Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 22/2025-34

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátkou Jméno advokátky Anonymizováno.

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 17 927 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 600 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 8 327 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek

- 12 720 Kč od 5. 12. 2023 do 22. 8. 2024,

- 3 120 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení,

dále ve výši 2,25 % ročně z částky 9 600 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 600 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 8 327 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek- 12 720 Kč od 5. 12. 2023 do 22. 8. 2024,- 3 120 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení,dále ve výši 2,25 % ročně z částky 9 600 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na peněžité plnění ve výši 17 927 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 720 Kč od 5. 12. 2023 do zaplacení, a to na základě tvrzení, že účastníci uzavřeli 4. 11. 2023 smlouvu o zápůjčce peněžní částky 9 600 Kč, poskytnuté žalovanému na účet č. č. účtu (pozn. soudu – dále v textu odůvodnění případně jen Účet žalovaného), přičemž žalovaný se zápůjčku a poplatek 3 120 Kč (celkem tedy 12 720 Kč) zavázal vrátit do 4. 12. 2023, což nesplnil. Žalobkyně se tak v řízení domáhala nevrácené jistiny zápůjčky 9 600 Kč, dále 3 120 Kč jako poplatku za poskytnutí zápůjčky, částky 2 500 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky smluvených v údajné smlouvě o zápůjčce, a konečně smluvní pokuty 2 707 Kč podle článku 2. 3. smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně se domáhala též úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky jistiny zápůjčky a tvrzeného poplatku – tj. celkem z 12 720 Kč od 4. 12. 2023 do zaplacení. V případě, že by soud měl pochybnosti o vyplacení jistiny zápůjčky na bankovní účet žalovaného, navrhla žalobkyně, aby taková skutečnost byla ověřena vyžádáním vyjádření bankovníhou, který vede Účet žalovaného.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný.

Žalobkyně po výzvě soudu k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně toho, že před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a že výsledek tohoto posouzení nevzbuzoval důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku splatit, nedoplnila nijak skutková tvrzení ani důkazní návrhy. S poukazem na to, že za takové situace patrně soud rozhodne o tom, že předmětná smlouva je neplatná s ohledem na ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), uvedla žalobkyně, že požaduje vydání rozsudku o povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení – to, co dle neplatné smlouvy o zápůjčce obdržel, dále uhradit „úroky z prodlení v zákonné výši“, a konečně nahradit žalobkyni náklady řízení. Setrvala však na žalobě jako celku.

Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě (dále též v podání po výzvě soudu k doložení řádného posouzení úvěruschopnosti, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 10. 2. 2025, č. j. spisová značka. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí ( ).

Ke skutkovému a právnímu závěru soud stručně uvádí následující ( ).

Podle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto bezhotovostním převodem na jeho Účet celkem 9 600 Kč na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 11. 2023. Toto právní jednání však soud považuje za neplatné dle § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 odst. 1, 2 ZSÚ s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele (resp. konkrétně pro neprokázání dostatečného prověření). Ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 jde v případě nedostatečného prověření úvěruschopnosti spotřebitele o neplatnost absolutní. Nároky žalobkyně byly proto posouzeny dle § 2991 o. z. jako odpovídající povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, které v podobě částky 9 600 Kč přijal bezhotovostně na svůj Účet, což bylo doloženo zprávou Anonymizováno a. s., kterou soud v řízení vyžádal; šlo konkrétně o částku 5 000 Kč připsanou na Účet žalovaného 4. 11. 2023 a částku 4 600 Kč připsanou na týž účet 6. 11. 2023. Obě platby přitom byly poukázány z účtu vedeného na jméno žalobkyně – č. č. účtu. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uvedené peněžité plnění přijaté bez právního důvodu vrátil žalobkyni, přičemž z hlediska zásad důkazního břemene nemůže žalobkyně prokazovat opak, tj. negativní tvrzení, že žalovaný peníze nevrátil. Žaloba byla tedy v jistině nároku na vydání bezdůvodného obohacení – v částce 9 600 Kč – shledána důvodnou. Ve zbytku naopak zamítnuta (8 327 Kč – jako neplatně sjednaný poplatek 3 120 Kč, neplatně sjednané náklady vymáhání 2 500 Kč a neplatně sjednaná smluvní pokuta 2 707 Kč).

Pouze částečně pak soud přisoudil žalobkyní požadovaný úrok z prodlení, neboť povinnosti vydat bezdůvodné obohacení žalovaným se nemohla týkat neplatně sjednaná splatnost vrátit žalobkyni částku 9 600 Kč ke dni 4. 12. 2023. Splatnost povinnosti na vydání bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, zjevně nebyla ani sjednána. Proto soud vycházel z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. a uzavřel, že povinnost žalovaného plnit byla vyvolána až výzvou věřitele, konkrétně výzvou zástupce žalobkyně ze dne 14. 8. 2024 (když ohledně předchozích výzev samotné žalobkyně nebyly v řízení doloženy důkazy jejich odeslání do dispozice žalovaného). Zásilka odesílatele – právního zástupce žalobkyně, o níž žalobkyně prokázala odeslání prostřednictvím právnická osoba., byla odeslána v den vyhotovení, do disposice žalovaného se dle úvahy soudu mohla dostat 3. pracovní den poté (pondělí 19. 8. 2024), následovala přiměřená lhůta k plnění (dle názoru soudu další 3 pracovní dny), která tak uplynula 22. 8. 2024. Teprve od následujícího dne 23. 8. 2024 je tedy žalovaný s plněním v prodlení, čemuž koresponduje rozhodnutí soudu o nároku žalobkyně na úrok z prodlení z částky 9 600 Kč až od 23. 8. 2024. Jinak je požadavek na úrok z prodlení, jakož i jeho výši (kterou žalobkyně uvedla již v žalobě), opodstatněn ustanovením , o. z. a nař. vlády č. Výše úroku z prodlení 12,75 % ročně koresponduje časově adekvátní právní úpravě citované v předchozí větě a příslušné repo sazbě ČNB platné a účinné ke dni 23. 8. 2024. Ve zbytku požadavku žalobkyně na úrok z prodlení byla žaloba ve výroku II. částečně zamítnuta.

Ve smyslu ust. soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Jelikož poměr úspěšnosti účastníků ve věci je přibližně shodný (žalobkyni bylo přisouzeno 54 % z původně požadovaného nároku), nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.