Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 189/2024-38

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 27 170 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 170 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 170 Kč za dobu od 18. 3. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 170 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 170 Kč za dobu od 18. 3. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, kterou měl žalovaný uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně společností Anonymizováno právnická osoba. distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace dne datum. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka a neuhrazený úrok ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa a žalobkyní.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností Anonymizováno smlouvu, na jejímž základě mu byla poskytnuta částka částka, namítl však neplatnost této smlouvy pro nesplnění zákonných podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, a to především nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný má za to, že uzavřená smlouva o úvěru je tak z důvodu porušení této povinnosti neplatná a žalobkyně má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 36 % ročně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši částka nejpozději do datum (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne datum, nezpochybněné tvrzení žalovaného). Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného s ponecháním 10% rezervy a dle informací získaných z externích registrů (BRKI, NRKI a další registry), a dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr řádně splácet (tvrzení žalobkyně).

4. Dne datum byla z bankovního účtu společnosti Emma´s právnická osoba. odeslána na bankovní účet č. č. účtu částka částka, která byla téhož dne na tento bankovní účet vedený u právnická osoba. připsána; majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaný (potvrzení o platbě, sdělení banky ze dne datum).

5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovaným společností Anonymizováno právnická osoba. jako postupitelem postoupena na žalobkyni jako postupníka (citovaná smlouva o postoupení pohledávky včetně příloh). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným žalovanému téhož dne (citovaná korespondence, podací lístek ze dne datum).

6. Dopisem ze dne datum právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka do tří dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, podací lístek z téhož dne).

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

13. Ačkoliv mezi stranami je uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum nesporné a lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být touto smlouvou vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.

14. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně nepředložila soudu jediný důkaz o tom, že by příjmy a výdaje žalovaného či míru jeho zadlužení zkoumala řádně. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, tedy právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s , je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

16. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

17. byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

18. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. . Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

19. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky částka žalovanému, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi právní předchůdkyní žalobkyně, resp. žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl.

20. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

21. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok toliko na zaplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud do prodlení nedostal. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím.

22. Žalovaný u jednání dne datum požádal soud o možnost hradit svůj závazek vůči žalobkyni v měsíčních splátkách po 1 500 – částka, neboť jeho finanční situace mu neumožňuje hradit splátky vyšší. Je nezaměstnaný, pobírá invalidní důchod ve výši částka měsíčně. Žalovaný je zatížen dluhy, s jejichž splácením mu vypomáhá rodina. Je vlastníkem dvou bytů, tyto jsou však zastaveny ve prospěch pohledávek jiných věřitelů. Soud na základě zjištěných osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalovaného rozhodl o zaplacení částky částka ve splátkách po částka měsíčně, splatných vždy k 15. dni v měsíci, když vzhledem k povaze projednávané věci a výši přiznaného nároku neshledal žádné mimořádné důvody pro stanovení splátek v jiné výši než té, kterou žalovaný sám navrhl. Ztráta výhody splátek znamená, že v případě nesplnění některé splátky je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat zaplacení celé pohledávky najednou. Toto právo může žalobkyně uplatnit nejpozději do splatnosti následující splátky (§ 1931 o. z.).

23. Ve věci měla převažující úspěch žalobkyně, a to úspěch ve výši 54,74 % (počítáno včetně příslušenství ke dni rozhodnutí), které by tak podle náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení, tj. právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9,48 % (54,74 – 45,26). Vzhledem k tomu, že rozdíl v úspěchu obou stran lze v tomto případě považovat za nepatrný, vyslovil soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.