Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 82/2025-25
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B
o 38 554,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku částka a zákonný úrok z prodlení z částky 12 289 od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky 12 289 od , datum, do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum (dále jen „smlouva“). Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou půjčkou celkem částka, tedy půjčenou částku a celkové náklady půjčky ve výši částka, a to ve 23 měsíčních splátkách po částka a poslední splátce po částka, počínaje dnem datum. Žalovaný však řádně nesplácel, žalobkyně proto úvěr zesplatnila dne datum. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny, sjednaných úroků a smluvních pokut, celkem částky částka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud jednal dne datum v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:
5. Žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovaným dne datum rámcovou smlouvu o poskytování půjček na dálku, jejíž nedílnou součástí byly i všeobecné smluvní podmínky, a stejného dne i smlouvu o spotřebitelském úvěru označenou jako smlouva o půjčce č. hodnota (zjištěno z rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku a ze smlouvy o půjčce č. hodnota obojí ze dne datum).
6. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti dne datum částku částka (zjištěno z výdajového pokladního dokladu č. IBAN).
7. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku částka, tedy jistinu půjčky částka a částku částka jako náklady půjčky ve 24 měsíčních splátkách po částka s tím, že pevná zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 85 % ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr byla sjednána ve výši 127,4 % (zjištěno ze smlouvy o půjčce č. hodnota).
8. Před uzavřením smlouvy žalovaný předložil žalobkyni výplatní lístky u zaměstnavatele právnická osoba. a výpisy z bankovního účtu vedeného u právnická osoba., z nichž vyplývá, že v měsíci Anonymizováno a Anonymizováno měl příjem ze mzdy ve výši částka a částka a hospodařil se závěrečným zůstatkem na účtu částka (zjištěno z výplatních lístků a výpisem z bankovního účtu č. hodnota).
9. Žalovaný uhradil žalobkyni z titulu úvěrové smlouvy celkem částka (přehledem plateb – vyčíslení pohledávky ze smlouvy č. hodnota ke dni datum), což současně žalobkyně potvrdila tvrzením uvedeným v žalobě.
10. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k zaplacení dlužných splátek, s jejichž úhradou byl v prodlení, a to nejpozději do datum s upozorněním, že zároveň vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu a že pokud tak neučiní, bude celý úvěr zesplatněn (výzvou ze dne datum). Jelikož žalovaný řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý zbývající dluh dopisem ze dne datum a vyzvala je k zaplacení částky částka nejpozději do datum (oznámením o zesplatnění pohledávky ze dne datum). Výzvou ze dne datum žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (předžalobní upomínkou ze dne datum).
11. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil a žalobou uplatněný nárok nesporoval.
12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
13. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku částka ve 24 měsíčních splátkách po částka. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
15. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 zákona a za tím účelem si vyžádala výpis z bankovního účtu žalovaného a potvrzení o jeho příjmech za poslední dva měsíce před uzavřením smlouvy. Soud nebude hodnotit, zda by zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dostálo zákonné povinnosti žalobkyně podle § 9 zákona, neboť soud s ohledem na dále uvedené uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, k níž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Jako zásadní důvod shledal nepřiměřenou výši sjednaného úroku z úvěru.
16. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 127,4 %. Z databáze Anonymizováno se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v dubnu 2015 12,89 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli desetinásobkem.
17. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by měla žalobkyně, nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný, jak vyplývá z tabulky umoření i z tvrzení samotné žalobkyně, splatil na úvěr již celkem částka, pak dokonce poskytnutou částku částka přeplatil.
18. K tomu soud ještě dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné ji započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení (tj. jistinu poskytnutého úvěru), neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného. Co se úroku z prodlení, úroku z úvěru a smluvní pokuty týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na to, že žalovaný již zaplatil více, než činilo jeho bezdůvodné obohacení (na základě plnění žalobkyně z neplatné smlouvy), soud žalobu zamítl, a to v celém rozsahu, tedy včetně nárokovaného příslušenství (výrok I).
19. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, by náležela náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že na ně žádný z účastníků nemá právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.