Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 87/2025-42
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 13 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 14,75 % od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení částka.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol 61100008725.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení 14,75 % od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol 61100008725.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ve výši částka uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Žalovaná se zavázala vrátit získanou částku se sjednaným příslušenstvím do datum, což nesplnila, ač byla upomínána. Žalobkyně získala pohledávku od původní věřitelky a další společnosti postoupením. Žalovanou částku tvoří jistina částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, úrok částka, smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z jistiny od datum do zaplacení. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalované dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). O probíhajícím řízení byla nadto informována e-mailem, telefonicky se s ní spojit nepodařilo.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka s žalovanou si prostředky dálkové komunikace potvrdily dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (č.l. 10-14), na základě které bylo téhož dne na bankovní účet žalované č. č. účtu odesláno částka (č.l. 15), které se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím do jednoho měsíce, tj. datum; RPSN činila 5 395,58 % (znovu č.l. 10). Původní věřitelka podepsala dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, IČO Anonymizováno (č.l. 20), která následně datum podepsala smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní (č.l. 18). Součástí předmětu uvedených smluv byla i pohledávka za žalovanou (č.l. 19). Dne datum odeslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (č.l. 21-23).
5. Žalobkyně přes písemnou výzvu soudu netvrdila a neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím financí žalované jakkoli ověřovala její úvěruschopnost (k jejím majetkovým poměrům netvrdila nic konkrétního). Vzhledem k následujícímu právnímu hodnocení nepovažoval soud za hospodárné nařizovat jednání, aby ji o tomto nedostatku mohl ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučit ještě ústně.
6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).
7. Žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení k tomu, že by původní věřitelka splnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru neuvedla kromě polemiky s požadavkem soudu a sdělení o zjištěném „kreditním obratu několika desítek tisíc Kč“ ve vztahu k žalované nic konkrétního a sama v žalobě operovala i s možností posouzení jejího nároku jako bezdůvodného obohacení v důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy. Dále i kdyby požadované dotvrdila, soud právnická osoba považuje za vysoce nepravděpodobné, že si člověk průměrného rozumu půjčí za drakonických podmínek sjednaných ve smlouvě částka a bude schopen je do jednoho měsíce jednorázově vrátit.
8. Uzavřenou smlouvu tedy soud skutečně shledal absolutně neplatnou s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Kromě toho je smlouva podle stejných ustanovení občanského zákoníku neplatná i pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství.
9. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. I náklady nebankovních úvěrů však musejí mít svou mez, kterou astronomicky překračuje RPSN přes 5 000 %, zatímco běžná výše nákladů (byť bankovních) úvěrů se dlouhodobě pohybuje okolo 10 % [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. § 1796. In: ŠVESTKA, právnická osoba, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). (jméno FO). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X.].
10. Mezi dalšími (subjektivními) okolnostmi, které by měly soudu ve věci vyplynout nad rámec samotné výše sjednaného příslušenství oproti hladině běžné ve srovnatelném obchodním styku, aby mohl učinit závěr o lichevním ujednání ve smyslu § 1796 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka), vnímá soud jako podstatnou významnou nerovnost účastnic řízení, kde na jedné straně vystupovala původní věřitelka (a později žalobkyně) jako profesionál, který při své podnikatelské činnosti pravidelně zneužívá svého silnějšího postavení vůči žalovaným spotřebitelům; jde o další důvod přispívající k závěru o neplatnosti uvedených ujednání pro jejich zjevnou disproporci. V poměrech projednávané věci sjednané příslušenství optikou dobrých mravů a veřejného pořádku neobstojí.
11. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, která žalovaná v řízení pro svou nečinnost nijak nezpochybnila, že žalovaná získala od původní věřitelky částku částka, na kterou nevrátila ničeho. Žalovaná se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě dvojího prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), bezdůvodně obohatila částkou částka, kterou je povinna žalobkyni vrátit. V této části soud žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení od datum (den následující po datu splatnosti sjednaném v – byť neplatné – smlouvě, jehož si žalovaná musela být vědoma) do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 14,75 % ročně.
12. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl.
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ve věci úspěšnější žalobkyni, která prokázala odeslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., náleží (po odečtení neúspěchu) náhrada 20 % nákladů řízení, které tvoří soudní poplatek částka, odměna zastupujícího advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) po částka podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění do datum, a za 1 úkon právní služby (podání žaloby) po částka podle téhož ustanovení ve znění účinném od datum, paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka.
14. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.
Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.