Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 142/2024-65
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
zastoupena obecným zmocněncem Jméno zmocněnce
o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila částku ve výši 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila částku ve výši 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 7. 6. 2023 domáhala po žalované u Okresního soudu v Ostravě zaplacení částky ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. a žalovanou byla dne 16. 8. 2006 uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru, na základě této smlouvy a dodatku č. hodnota ze dne 24. 2. 2010 a dodatku č. hodnota ze dne 27. 3. 2013 byl žalované poskytnut hypoteční úvěr na bydlení ve výši 2 mil. Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 4,66 % prostřednictvím 360 pravidelných měsíčních splátek ve výši 10 324,73 Kč. Přesto, že žalovaná úvěr vyčerpala dne 17. 6. 2007, nesplnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, splátky neplatila řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru k datu 5. 12. 2022. Předmětná pohledávka vyplývající z úvěrové smlouvy byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem zapsaným na LV č. hodnota v katastrálním území adresa na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 16. 8. 2006. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 2. 2023 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, která žalovanou dne 8. 3. 2023 vyzvala k doložení dokumentů a listin k pojištění vyplývajících ze smlouvy o úvěru, a to pod sankcí smluvní pokuty. Žalovaná ničeho žalobkyni nepředložila. Smluvní pokuta byla vyčíslena ve výši 40 000 Kč a žalovaná byla výzvou ze dne 12.4.2023 vyzvána k úhradě smluvní pokuty do 24.4.2023, podle žalobkyně žalovaná i přes doručení výzvy ničeho nezaplatila.
3. Okresní soud v Ostravě návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení a usnesením ze dne 16. 2. 2024 vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení postoupil věc místně příslušnému Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, a to s ohledem na bydliště žalované na adrese adresa. Rozhodnutí nabylo právní moci 21. 3. 2024.
4. Právní zástupce žalobkyně doplnil žalobu podáním ze dne 24. 2. 2025 a uvedl, že úvěrová smlouva byla uzavřena jak se žalovanou Jméno žalované, tak s jejím manželem jméno FO. Podle žalobkyně každá z těchto osob a obě osoby společně byly v úvěrové smlouvě označeny jako klient a vztahovala se tak na ně všechna práva a povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy. Podle žalobkyně žalovaná porušila článek 7 odst. 7.1.2 úvěrové smlouvy ve spojení s článkem III 2.2 a článkem III 2.3 obchodních podmínek právnická osoba. pro poskytování hypotečních úvěrů. Podle článku 7 úvěrové smlouvy bylo řádné splacení závazku zajištěno zástavním právem k předmětu zástavy a podle čl. 7.1.2 úvěrové smlouvy si strany sjednaly, že předmět zástavy musí být pojištěn a sjednána vinkulace pojistného plnění ve prospěch věřitele. Podle článku III 2.2 obchodních podmínek měl klient povinnost zajistit pojištění zastavené nemovitosti a pojištění udržovat v platnosti po dobu trvání úvěrového vztahu. Podle článku III 3.2.3 obchodních podmínek byl povinen kdykoliv během trvání úvěrového vztahu na výzvu banky tuto skutečnost doložit. Podle žalobkyně však pojistná smlouva, jejímž předmětem byla nemovitost sloužící k zajištění pohledávky, zanikla k 12. 11. 2011. Následně byla uzavřena nová pojistná smlouva u společnosti Kooperativa pojišťovna a vystaveno potvrzení vinkulace pojistného plnění ve prospěch právního předchůdce žalobkyně. Při postoupení pohledávky žalobkyně neobdržela žádné doklady o pojištění, proto u žalované ověřovala, zda je předmět zástavy pojištěn a žalovanou vyzvala přípisem ze dne 8. 3. 2023 k doložení takových listin, lhůtu jí stanovila v délce 30 dnů. Žalovaná žádné doklady o pojištění nedoložila, proto je dle žalobkyně povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč. K úhradě smluvní pokuty byla vyzvána přípisem ze dne 12. 4. 2023, lhůta k úhradě byla stanovena nejpozději do 24. 4. 2023. Žalovaná ničeho nezaplatila, smluvní pokuty byla stanovena v souladu s článkem 8 odst. 1.8.1 úvěrové smlouvy, a to ve výši 2 % z poskytnutého úvěru, tedy v částce 40 000 Kč.
5. Žalobkyně u jednání setrvala na svém procesním stanovisku, nárok považovala po právu, podle žalobkyně povinnosti vyplývající ze smlouvy převzali oba manželé, tedy jak žalovaná, tak manžel žalované a pokud na výzvu žalobkyně žalovaná nepředložila žádné listin y o sjednaném pojištění, porušila smlouvu a žalobkyně se oprávněně domáhá vyúčtované smluvní pokuty.
6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila poprvé u jednání ze dne 28. 2. 2025 prostřednictvím obecného zmocněnce, uvedla, že se žalobou nesouhlasí a navrhla zamítnutí žaloby. Zdůraznila, že mezi účastníky byla uzavřena pouze jedna smlouva o úvěru, úvěr byl poskytnut oběma manželům, všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy je třeba splnit pouze jednou, žalobkyně všechno zdvojuje, podle žalované se jedná o lichvu, úhradu smluvní pokuty požaduje žalobkyně po každém z účastníků smlouvy zvlášť, při uzavření úvěrové smlouvy byla nemovitost řádně pojištěna, pojištění trvalo 3–4 roky, poté bylo pojištění ukončeno, protože banka, tj. právní předchůdce žalobkyně na dalším pojištění netrvala. Za nedostatek pojištění nebyli dlužníci bankou nijak sankcionováni, až po postoupení pohledávky obdrželi oba manželé, tedy jak žalovaná, tak manžel žalované výzvy k předložení dokladů o pojištění, na které nereagovali.
7. U prvního jednání ve věci se žalobkyni dostalo zákonného poučení podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , žalobkyně doplnila skutková tvrzení a uvedla, že aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 2. 2023, konkrétně čl. 3 .3.1 a 3.3.2, z něhož vyplývá, že postupitel postoupil na postupníka pohledávku vyplývající z úvěrové smlouvy včetně příslušenství a veškerých práv s ní spojených, pasivní legitimace žalované vyplývá z úvěrové smlouvy, nárok na smluvní pokutu vyplývá z obchodních podmínek, konkrétně článku III 2 a článku III 2.2 a konečně z článku III 3.2.3, kde je zakotvena povinnost klienta kdykoli na vyžádání věřitele předložit doklady prokazující splnění povinnosti pojištění, jedná se o povinnost zřídit pojištění, hradit pojistné a vinkulovat pojistné plnění ve prospěch věřitele. Ke splnění těchto povinností byla žalovaná vyzvána výzvou ze dne 8. 3. 2023 adresovanou na obě adresy žalované, žalovaná na výzvu nereagovala, doklady k pojištění nepředložila, proto žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu v souladu s čl. 8 .8.1 za porušení článku III obchodních podmínek, dle kterých je věřitel oprávněn sankcionovat dlužníka smluvní pokutou ve výši 2 % z výše úvěru. Smluvní pokuta byla vyúčtována žalované dne 12. 4. 2023, žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 40 000 Kč, ničeho nezaplatila. Předžalobní výzva ze dne 23. 5. 2023 byla žalované řádně odeslána.
8. Rovněž žalované se u prvního jednání dostalo zákonného poučení podle § 118a odst. 1, 3, aby doplnila skutková tvrzení, označila a předložila důkazy, obecný zmocněnec na výzvu soudu doplnil námitky žalované podáním ze dne 27. 3. 2025 a uvedl, že smluvní pokuta nebyla ve smlouvě ujednána jasně a srozumitelně, nebyla vázána na porušení konkrétních povinností ze smlouvy, ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné, smluvní pokuta nepředstavuje příslušenství pohledávky, je samostatným právním nárokem, smluvní pokutu je třeba řádně vyúčtovat a uplatnit, což žalobkyně neprovedla. Pojištění bylo řádně žalovanou sjednáno a hrazeno asi první čtyři roky po uzavření smlouvy o úvěru, banka na pojištění netrvala. Smluvní pokuta uplatněná žalobou není předvídatelná, proto ji nelze přiznat. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Výše smluvní pokuty podle žalované není přiměřená a ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaná rovněž namítla šikanózní výkon práva a navrhla odepření práva na smluvní pokutu pro rozpor se zásadou poctivého obchodního styku, navíc podle žalované zahájení tohoto řízení brání nedostatek podmínek řízení, když o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení ve věci uplatněné smluvní pokuty proti manželovi (obecný zmocněnec) u Okresního soudu v Ostravě.
9. Žalobkyně se k námitkám žalované nevyjádřila, setrvala na svém nároku a navrhla, aby soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.
10. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listinných důkazů, a to úvěrové smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, dodatku ke smlouvě ze dne 24. 2. 2010 a 27. 3. 2013, smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 16. 8. 2006, výpisem z účtu, výpisem z katastru nemovitostí, úrokovou sazbou, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 2. 2023, vyrozuměním o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2023, výzvou ke splacení úvěru, výzvou k doložení listin, výzvou k úhradě smluvní pokuty, předžalobní výzvou, výpisem z obchodního rejstříku, potvrzením o provedené vinkulaci, sdělením o zániku pojistné smlouvy a usnesením o nařízení soudního prodeje zástavy.
11. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke skutečnostem, které byly mezi účastníky nesporné, a to uzavření úvěrové smlouvy ze dne 16. 8. 2006, poskytnutí finančních prostředků z úvěru a zajištění úvěru zástavní smlouvou, dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. a žalovanou jméno FO a jméno FO byla dne 16. 8. 2006 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru ve znění dodatků, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout klientům úvěr v celkové výši 2 mil. Kč s tím, že úvěr mohl být čerpán v období do 18. 8. 2008. Úroková sazba byla ujednána ve výši 4,66 %. Úvěr byl žalovanou a manželem žalované vyčerpán. Podle článku 7 úvěrové smlouvy řádné splacení pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy a s ní souvisejících smluv bylo zajištěno zástavním právem k nemovitostem, a to budově rozestavěného rodinnému domu na pozemku parc. č. St hodnota, pozemku parc. č. St hodnota a pozemku parc. č. hodnota zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, katastrální území adresa na LV č. hodnota. Podle čl. 7.1.2 byla pohledávka dále zajištěna pojištěním nemovitosti, vinkulací pojistného plnění a životním pojištěním klientů. Podle čl. 7.7.3 nesplnění podmínek zajištění úvěru se považuje za nesplnění podmínek smlouvy a banka je v takovém případě oprávněna uplatnit opatření ve smyslu obchodních podmínek. Podle čl. 8.8.1 smlouvy opatření banky v případě porušení smlouvy o úvěru byla upravena v obchodních podmínkách, které tvořily nedílnou součást smlouvy o úvěru. V případě porušení smlouvy včetně obchodních podmínek byla banka oprávněna po předchozím písemném upozornění uplatnit vůči klientovi nejen opatření dle článku III 7 obchodních podmínek, ale uložit mu za každý případ porušení smluvní pokutu až do výše 2 % z celkového limitu úvěru specifikovaného v článku 1 odst. 1.1 této smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. a obchodní podmínky právnická osoba.
Podle článku III odst. 1.1 obchodních podmínek právnická osoba. splacení hypotečního úvěru muselo být zajištěno zástavním právem k nemovitosti sjednaným na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Podle článku III 2.2 obchodních podmínek klient byl povinen, a to nejméně v rozsahu, který odpovídá hodnotě pojišťovaného objektu, zajistit pojištění zastavené nemovitosti u bankou akceptované pojišťovny za pojistných podmínek bankou předem schválených a pojištění udržovat za těchto podmínek v platnosti po dobu trvání úvěrového vztahu. Podle článku III 2.3 obchodních podmínek klient byl povinen kdykoliv během trvání úvěrového vztahu na výzvu banky doložit skutečnosti uvedené v článku III 2.2 obchodních podmínek, zejména to, že zastavená nemovitost je pojištěna, je řádně hrazeno pojistné a pojistné plnění je vinkulováno ve prospěch banky. Pokud tak neučinil, byla banka oprávněna opatřit si tyto podklady na jeho náklady. Podle článku III 7.1 obchodních podmínek v případě, že nastane kterákoli ze skutečností uvedených v článku III 7.2 obchodních podmínek, tj. dojde-li k porušení závazku vyplývajícího ze smlouvy, byla banka oprávněna uplatnit opatření, tj. omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, odstoupit od smlouvy nebo požadovat splacení celé dlužné částky nebo její část včetně jistiny hypotečního úvěru, úhradu úroků, poplatků, odměn a smluvních pokut. Podle článku III 7.2 obchodních podmínek byla banka oprávněna uplatnit opatření rovněž i pro případ nedoplnění zajištění úvěru ve lhůtě a výši stanovené bankou v písemné výzvě zaslané klientovi v případě snížení zajištění nebo jeho zániku.
12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 2. 2023 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2023. Podle článku III 3.2 smlouvy o postoupení pohledávek postoupil postupitel úplatně za podmínek stanovených smlouvou postupníkovi pohledávku včetně příslušenství a veškerých práv s ní spojených. Podle článku 5.5.1 smlouvy o úvěru postoupením pohledávky nabyl postupník veškeré zajištění v rozsahu, v jakém existovalo ke dni nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Výzvou ze dne 8. 3. 2023 byla žalovaná vyzvána k doložení dokumentů k předmětu zástavy dle úvěrové smlouvy, konkrétně dokladů o pojištění předmětu zástavy a vinkulace pojistného plnění nejpozději do 30 dnů od odeslání výzvy, výzva byla odeslána dne 8. 3. 2023, žalovaná ničeho nepředložila. Výzvou ze dne 12. 4. 2023 žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč a vyzvala ji k úhradě nejpozději do 24. 4. 2023. Žalovaná i přes doručení výzvy k úhradě smluvní pokuty ničeho nezaplatila. Předžalobní výzva ze dne 22. 5. 2023, která byla žalované doručena, je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná ničeho nezaplatila. Dne 7. 9. 2006 a dne 3. 2. 2012, žalovaná, respektive manžel žalované, předložili úvěrující společnosti potvrzení o provedení vinkulaci pojistného plnění, dne 9. 12. 2011 pojišťovna UNIQUA banku informovala o zániku pojistné smlouvy č. hodnota – zrušení vinkulace. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 4. 2024, č. j. 42 C 86/2023 –103 soud nařídil k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 1 394 889,41 Kč s příslušenstvím soudní prodej zástavy, a to všech nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, v katastrálním území adresa, rozhodnutí dosud nenabylo právní moci.
13. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že smlouva o úvěru byla řádně uzavřena, a to ve znění obou dodatků, z předložené úvěrové smlouvy je zřejmé, že nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. a Obchodní podmínky právnická osoba. Žalovaná nepopírala čerpání úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, žalovaná byla o postoupení pohledávky řádně vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci, z výzvy k doložení listin y je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovanou k doložení listin o pojištění předmětu zástavy. Žalovaná ani nezpochybňovala, že žalobkyni ničeho nepředložila. Z potvrzení pojišťovny právnická osoba je zřejmé, že pojištění zaniklo. Podle smlouvy o zřízení zástavního práva pohledávka včetně příslušenství vyplývající ze smlouvy o úvěru byla zajištěna zástavním právem, současně dle smlouvy o úvěru rovněž pojištěním, včetně vinkulace pojistného plnění ve prospěch věřitele, a to jak životního pojištění, tak pojištění nemovitostí, které byly předmětem zástavy.
14. Podle § 2048 občanského zákona č. 89/2012 Sb. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
15. Po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud nárok žalobkyně na vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč po právní stránce a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Soud proto žalobě nevyhověl a výrokem I žalobu v celém rozsahu zamítl.
16. Byť ujednání o smluvní pokutě a porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Obchodní podmínky, byla vyjádřena poměrně složitě a nepřehledně, nejedná se dle soudu o nejasná a neurčitá ujednání, která by vedla k jejich neplatnosti, jak žalovaná namítala. Soud proto nárok žalobkyně na vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč posoudil jak ve smyslu zákonného ustanovení § 2048 občanského zákona č. 89/2012 Sb. , tak podle konkrétních ustanovení smlouvy o úvěru ze dne 16.8.2006 a dospěl k závěru, že nárok na smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč za neposkytnutí dokladů o pojištění ze strany žalované žalobkyni nevznikl.
17. V dané věci soud nezpochybňuje, že mezi účastníky, resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (včetně manžela žalované) bylo ujednáno smlouvou o úvěru, že porušení smlouvy v rozsahu specifikovaném smlouvou je utvrzeno a sankcionováno smluvní pokutou ve výši 2 % z poskytnutého úvěru, tj. částkou 40 000 Kč. Podstatná pro danou věc je skutečnost, že nikoli každá povinnost vyplývající ze smlouvy byla utvrzena smluvní pokutou. Nikoli každé porušení smluvní povinnosti představovalo právo žalobkyně na smluvní pokutu, ale pouze některé vymezené a podstatné povinnosti vyplývající ze smlouvy byly utvrzeny smluvní pokutou ve smyslu obchodních podmínek.
18. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 40 000 Kč za porušení povinnosti předložení dokladů o pojištění. Podle soudu však nepředložení dokladů klientem (žalovanou) o pojištění nepředstavuje takovou povinnost, jejíž porušení vede podle smlouvy o úvěru ke vzniku práva na smluvní pokutou.
19. V řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná spolu s manželem na základě smlouvy o úvěru čerpala finanční prostředky, a že pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla zajištěna zástavním právem. Pro účely zvýšení ochrany věřitele bylo ujednáno podle čl. 7.1.2, že žalovaná po celou dobu smluvního vztahu zajistí pojištění nemovitostí, které byly předmětem zástavy a rovněž pojištění své osoby formou životního pojištění. Tyto povinnosti vyplývají ze smlouvy, Všeobecných obchodních podmínek a Obchodních podmínek právnická osoba, které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Nesplnění těchto povinností, tj. snížení rozsahu pojištění nebo zánik pojištění byla banka oprávněna sankcionovat smluvní pokutou do výše 2 % z jistiny čerpaného úvěru, přičemž využití smluvní pokuty mohlo předcházet uložení opatření formou zastavení čerpání úvěru nebo odstoupení od smlouvy.
20. V projednávané věci se však o porušení rozsahu zajištění nejednalo, protože žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu za nedoložení dokladů o pojištění. Podle soudu žalobkyně v takovém případě postupovala v rozporu se smlouvou o úvěru. Podle čl. III odst. 2.3 obchodních podmínek právnická osoba., které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, pokud klient doklady k pojištění nedoložil, byla banka oprávněna si dle smlouvy zajistit na náklady klienta doklady o pojištění sama. Až v případě, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že pojištění zaniklo nebo se snížila hodnota pojištění, byla banka oprávněna podle článku III odst. 7 obchodních podmínek využít opatření, případně vyúčtovat smluvní pokuty. Podle smlouvy byla banka oprávněna sankcionovat smluvní pokutou snížení zajištění pohledávky, nikoli nepředložení dokladů, které si mohla opatřit sama. Navíc uložení smluvní pokuty z důvodu snížení zajištění musela předcházet výzva k nápravě a obnovení zajištění pohledávky zřízením pojištění nebo jejím zvýšení. Za situace, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k předložení dokladů o pojištění, žalovaná ničeho nepředložila, na výzvu žalobkyně nereagovala, žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za porušení povinností vyplývajících ze smlouvy, a to nepředložení dokladů o pojištění, nemá dle soudu nárok žalobkyně oporu ve smlouvě, protože sankcionuje smluvní pokutou porušení povinností, které takto sankcionovat nelze. Navíc žalobkyně ani žalovanou před uložením smluvní pokuty k žádné nápravě, tak jak jí to smlouva ukládá, ani nevyzvala. Podle soudu byla smluvní pokuta vázána na porušení zajištění formou pojištění a nikoli nepředložení dokladů o pojištění. Takové doklady si totiž dle smlouvy byla oprávněna žalobkyně jako věřitel opatřit sama. Navíc dle smlouvy vyúčtování smluvní pokuty muselo předcházet řádné oznámení věřitele o porušení povinnosti. Nic takového žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala.
21. Z uvedeného vyplývá, že klient, tj. úvěrovaný byl povinen podle čl. III odst. 2.2 zajistit pojištění, ať už předmětu zástavy nebo své osoby a vinkulaci pojistného plnění po celou dobu úvěrové smlouvy a podle článku III odst. 2.3 kdykoliv na vyžádání předložit doklady o pojištění, avšak pokud tak neučinil, toto nedoložení dokladů o pojištění nebylo možné vnímat jako porušení smlouvy a sankcionovat opatřením, respektive smluvní pokutou, neboť podle článku III 2.3 byla banka oprávněná pro případ nedoložení dokladů o pojištění, si tyto podklady zajistit sama. Proto soud nárok žalobkyně neshledal po právu a tomuto nároku neposkytl právní ochranu, naopak žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl.
22. Další důvody, které vedly soud k tomu, že žalobě nevyhověl, vyplývají ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023. Na základě této smlouvy právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovanou a jejím manželem jméno FO vyplývající ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Touto smlouvou žalobkyně prokazovala svou aktivní legitimace. Žalovaná však v průběhu řízení zpochybňovala aktivní legitimaci žalobkyně. Soud sice dovodil, že žalobkyně je aktivně legitimována pro podání žaloby, avšak právo na smluvní pokutu jí nesvědčí rovněž z dalšího důvodu. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vyplývá rozsah postoupených práv. Podle článku III předmětné smlouvy právnická osoba. postoupila na žalobkyni veškerou pohledávku včetně příslušenství a veškerých práv s ní spojených, podle článku 5.5.1 postoupila také veškeré zajištění v rozsahu, jaké existovalo ke dni nabytí účinnosti postoupení pohledávky. V řízení vyšlo najevo, že pojištění zástavy a životní pojištění bylo řádně sjednáno žalovanou a udržováno první 3 až 4 roky po uzavření úvěrové smlouvy, následně obě pojistky na rozdíl od zajištění formou zástavy zanikly. Žalovaná ničeho na pojištění nehradila. Předmět zástavy nebyl pojištěn, stejně tak neměla žalovaná sjednáno životní pojištění. K datu účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky zajištění formou pojištění neexistovalo, nemohlo tedy ve smyslu citovaného článku 5.5.1 takové právo na zajištění na žalobkyni přejít. Za této situace tak nemohl soud vyúčtované smluvní pokutě rovněž z tohoto důvodu poskytnout právní ochranu a přiznat žalobkyni právo na zaplacení vyúčtované smluvní pokuty ve výši 40 000 Kč.
23. Soud konečně zohlednil při posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně námitky a skutečnosti, kterými se žalovaná bránila, zejména skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně, tedy právnická osoba. byla informována o zániku pojištění, dobře věděla o tom, že předmět zástavy není pojištěn, že žalovaní nemají ujednáno životní pojištění a neshledávala v této skutečnosti žádné porušení smluvních povinností. V řízení vyšlo najevo, že pojišťovna informovala banku o zániku pojištění, banka žalovanou nevyzvala k obnovení pojištění a smluvní vztah neukončila, neomezila čerpání ani od smlouvy neodstoupila. Podle soudu tedy u žalované vyvolala oprávněný dojem, že tohoto zajištění formou pojištění není třeba. Proto soud výzvu žalobkyně k doložení listin ve třicetidenní lhůtě a vyúčtování smluvní pokuty ve výši 40 000 Kč shledal v rozporu s dobrými mravy.
24. Pokud jde o další námitky žalované, tyto neshledal soud po právu, v řízení byla naplněna aktivní legitimace žalobkyně, která vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek a žalovaná byla o postoupení pohledávky řádně uvědomena. Nejedná se ani o překážku rei iudicate nebo litispendence. Je pravdou, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi věřitelem právnická osoba. a žalovanými 1, 2 jakožto manželi, kteří jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit úvěr. Žalobkyni však nic nebrání v tom, aby se uspokojení nároků vyplývajících ze smlouvy, a to případně smluvních pokut z důvodu porušení smlouvy domáhala jak po žalované Jméno žalované, tak po manželovi jméno FO v různých řízeních, a to navíc v řízení Okresního soudu v Ostravě, které bylo přerušeno z důvodu insolvence obecného zmocněnce, manžela žalované, až následně v exekučním řízení, by soud posuzoval to, zda se žalobkyně nedomáhá jednoho nároku dvakrát. Rovněž není důvodná námitka co do nejednoznačnosti a neplatnosti ujednání o smluvní pokutě, výše smluvní pokuty nemusí být stanovena konkrétní částkou, jak vyplývá z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, stačí, je-li tato výše zřejmá z různých odkazů a z výslovného znění ustanovení o smluvní pokutě. Podle čl. 8 článku 8 smlouvy o úvěru představovala smluvní pokuta 2 % z celkového limitu úvěru, tedy z částky 2 mil. Kč, bylo tedy jasně ujednáno, o jak velkou smluvní pokutu se mělo jednat
25. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , žalobkyně byla zcela procesně neúspěšná, naopak žalované, která byla zcela procesně úspěšná dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Bylo proto výrokem II rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve 3 vyhotovení.