Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 211/2024-24

Zmenené rozhodnutím 64 Co 108/2025-55
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Vyletové a soudců Mgr. Davida Kotrbatého a JUDr. Anny Grimové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalované: [[Jméno žalované]], narozená dne [[Datum narození žalované]] bytem [[Adresa žalované]] o 18 077 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 1. 11. 2024, č. j. 16 C 211/2024-24 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 578 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za odvolací řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 8 052,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku."

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Köpplovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované

o 18 077 Kč / zápůjčka

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 578 Kč ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem bezprostředně následujícím po dni, kdy tento rozsudek nabyde právní moci, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoliv z nich.

II. Žaloba se co do částky 499 Kč a úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 18 077 Kč od 20. 3. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 127,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 578 Kč ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem bezprostředně následujícím po dni, kdy tento rozsudek nabyde právní moci, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoliv z nich.II. Žaloba se co do částky 499 Kč a úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 18 077 Kč od 20. 3. 2023 do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 127,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 18 077 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 1. 2023, č. hodnota (dále jen „spotřebitelský úvěr“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO a žalovanou. To na základě schválené žádosti žalované, čemuž předcházelo posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel ze standardních schvalovacích postupů s využitím interních i externích datových zdrojů, tj. zhodnotil a) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; b) informace z externích úvěrových registrů; c) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žalované o pravidelné výdaje žalované, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení; d) vyhodnocení rizikových / anti – fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žalovaného (např. opakované žádosti apod.) a v důsledku zjištěného provedl celkový skóring žalované.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu pouze y předložené žalobkyně a na základě těchto listin pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé následující skutečnosti:

A) Smlouvou o zápůjčce ze dne 18. 1. 2023, č. hodnota má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky služby Platímpak účinné ode dne 1. 8. 2022. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované částku ve výši 17 578 Kč, žalovaná měla vrátit částku do 17. 2. 2023; po uplynutí této doby byla povinna zaplatil dále poplatek ve výši 499 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku včetně poplatku. Právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel ze standardních schvalovacích postupů s využitím interních i externích datových zdrojů.

B) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalované.

C) Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.

D) Žalovaná ničeho neuhradila.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o zápůjčce. V daném případě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO) neposuzoval řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyl dodržen postup upravený v téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , Nejvyššího správního soudu sp. zn. a Nejvyššího soudu sp. zn. . Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Z obsahu žádné y doložené žalobkyní ani z žádného jejího tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti nebylo k faktickým poměrům ničeho prokázáno a ani přes výzvu soudu tvrzeno. Není proto jasné, jaké byly příjmy a obvyklé výdaje žalované a ani zda je povinna výživou k dalším osobám. K dalším tvrzení žalobkyně nutno odkázat na aktuální usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 8. 2024, sp. zn. : „11. Protože , 2 a obsahově odpovídá , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů lze pro posouzení úvěruschopnosti žalované použít i dosavadní judikaturu.“. V rozsudku ze dne 25. 7. 2018 25. 7. 2018, pod sp. zn. Nejvyšší soud konstatoval, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. A konečně v rozsudku ze dne 31. 7. 2024 pod sp. zn. Nejvyšší soud konstatoval, že: „Dovodil-li totiž odvolací soud, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované stačí data z interních systémů SOLUS a BRKI a údaje o částkách životního minima (na obživu 2.690,- Kč) a na chod domácnosti (2.270,- Kč), pročež žalované zbývá „dostatečná částka“ (21.600,- Kč) na úhradu měsíčních splátek úvěru, nelze než dospět k závěru, že se odvolací soud dostatečně nezabýval úvěruschopností žalované, nepřihlédl-li k jejím faktickým (nikoliv fiktivním) pravidelným měsíčním výdajům, jak je dovozoval „z publikovaných údajů o životním minimu.“. Z pohledu uvedené judikatury právní předchůdce žalobkyně své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované tak, aby si mohl učinit jednoznačný závěr o jeho úvěruschopnosti, nedostál. Jelikož úvěruschopnost takto právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO) neposuzoval, je shora citovaná smlouva absolutně neplatná podle , jak vyplývá z uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu.

7. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Při vypořádání bezdůvodného obohacení soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. , v němž uzavřel, že „ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí. Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO) neposuzoval řádně původní úvěruschopnost žalované, proto soud stanovil splatnost dluhu ve splátkách přiměřených takovému opomenutí žalobkyně. Jedná se o příznivější splatnost než dle neplatné smlouvy v takové výši, aby byla celková částka žalovanou uhrazena do jednoho roku.

8. Protože žalovaná ničeho neuhradila, ale byla jí poskytnuta shora uvedená částka podle neplatné smlouvy, je povinna toto poskytnuté plnění vrátit. Soud proto žalobě co do jistiny dluhu v celém rozsahu vyhověl a ve zbývající části co do částky 499 Kč a úroku z prodlení žalobu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 127,69 Kč, přičemž tato částka představuje 94,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 077 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.