Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 60/2025-21

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Markem Indrou sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 12 585,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 085,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 774,42 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 5 774,42 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 274,42 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 500 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 085,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 774,42 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 5 774,42 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 274,42 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru s poskytnutím úvěrového rámce do výše 13 100 Kč, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy žalovaný v průběhu smluvního vztahu načerpal peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných denních splátkách spolu s úroky a poplatky. Splátky však neplnil řádně a včas, dosud na dluh nic nezaplatil, pročež žalobkyně smlouvu vypověděla a dluhy z úvěru se tak staly splatnými ke dni datum. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 5 500 Kč, poplatků ve výši 274,45 Kč, smluvní pokuty ve výši 90,73 Kč a smluvního úroku ve výši 6 720,40 Kč, dále žalobkyně požadovala zaplacení běžícího úroku z prodlení. Přes výzvu žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), bez přítomnosti účastníků, když žalovaný svou neúčast na jednání ani neomluvil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu, podle které žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 13 100 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 1,066 % denně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peníze žalobkyni formou denních splátek spolu s úroky, a poplatky za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, tedy 109,45 Kč a za službu expresního vyplacení úvěru „Presto“ ve výši 165 Kč. Pro případ prodlení s úhradou splátek se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tedy 90,73 Kč (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum včetně všeobecných obchodních podmínek, informacemi pro spotřebitele, souhlasem se zpracováním osobních údajů a údaji o poskytovateli úvěru, výpisem bankovní identity včetně autorizace ověření totožnosti). Žalovaný dne datum načerpal částku 5 500 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí).

Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistila, že žalovaný měl měsíční čistý příjem ve výši 39 678 Kč (žalovaný uvedl pouze 18 000 Kč) a vypočítané minimální výdaje ve výši 11 710 Kč měsíčně (žalovaný uvedl pouze 2 000 Kč), přičemž nebyl zatížen splátkami jiných úvěrových produktů. Žalovaný žil sám v domácnosti; žalobkyně měla stanovenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti (prokázáno obecnými principy posuzování úvěruschopnosti včetně výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovaných příjmů žalovaného).

Protože žalovaný nehradil splátky v souladu se smlouvou a podmínkami, žalobkyně dne datum smlouvu ukončila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě (prokázáno upozorněním na prodlení). Žalovaný na dluh nic nezaplatil přesto, že k tomu byl žalobkyní před podáním žaloby znovu vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího lístku).

5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen „ “), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

6. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele ( ) a žalovaný v postavení spotřebitele ( ), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení a násl. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v , ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

7. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

10. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích, které za pomocí své interní metodiky přepočítala, aniž by je ovšem reálně ověřovala, resp. k žalobě nebyly přiloženy žádné dokumenty prokazující příjmy, výdaje a závazky žalovaného v době uzavírání smlouvy (např. pracovní smlouvy, výplatní pásky, nájemní smlouvy, výpisy z registrů dlužníků). Žalobkyně byla především povinna na základě reálných a dostatečných podkladů posoudit, zda žalovaný bude s ohledem na jeho měsíční rozpočet schopen uhradit nový závazek. Žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti přistupovala zjevně nikoli individuálně, ale spíše formálně a statisticky, když z provedených důkazů nevyplývá, že by si podklady k finanční situaci žalovaného aktivně opatřovala. Žalobkyně tak sice možná postupovala podle svých interních metodik, avšak věrohodnosti vstupních údajů nevěnovala patřičnou pozornost. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let.

13. Výše uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele řádně posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny a přiloženy. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že skutečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Žalobkyně žalobní tvrzení nedoplnila a důkazy neoznačila.

14. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmové i výdajové stránky a jeho celkových majetkových poměrů, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej ).

15. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti žalobkyně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty a dalších případných poplatků uvedených ve smlouvě a má toliko právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, které soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen v souladu s zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky (5 500 Kč). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu v zákonné výši dle , avšak až od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určené předžalobní výzvou včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaný byl k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzván až právě touto výzvou. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z „jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěch ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Po zohlednění těchto částek se podává, že úspěšnější ve věci byl žalovaný, kterému žádné náklady v řízení nevznikly, a tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.