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Co do výše je nárok žalobce prokazován výpisem z jeho obchodních knih vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o bankovních produktech a službách mající charakter spotřebitelské smlouvy. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci proto vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.