Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 62/2025-25
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
o 30 148 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 148 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 30 148 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 148 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 30 148 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 148 Kč s přísl., neboť žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 3. 2024, [číslo] ve spojení s dodatky [číslo] až 54. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě této smlouvy ve znění dodatků poskytnula žalovanému úvěr ve výši 37 000 Kč. Žalovaný se zavázal ve smlouvě o úvěru ve znění dodatků splatit úvěr do 6. 6. 2024. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání ve výši 50 Kč za upomínku. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 17 000 Kč a na předžalobní výzvu k plnění zbývající části dluhu ze dne 19. 10. 2024 nereagoval.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 3. 2024, [číslo] ve spojení s dodatky [číslo] až 54 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 37 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 6. 6. 2024. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání ve výši 50 Kč za upomínku. RPSN po prodloužení splatnosti dle dodatku č. 54 činila 14 401 %, zápůjční úroková sazba činila 153,76 % ročně.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
5. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž, mimo jiné, uzavřel:„ Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěruschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 3. 3. 2025, č. j. 12 C 62/2025-12 k doplnění tvrzení a důkazů o tom, jakým způsobem a jaké získal právní předchůdce žalobkyně informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a to s poučením o případném neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala v podání ze dne 20. 3. 2025 a uvedla, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného z veřejně dostupných registrů (ISIR, NRKI, SOLUS, CEE, BRKI), dále vycházel ze sdělení žalovaného o tom, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen úvěr platit. Nebylo na výzvu soudu žalobkyní tvrzeno ani prokazováno, že původní věřitel ověřil příjem žalovaného a prověřil výdaje žalovaného, aby mohl získat informaci o tom, zda je žalovaný skutečně schopen úvěr platit. Soud tak nemá za zjištěné, resp. prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu soud pokládá smlouvu za absolutně neplatnou podle ust. § 588 občanského zákoníku.
9. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatných smluv nárok.
11. Žalovanému byla na úvěru poskytnuta částka 37 000 Kč, na který zaplatil toliko částku 17 000 Kč, proto soud žalobě co do jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji účastníkům nepřiznal, neboť jejich úspěch byl při zohlednění požadovaného úroku z prodlení zhruba poloviční.
13. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.