Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 226/2024-35
Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
hlášený k trvalému pobytu Anonymizováno
o zaplacení částky 28 200,78 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 752 Kč s úrokem prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 752 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně vůči žalovanému dále domáhala zaplacení 13 448,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 233,98 Kč za den 9. 11. 2023 a z částky 7 481,98 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a konečně úroku ve výši 29,49 % ročně z částky 18 776,02 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 752 Kč s úrokem prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 752 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně vůči žalovanému dále domáhala zaplacení 13 448,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 233,98 Kč za den 9. 11. 2023 a z částky 7 481,98 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a konečně úroku ve výši 29,49 % ročně z částky 18 776,02 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byly peněžité nároky žalobkyně na základě jí tvrzeného právního titulu – smlouvy o úvěru č. hodnota (dále případně jen „Smlouva o úvěru“), kterou měl žalovaný dne 12. 4. 2023 uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně společnosti právnická osoba., IČ IČO (dále případně jen „předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaný měl podle Smlouvy o úvěru obdržet peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč převodem na bankovní účet, podle Smlouvy o úvěru měl tuto částku, měsíční poplatky a úrok z úvěru splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 416 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru, konkrétně po 12. 4. 2023. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž dle článku 6. části B) Smlouvy o úvěru mu vznikla povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení trvajícím déle než 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek o více než 65 dnů, předchůdkyně žalobkyně proto dopisem z 29. 10. 2023 vyzvala žalovaného k okamžitému úhradě nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, poplatků za pojištění a smluvních pokut, když souhrnný dluh žalovaného na těchto nárocích činil 24 153,98 Kč. Po dni zesplatnění – od 30. 10. 2023 uplatnila žalobkyně právo na zaplacení úroku z úvěru ve výši 29,49 % ročně z dlužné jistiny 18 776,02 Kč až do jejího zaplacení, dále uplatnila nárok na smluvní pokutu (článek 6. části B) Smlouvy o úvěru) ve výši 0,1 % denně z dlužné „nové“ jistiny 22 233,98 Kč (složené z částky původní dlužné jistiny 18 776,02 Kč a z dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru – z částky 3 457,96 Kč). Aktivní legitimací k podání žaloby podpořila žalobkyně tvrzením o uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek mezi ní a předchůdkyní žalobkyně. Konečně uvedla, že žalovaný celkově na pohledávku ze Smlouvy o úvěru uhradil částku 4 248 Kč. Žalobkyně konkrétně v řízení uplatnila nárok na dlužnou „novou“ jistinu úvěru - 22 233,98 Kč, dlužný poplatek za pojištění 522 Kč, celkovou smluvní pokutu 5 444,80 Kč (ke dni 16. 5. 2024 vyčíslenou jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty 0,1 % z nové dlužné jistiny od 30. 10. 2023), tj. vše uvedené celkem 28 200,78 Kč, a dále na příslušenství – na úrok 20,49 % ročně z 18 776,02 Kč od 30. 10. 2023 do zaplacení a úroky z prodlení 15 % ročně z částky 22 233,98 Kč od 9. 11. 2023 do zaplacení.
Žalobkyně také tvrdila, že právní předchůdkyně tak, jak vyplývá z článku 1. 1. v části B) Smlouvy o úvěru posuzovala před uzavřením Smlouvy o úvěru s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr, dále uvedla, že žalovaný za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, přičemž předchůdkyně žalobkyně si vyžádala i informace z veřejných registrů, zejm. SOLUS, NRKI, ISIR.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu žaloba byla doručena do vlastních rukou podle § 49 odst. 2-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále případně jen o. s. ř.) v důsledku uplynutí 10-i denní lhůty po připravení zásilky na poště k vyzvednutí a po zanechání výzvy o tom na adrese evidované v informačním systému evidence obyvatel jako doručovací adresa, resp. adresa místa trvalého pobytu žalovaného [§ 46b písm. a) o. s. ř.].
3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 10. 12. 2024, č. j. spisová značka. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkové okolnosti. Podle návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru, ztotožněné číslem zmíněným v odst. 1 odůvodnění rozsudku - Anonymizováno, žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 19 000 Kč, která mu měla být vyplacena na účet č. č. účtu, přičemž celkovou částku, kterou měl předchůdkyni žalobkyně uhradit vyčísloval návrh smlouvy na 59 616 Kč a žalovaný ji měl uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1 416 Kč (což zahrnovalo i měsíční úhrady za pojištění, když samotná splátka bez této měsíční úhrady činila 1 242 Kč). Zápůjční úroková sazba byla ujednána na 74,01 % ročně. Podle dokumentu „Hodnocení klienta“ vyhotoveného k číslu předmětné Smlouvy o úvěru byly sice vyplněné údaje o pravidelném čistém měsíčním příjmu žalovaného 23 950 Kč, avšak bez zaznamenání jakýchkoli podkladů prokazujících takovýto příjem u zaměstnavatele (právnická osoba., IČO IČO), dále bylo uvedeno, že na žalovaného je počítáno životní minimum 4 860 Kč, na bydlení výdaje 3 915 Kč, ničeho nebylo zohledněno na ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby), výdaje tak byly uvedeny toliko v částce 8 775 Kč. U žalovaného bylo ve formuláři Hodnocení zaznamenáno, že žije sám, nemá děti, formou bydlení bylo zaznačeno „státní/obecní“. Formulář hodnocení obsahoval předtištěné prohlášení žalovaného o tom, že poskytl úplné a pravdivé informace, k čemuž byl připojen jedinečný kód žalovaného k datu 12. 4. 2023. Analýza schopnosti žalovaného splácet úvěr však nebyla za předchůdkyni žalobkyně nikým ověřena (příslušné kolonky k tomu připravené ve formuláři Hodnocení zůstaly nevyplněné, z údajů v Hodnocení není zaznamenáno čehokoli o tom, jak již soud výše uvedl, jaké podklady sloužily předchůdkyni žalobkyně k objektivnímu zhodnocení údajů o žalovaném, prioritně pak o jeho pravidelném měsíčním příjmu a existenci tvrzeného pracovního poměru u výše uvedeného zaměstnavatele od 1. 8. 2022).
5. Dokladem o vyplacení úvěru – částky 19 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně č. č. účtu na běžný účet žalovaného Anonymizováno dne 12. 4. 2023 byl v řízení soudem shledán otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, a to na předešle uvedeném účtu předchůdkyně žalobkyně.
6. Oznámením ze dne 29. 10. 2023 bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovaného na to, že je v prodlení se splátkami úvěru dle Smlouvy o úvěru, a to v prodlení o délce 65 dnů, proto využívá oprávnění okamžitého zesplatnění všech nároků ze Smlouvy o úvěru, vyčíslených k datu oznámení na 24 153 Kč. Podle přehledu uhrazených částek na Smlouvu č. hodnota uhradil žalovaný dne 24. 5., 29. 6. a 2. 8. 2023 vždy po 1 416 Kč, tj. celkem 4 248 Kč.
7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023, následně z individuálně určeného Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, tj. ze Smlouvy o úvěru.
8. Oznámením ze 16. 4. 2024 má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně v uvedeném dni informovala žalovaného na základě plné moci udělené její předchůdkyní (původní úvěrující), že na ni přešla pohledávka této úvěrující založená smlouvu č. hodnota. Zároveň vyzvala žalovaného k úhradě celého závazku z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši celkem tehdy 30 741,65 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Zásilka byla žalovanému zaslána na adresu jeho oficiálního trvalého bydliště – viz záhlaví rozsudku, a to dne 16. 4. 2024.
9. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy, poté učinil dále popsané skutkové a právní závěry.
10. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla (na adresu v státě odeslání) třetí pracovní den po odeslání.
12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celkovou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 o. z.).
15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Po skutkové a právní stránce soudu učinil následující závěry. Žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní legitimaci pro podání žaloby, neboť prokázala postoupení pohledávky z titulu tvrzené smlouvy o úvěru č. hodnota z předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující na žalobkyni. Dále prokázala, že žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně celkem 19 000 Kč na svůj individuální účet. Právní jednání, na základě kterého se žalobkyně domáhala proti žalovanému peněžitého plnění, tj. jí tvrzenou smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota, však soud považuje za neplatnou dle § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 odst. 1, 2 ZSÚ s ohledem na nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Jak soud popsal ve zjištěních učiněných z listiny Hodnocení klienta, právní předchůdkyně žalobkyně hodnocení neprovedla, nezaujala žádné stanovisko k tomu, co patrně do formuláře pouze vyplnil žalovaný jako potencionální úvěrovaný, nezaznamenala žádné věrohodné podklady, které by sloužily k ověření údajů tvrzených žalovaným. Pro absentující posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud shledal údajnou Smlouvu o úvěru za neplatnou, a to absolutně, ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18.
20. Posoudil-li soud nárok žalobkyně toliko jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, pak ohledně výše přisouzené částky (výrok I. tohoto rozsudku) uvažoval následovně. Dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto celkem 19 000 Kč (prokázáno též výpisem z účtu – viz odůvodnění rozsudku v pasáži o převodu této částky na běžný účet žalovaného), zatímco žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) z této částky vydal pouze 4 248 Kč. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, přičemž žalobkyně z hlediska zásad důkazního břemene nemůže prokazovat negativní tvrzení, že žalovaný více než 4 248 Kč žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradil. Proto povinnost žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení činí 14 752 Kč jako rozdíl mezi shora uvedenými částkami. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta ohledně zbytku jistiny jednotlivých pohledávek (dle žalobkyně celkem 28 200,78 Kč ve skladbě zmíněné v odst. 1 odůvodnění), tj. v částce 13 448,78 Kč, dále též samozřejmě ohledně smluvního úroku ve výši 29,49 % ročně z údajně dlužné jistiny 18 776,02 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení.
21. Dále je připomínáno zjištění soudu, že žalovaný byl předchůdkyní žalobkyně k vrácení celého plnění, tj. i de facto k návratu bezdůvodného obohacení v opodstatněné výši 14 752 Kč, vyzván písemnou korespondencí z 29. 10. 2023, odeslanou 30. 10. 2023 (pondělí). Ve smyslu § 573 o. z. je možné dovodit, že zásilka byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 2. 11. 2023. Podle § 1958 odst. 1 o. z. pak žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu, v posuzovaném případě lze podle názoru soudu tuto lhůtu spojovat s dalšími 3 dny, tj. plnit měl do 6. 11. 2023 (první pracovní den po uplynutí 3 dnů od doručení). Předchůdkyně žalobkyně však žalovanému poskytla de facto benevolentnější lhůtu k plnění, až do 10 dnů od odeslání výzvy, tj. do 9. 11. 2023. Úrok z prodlení je tak přisuzován ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., dále dle § 1968 a 1970 o. z., ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb. za dobu až od 10. 11. 2023. Ve zbytku nároku na úrok z prodlení byla žaloba zamítnuta.
22. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí.
Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud v potaz prioritní zákonnou zásadu, tj. pravidlo úspěchu ve věci. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. totiž platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Žalobkyně se na jistině jednotlivých nároků domáhala celkem částky 28 200,78 Kč, zatímco přisouzeno jí bylo toliko 14 752 Kč, což představuje cca polovinu požadovaného nároku z hlediska jistiny pohledávek. Úspěšnost účastníků je tak téměř rovnocenná, proto soud podle § 142 odst. 2 (druhá z alternativ) o. s. ř. nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.