Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 273/2024-75

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Fruthovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 83 607,24 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 544 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 192,4 Kč splatných vždy do posledního dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nebude právní moci.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 063,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 111,16 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 49 999,04 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 4. 7. 2024 do 23. 9. 2024 ve výši 1 472,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 007,82 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 847,20 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 29 999,42 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 4. 7. 2024 do 23. 9. 2024 ve výši 898,93 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 599,42 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 268,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 544 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 192,4 Kč splatných vždy do posledního dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nebude právní moci.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 063,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 111,16 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 49 999,04 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 4. 7. 2024 do 23. 9. 2024 ve výši 1 472,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 007,82 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 847,20 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 29 999,42 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 4. 7. 2024 do 23. 9. 2024 ve výši 898,93 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 599,42 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 268,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Nárok č. hodnota žaloby byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Dále tvrdila, že před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, úvěrový rámec činil 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše byla stanovena na 3,06 % výše sjednaného úvěrového rámce a splatnost byla stanovena vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 51 929 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 4 593 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, a ke dni 19. 6. 2024 tak zesplatnil úvěr. Žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 52 007,82 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 49 999,04 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků za pojištění ve výši 408,78 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1000 Kč. Dopisem z 19. 6. 2024 pak byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a následně dne 10. 7. 2024 byla odeslána i předžalobní výzva právním zástupcem žalobkyně.

2. Nárok č. hodnota žaloby byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Dále tvrdila, že před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím Kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil dle tvrzení žalobce 30 000 Kč, když toto tvrzení žalobce bylo následně upraveno v tom smyslu, že úvěrový rámec činil 21 490 Kč a až dodatkem z 17. 1. 2025 byl změněn na částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše byla stanovena na 4 % výše sjednaného úvěrového rámce a splatnost byla stanovena vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 79 467 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 55 259 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, a ke dni 19. 6. 2024 tak zesplatnil úvěr. Žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 31 599,42 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 29 999,42 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1000 Kč. Dopisem z 19. 6. 2024 pak byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a následně dne 10. 7. 2024 byla odeslána i předžalobní výzva právním zástupcem žalobkyně.

3. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu , (dále jen „“) netvrdil a ve smyslu neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru Anonymizováno půjčka č. hodnota ze dne 30. 11 .2023 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 50 000 Kč s tím, že žalovaný byl povinen hradit minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Jednalo se přitom o bezúčelový revolvingový úvěr s prvním čerpáním ve výši 50 000 Kč. Roční úroková sazba činila 27,90 %, RPSN činila 31,8 %, výše minimální měsíční splátky činila 3,061 % z úvěrového rámce, tj. 1 531 Kč, sjednáno bylo i pojištění úvěru Balíček pojištění MAX+ s měsíční úhradou za pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Dále pro případ nesplácení úvěru byla sjednána možnost účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ke dni uzavření smlouvy ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč (v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, pak maximálně ve výši dlužné splátky).

5. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru Anonymizováno účet č. hodnota ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 21 490 Kč s tím, že žalovaný byl povinen hradit minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Jednalo se přitom o bezúčelový revolvingový úvěr s prvním čerpáním ve výši 21 490 Kč. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN činila 29,68 %, výše minimální měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky. Dále byly sjednány tzv. právnická osoba splátky, na základě nichž klient souhlasil s převodem peněžních prostředků ve výši prvního čerpání úvěru přímo ve prospěch osoby prodávající zboží uvedené v sekci Informace o zboží (Anonymizováno 128GB - Anonymizováno). Výše první měsíční splátky tak činila 21 490 Kč, počet právnická osoba splátek 12, výše splátky u právnická osoba splátek 1 840 Kč, roční úroková sazba právnická osoba splátek čnila 5,01 %, RPSN právnická osoba splátek 5,1 %, splatnost první splátky byla stanovena na den datum a částka právnická osoba splátek měla být započtena do celkové minimální měsíční splátky. Celková částka splatná spotřebitelem pro právnická osoba splátky činila 22 080 Kč Dále pro případ nesplácení úvěru byla sjednána možnost účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ke dni uzavření smlouvy ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta ve výši 500 Kč (v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, pak maximálně ve výši dlužné splátky). Dne 17. 1. 2024 pak k uvedené úvěrové smlouvě byl uzavřen dodatek, kterým byl navýšen úvěrový rámec z 21 490 Kč na 30 000 Kč.

6. Podle ustanovení , (dále jen „“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

8. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soud se v dané věci nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smluv dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Nejprve se tak zabýval, zda této povinnosti dostála u časově první z uzavřených smluv (žalovaného nároku č. hodnota), tj. před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru Anonymizováno účet č. hodnota ze dne datum. Z listin doložených žalobkyní je zřejmé, že tato se posouzením této otázky důkladně (tedy nikoliv jen povrchně či symbolicky) nezabývala. Žalobkyně si sice zajistila dokument označený jako Přehled pohybů na účtech, soud však v prvé řadě chce konstatovat, že nejde o oficiální bankovní výpis z účtu, a tak není jasné, jaké příchozí a odchozí platby zahrnuje, jaký je počáteční a koncový stav účtu, ani zda zobrazuje všechny pohyby za dané období. Přesto již z uvedeného přehledu pohybu na účtu je zřejmé, že poskytovatelka úvěru zcela rezignovala na fakt, že tvrzená výše příjmů neodpovídá příchozím částkám, které jsou na uvedeném výpise obsaženy. Stejně tak se blíže nezabývala zjišťováním a ověřováním výdajů žadatele o úvěr. Žalobkyně tvrdí, že při posuzování příjmů žadatele ze statistických modelů. Z předložených listinných důkazů (zejména Potvrzení o provedení ověření bonity klienta z 23. 9. 2024) pak vyplynulo, že vycházela z příjmu 25 000 Kč (resp. žalobkyně tvrdila, že vycházela z částky 24 000 Kč) od zaměstnavatele právnická osoba, z přehledu plateb je však zřejmé, že za období od 28. 2. 2022 do 20. 5. 2022 na účet žalovaného přišla jen jedna platba ve výši 24 102 Kč dne 19. 5. 2022 a jedna platba ve výši 3 067 Kč dne datum, celkový příjem žalovaného za období téměř tří měsíců tak odpovídal výši okolo 9 000 Kč měsíčně (když jiný příjem než od právnická osoba nebyl tvrzen). Nad to žalobkyně tvrdila, že si nevyžádala pro posouzení úvěruschopnosti ani pracovní smlouvu, nebylo tak vůbec zřejmé, zda jde o trvalý příjem mzdového charakteru, na základě něhož by žalobkyně mohla očekávat, že bude žalovaný úvěr splácet po delší časové období, když i při poskytnutí úvěru v pouhé výši prvního čerpání, tj. 21 490 Kč, bylo zjevné, že úvěr bude splácen minimálně dvanácti právnická osoba splátkami, tj. po období jednoho roku a dojde-li k opakovanému čerpání, doba splácení úvěru se ještě prodlouží. Skutečné výdaje žalovaného pak před poskytnutím úvěru zjevně ani nezjišťovala, a tedy ani neověřovala, když sama uvedla, že vycházela pouze z příjmu započítaného ve výši 24 000 Kč, z částky životního minima 3910 Kč, součtu splátek NRKI mimo HC ve výši 2 Kč a výše splátky úvěru 860 Kč. K tomu chce soud poznamenat, že dle sjednané smlouvy byla výše splátky právnická osoba splátky sjednaná ve výši 1 840 Kč, k čemuž mela být ještě připočítávána výše minimální měsíční splátky ve výši až 4 % z dlužné částky (minimálně však 400 Kč), tj. výše splátky schvalovaného úvěru zcela jistě nemohla činit částku 860 Kč. Z příjmu, který žalovaný doložil ve výši lehce převyšující částku 9 000 Kč měsíčně tak zcela jistě nemohl být schopen úvěr splácet již při jeho poskytnutí. Nad rámec soud poznamenává, že příjem domácnosti je pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zcela nerozhodný, nebyl nijak doložen a naopak pro výpočet úvěruschopnosti spotřebitele byl tvrzený výdaj domácnosti 16 000 Kč zcela opomenut, když zcela jistě by se měl na výdajích domácnosti žalovaný podílet. I pokud by ale byly všechny tyto skutečnosti zohledněny, měly být posuzovány spíše v neprospěch žadatele o úvěr, neboť, je-li jediným příjmem ostatních členů domácnosti částka 20 000 Kč a výdaje, na kterých se žadatel nepodílí, jsou ve výši 16 000 Kč, nezbývá při započtení částky životního minima pro druhého člena domácnosti žádných prostředků na jiné než mandatorní výdaje a nabízí se otázka existence možné vyživovací povinnosti, jedná-li se o rodiče, jak je uvedeno ve smlouvě (typ bydlení: u rodičů). Z přehledu plateb jsou navíc určité opakované výdaje zřetelné, a to zejména částka ve výši 1461 Kč, která odcházela formou trvalého příkazu a opakované platby ve výši 799 Kč (resp. 798 Kč) ve prospěch Anonymizováno. jméno FO však v rámci posuzování výdajů žadatele nebyly vůbec zohledněny, ač tak žalobce tvrdí (neboť ve výpočtu je nepromítá), stejně tak ani fakt, že četné z odchozích plateb jsou poskytovány na účet společnosti provozující sázkové hry a hazard (Fortuna), což může svědčit o určitém stupni rizikovosti osoby s ohledem na indikaci možných problémů s gamblingem žadatele. Soud tak došel k závěru, že před poskytnutím úvěru dne datum své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele žalobce nedostál.

12. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně dostála své povinnosti řádně posuzovat úvěruschopnost u časově pozdější z uzavřených smluv (žalovaného nároku č. hodnota), tj. před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru Anonymizováno půjčka č. hodnota ze dne datum, a došel k závěru, že ani v tomto případě řádně úvěruschopnost žadatele nezkoumala. Jednak v době poskytnutí úvěru zde existoval shora zmíněný revolvingový úvěr u žalobkyně, když již v době poskytnutí druhého úvěru byl i dle tvrzení samotné žalobkyně žalovaný několikrát se splácením minimální měsíční splátky v prodlení a již z takové skutečnosti mohla žalobkyně zcela jasně mít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele další spotřebitelský úvěr splácet. Jiná by situace samozřejmě byla, měl-li by být novým úvěrem původní úvěr splacen a nahrazen, avšak v projednávané věci nešlo o takový případ a šlo tak o poskytnutí dalších finančních prostředků v okamžiku, kdy již spotřebitel řádně a včas neplnil závazky z původní úvěrové smlouvy. Opatrnost při poskytnutí takového úvěru tak již s ohledem na tuto skutečnost měla být zvýšená, v daném případě pak byla spíše snížená, když jediné, co poskytovatel tvrdil, že reálně posuzoval, byla výše příjmů (kterou však řádně neověřoval). Poskytovatel vycházel z příjmu 44 000 Kč, který měl být ověřen potvrzením o výši příjmů, takové však žalobce soudu nepředložil. Předložil pouze dokumenty, které soud posoudil jako náhledy obrazovek internetového bankovnictví na zahraniční účet neznámého vlastníka (když k důkazu nenavrhl ničeho, čím by prokázal, že jde o účet žalovaného). Žalobce však ani v tomto případě neměl k dispozici pracovní smlouvu, na základě které by mohl ověřit deklarovanou výši příjmu ze zaměstnání žalovaného. Spokojil se s prostými náhledy obrazovky internetového bankovnictví, ze kterých sice vyplývá příjem od Amazon Gattendorf GmBH, ale nelze z nich zjistit ani o čí příjem se má jednat, zda jde o příjem ze zaměstnání žalovaného nebo jiné osoby, zda existuje vůbec pracovní smlouva mezi žalovaným a uvedeným zaměstnavatelem ani další skutečnosti, které by stačili k tomu, aby soud považoval ověřování příjmu za vyhovující podmínkám zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týče zjišťování a ověřování výdajů, ani v daném případě pak žalobce nezohlednil žádné konkrétní náklady žalovaného, přestože byly tvrzeny náklady ve výši celkem 19 000 Kč. Poskytovatel vycházel při výpočtu z údajů se žádostí opět nekorespondujících, splátku úvěru u žalobce započítal opět v nižší výši (860 Kč), než bylo požadováno na minimální měsíční splátce, stejně tak započetl na součet splátek jiných úvěrů než od žalobce pouze částku 1 708 Kč, ač sám žalovaný tvrdil celkové splátky všech úvěrů 6 000 Kč. To že výši a množství úvěrů, ač byly deklarovány samotným žalovaným, žalobce zcela pominul zjišťovat a ověřovat je i dalším z důvodů, proč má soud i u druhého úvěru za to, že úvěruschopnost nezkoumal žalobce řádně v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Signály o tom, že problémy se schopností splácet poskytovaný úvěr zde mohou být, zcela zřetelně indikovala i úvěrová zpráva, z níž je patrné, že téměř v každém měsíci od ledna roku 2023 do října roku 2023 docházelo k povolenému či nepovolenému debetnímu zůstatku na účtu spotřebitele. Spotřebitel je povinen splácet ještě další revolvingový úvěr a od ledna do října roku 2023 již ve čtyřech případech došlo k opožděné úhradě splátky. Soud tak došel k závěru, že ani v daném případě nepostupoval poskytovatel s odbornou péčí a poskytl úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na to, že i při uzavírání dodatku z 17. 1. 2024, kterým měl být navýšen úvěrový rámec první smlouvy z datum na částku 30 000 Kč, poskytovatel posuzoval úvěruschopnost stejným způsobem, lze vztáhnout tento závěr i na nedostatek posuzování kreditibility žadatele pro navýšení úvěrového rámce, ač s ohledem na nedostatek tohoto posuzování daný již při uzavření smlouvy, je otázka platnosti dodatku v daném případě irelevantní.

13. Soud tak v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil jak smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum. tak i smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum, jako neplatnou, když k této neplatnosti byl povinen přihlédnout i bez návrhu.

14. Nad rámec soud uvádí, že danou úvěrovou smlouvu by bylo možno považovat za neplatnou i pro její nesoulad s dobrými mravy, když výše požadovaného úroku je více než trojnásobná proti sazbě běžných spotřebitelských úvěru, která v květnu 2022 v průměru činila 8,64 % a v listopadu roku 2023 pak 9,27 %. S ohledem na skutečnost, že ve smlouvě byly sjednány i další poplatky v neprospěch spotřebitele, jako sjednána možnost účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ke dni uzavření smlouvy ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta ve výši 500 Kč, soud považoval smlouvu i za zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a pouze s ohledem na to, že má za to, že důvod neplatnosti podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru považuje za závažnější (a se závažnějšími důsledky pro věřitele), když i jeho následky zákon určuje jinak, zabýval se nejprve otázkou posouzení úvěruschopnosti.

15. Soud tak došel k závěru, že v daném případě je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ze strany žádného z účastníků však nebylo učiněno žádné tvrzení s ohledem na skutečnost, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný byl po celou dobu řízení zcela nečinný a k jednáním se bez omluvy nedostavil. Žalobce žádné tvrzení ve vztahu k možnostem žalovaného hradit úvěr neučinil, z žalobního návrhu však vyplynulo, že požadoval uhradit žalované pohledávky v zákonné lhůtě k plnění. Soud má za to, že v daném případě břemeno tvrzení a důkazní k době přiměřené možnostem spotřebitele tíží žalobce, s ohledem na pasivitu žalovaného v tomto směru však rozhodl na základě provedených listinných důkazů tak, aby byl zachován smysl a účel úpravy zákona o spotřebitelském úvěru, a to tak, že určil, že v možnostech žalovaného je uhradit celkový dluh v 60 měsíčních splátkách, když výše každé splátky tak odpovídala částce 1 192,40 Kč. Vycházel ze skutečnosti, že na základě časově pozdější úvěrové smlouvy měla být splácena částka 1 531 Kč, ani tuto však žalovaný nehradil, a tak má soud za to, že ani nebyl schopen splácet. Delší období než období 5 let, tj. 60 měsíců by však soud již v daném případě nepovažoval za přiměřené pro žalobce.

16. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalovanému povinnost vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů ve výši 79 467 Kč a 51 929 Kč ponížené o částky 55 259 Kč a 4 593 Kč, které již žalovaný uhradil, tj. celkem povinnost vrátit 71 544 Kč. Na základě ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že žalovaný má vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem ve spojení s soud dále stanovil povinnost vrátit tuto částku ve splátkách splatných vždy do posledního dne měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, tj. v části zbývající výše jistiny, úroků a úroků z prodlení, když k prodlení žalovaného doposud nedošlo, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č. j. -262, kde se Nejvyšší soud vyjádřil, že spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu vycházel ze skutečnosti, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ustanovení je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (VS v Olomouci sp. zn. ). S jeho zohledněním vč. úroků ke dni vyhlášení rozsudku potom úspěch v řízení převažoval na straně žalobce, když v daném případě soud neměl důvod k rozhodnutí v jiné než zákonem stanovené třidenní pariční lhůtě. Soud tak přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 268,16 Kč, přičemž tato částka představuje 27,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 345 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 83 607,24 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a odměna stanovená dle a a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 83 607,24 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v a. t. (účast na jednání dne 27. 3. 2025) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 190 Kč ve výši 4 029,90 Kč. Za účelně vynaložené soud nepovažoval náklady vynaložené na vyjádření advokáta k výzvě soudu, kterým doplňoval svá žalobní tvrzení, když tento jejich nedostatek způsobil žalobce, (resp. jeho právní zástupce) sám neúplností svých tvrzení v žalobě, a nešlo o reakci na obranu žalovaného, a tak měla tato tvrzení včetně navrhovaných důkazů být již součástí žaloby a nejsou tak vynaložená důvodně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.