Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 53/2025-27
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 10 311 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit další částku částka, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky částka, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit další částku , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, , se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku www.coolcredit.cz, na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, akceptovala text smlouvy, poskytla žalobkyně žalované převodem na účet částku částka. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem částka do datum, avšak uhradila toliko částka (tato částka byla započtena na smluvní pokutu). Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě žalovanou poskytnutých informací a nahlédnutím do relevantních databází, avšak zároveň uvedla, že žádná skutková tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti doplňovat nebude, což zřejmě povede k neplatnosti smlouvy, proto po žalované požaduje, vrátit, co podle smlouvy dostal. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu částka, nesplacený poplatek částka, náhradu nákladů upomínání částka (5 x částka za odeslané upomínky), a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Z listin y označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne datum bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument. Obsahem listin y je ujednání o poskytnutí finančních prostředků ve výši částka žalobkyní ve prospěch žalované s tím, že prostředky vrátí žalobkyni do datum s poplatkem částka, tj. v celkové výši částka. Úrok činí 0 %, RPSN činí 740 %. Jsou uvedeny poplatky za upomínku částka (a mnohé další), smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listin Listina obsahuje odkaz na Obchodní podmínky a Sazebník.
4. Z listin y označené jako Výpis z běžného účtu bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně na účet žalované byla dne datum odeslána částka částka.
5. Z pěti listin označených jako Upomínka a Opakovaná výzva k úhradě bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvy k zaplacení dlužné částky; doklady o odeslání nepřiloženy. Z listin y označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána.
6. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od žalobkyně na základě dohody označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne datum obdržela převodem na účet peněžní prostředky ve výši částka a zavázala se je vrátit do datum ve výši částka, úrok ve výši 0 % a RPSN ve výši 740 %; ujednány byly smluvní pokuty a poplatky. Nebylo prokázáno, že by žalovaná něco uhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením dohody a před poskytnutím peněžních prostředků žalované nějak zkoumala její schopnost splácet.
7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).
8. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána lustrací v databázích, avšak žádná konkrétní tvrzení či důkazy k tomuto neuvedla, ale naopak výslovně uvedla, že ani žádná další tvrzení (ani důkazy) dokládat nebude a sama uzavřela, že to povede k neplatnosti smlouvy. Soud musí s žalobkyní souhlasit, že smlouva o úvěru je z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti neplatná podle § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní. Žalobkyně zjevně úvěruschopnost žalované nezkoumala a sama si tedy byla vědoma, že je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Nebylo proto nutno dále k této skutečnosti vést dokazování či dále žalobkyni vyzývat k doplnění tvrzení a důkazů.
9. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. Přestože úrok formálně nebyl sjednán, je cena peněz v podobě ujednaného poplatku naprosto nepřiměřená, což vyplývá už z RPSN 740 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů a s poplatky a smluvními pokutami sjednanými výlučně v neprospěch klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
10. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku částka a nebylo prokázáno, že by něco uhradila (částečná úhrada nebyla prokázána a zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), žalobkyně má tedy právo na vrácení dosud nesplacené jistiny částka. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.
11. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
12. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.
13. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť úspěch obou účastníků byl srovnatelný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.