Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

208 C 35/2025-37

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

zaplacení částky 33 326,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 391,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč od 18. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 11 935 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení z částky 1 635,03 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, rozdílu mezi částkou 761 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 694,12 Kč a 8 % úrokem ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a přiznaným zákonným úrokem do 1. 9. 2024 a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 369,72 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 391,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč od 18. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 11 935 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení z částky 1 635,03 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, rozdílu mezi částkou 761 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 694,12 Kč a 8 % úrokem ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a přiznaným zákonným úrokem do 1. 9. 2024 a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 369,72 Kč, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši 15 000 Kč, a to jistiny ve výši 13 974,23 Kč, smluvního úroku ve výši 660,80 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 817 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 928,83 Kč, poplatku za splátky v hotovosti ve výši 2 507,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 438,83 Kč, úroku kapitalizovaného k 1. 9. 2024 částkou 694,12 Kč a dále zákonného úroku z prodlení od 2. 9. 2024 do zaplacení. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 16. 5. 2023 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba. poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 1 992 Kč měsíčně se splatností do každého 16. dne v měsíci počínaje dnem 16. 6. 2023. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne 16. 5. 2023 byla prokázána podpisem žalovaného na smlouvě, kterým potvrdil převzetí peněz v hotovosti.

4. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit úrok ve výši 761 Kč, poplatky ve výši 7 350 Kč za poskytnutí úvěru, 2 077 Kč za vyhodnocení úvěrového případu a 2 700 Kč za inkaso v hotovosti. Celkem se zavázal uhradit částku 27 888 Kč. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení.

5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.

6. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil dne 17. 5. 2023 částku 2 000 Kč.

7. Podle č. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

10. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč (poskytnutých 15 000 Kč – uhrazených 2 000 Kč) po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit.

11. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle a o. z. ve spojení s Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.

12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Protože smluvní pokuta je sjednána a vymáhána v souladu s o spotřebitelském úvěru, bylo i co do smluvní pokuty ve výši 7 438,83 Kč žalobě vyhověno.

14. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. Ve smlouvě byl sjednán úrok za celou dobu trvání úvěrové smlouvy ve výši 761 Kč. S ohledem na to, že úrok je přiměřený době trvání a průměrným úrokovým sazbám bank v době uzavření úvěrové smlouvy, bylo i co do této částky žalobě vyhověno. Ze smlouvy však vyplývá, že tento úrok byl smluven jako celková výše úroku, proto soud nepřihlédl k dalšímu ujednáním o úroku, které jsou méně viditelně uvedeny na druhé straně smlouvy, neboť je zřejmé, že ujednání o výši v celkové částce 761 Kč je prvotní a žalovaný si byl vědom úroku v této výši. Proto co do dalšího smluvního úroku ve výši 8 % ročně byla žaloba zamítnuta.

16. Dále soud vyhověl žalobě ohledně částky 192 Kč, která představuje jednu splátku v hotovosti za inkaso v místě bydliště žalovaného. Další částky již žalovaný neuhradil, úvěr byl zesplatněn a je tedy zřejmé, že další inkasa v hotovosti se již neuskutečnila a smluvená úhrada je požadována v rozporu se skutečně vynaloženými náklady. Proto do částky 2 315,14 Kč za inkaso v hotovosti byla žaloba zamítnuta. I v dalších částkách soud žalobu zamítl.

17. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 o. z., u níž neměl žalovaný jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

18. V první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Naproti tomu podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

21. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

22. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

23. Z uvedeného vyplývá, že podle nového je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů „zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu a 586 o. z., resp. o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny „zvláště nevýhodné doložky“.

24. Ze stejných principů vychází při ochraně spotřebitele i judikatura Soudního dvora EU. České právo je v tomto směru částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS. Základní povinností členského státu EU je zamezit zneužívajícím klauzulím, tyto nejsou pro spotřebitele závazné. Tento postulát směřuje i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo - viz např. rozhodnutí ve věci Radlinger (C-377/14), nebo Pohotovosť (C-76/10).

25. Tuto úpravu ale také nelze ze shora uvedených důvodů v dané věci použít. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalovaného) a není oprávněn provést jakoukoli moderaci takového ujednání.

26. Ve světle shora uvedených skutkových zjištění má soud za to, že ujednání stran o poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za administrativní činnost je ve skutečnosti také ujednáním o úroku, tedy o civilním plodu peněz, neboť se jedná o další platbu za jejich dočasné poskytnutí. Ujednání o výši tohoto úroku je ale absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem zakuklenou pod různými „úplatami“, „poplatky“, „odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec.

27. Celkový úrok ve výši 25-30 % ročně (jako dvojnásobek obvyklých úroků bank) jako limitní sazba úroku předmětné hotovostní půjčky se tak soudu jeví jako skutečné maximum, jehož překročení je důvodem pro zásah soudu z úřední povinnosti. V daném případě činily celkové náklady spotřebitelského úvěru částku 12 888 Kč, což při zapůjčení částky 15 000 Kč na 14 měsíců odpovídá ročnímu úroku ve výši 72 %, tedy jednoznačně lichvářskému úroku. Toto ujednání je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, proto co do částky 6 817 Kč za poskytnutí úvěru a 1 928,83 Kč za administrativní činnost byla žaloba rovněž zamítnuta.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , za situace, kdy i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky měl každý z účastníků ve věci úspěch zhruba v jedné polovině.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).