Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 25/2025-30

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 24 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 20 000 Kč od 23.8.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 300 Kč z titulu smluvní pokuty, částky 1 450 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 20 000 Kč od 29.1.2024 do 22.8.2024 a co do úroku z prodlení ve výši 2 % p. a. z částky 20 000Kč od 23.8.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 308,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 20 000 Kč od 23.8.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 4 300 Kč z titulu smluvní pokuty, částky 1 450 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 20 000 Kč od 29.1.2024 do 22.8.2024 a co do úroku z prodlení ve výši 2 % p. a. z částky 20 000Kč od 23.8.2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 308,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 9. 2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 1. 2024, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč, částku ve výši 4 300 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 26. 10. 2023 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na dobu neurčitou s možností opakovatelného čerpání splacené části úvěru, kdy výše úvěru činila 10 000 Kč. Na základě dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne 26. 10. 2023 byla úvěrová částka navýšena na 20 000 Kč, když k opakovanému čerpání úvěru žalovaným docházelo postupně dne 26. 10. 2023. K uzavření smlouvy a jejího dodatku došlo pomocí prostředku komunikace na dálku tak, že nabídka na uzavření smlouvy učiněná žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách a zbytek celkové částky uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný neuhradil ničeho, a tak 28. 1. 2024 došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši dle sazebníku poplatků, který je dle čl. 1 smlouvy nedílnou součástí smlouvy, a to ve výši 150 Kč při 3 dnech po splatnosti, 500 Kč při 7 dnech po splatnosti, 500 Kč při 14 dnech po splatnosti, 200 Kč při 20 dnech po splatnosti a 100 Kč při 25 dnech po splatnosti, kdy tyto částky se sčítají. Vzhledem k tomu, že žalovaný je splatnosti více než 278 dnů, tyto náklady představují částku 1 450 Kč. V neposlední řadě pak žalobkyně v souladu s ustanovením čl. VI. smlouvy požaduje po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky, tedy od 29. 1. 2024 do 30. 8. 2024 ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč, tedy celkem částku 4 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením , jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu neurčitou s úrokovou mírou 40 % měsíčně, RPSN byla ve výši 5 525 %. Z dodatku o navýšení úvěrového limitu má soud za prokázané, že tento byl uzavřen ke smlouvě ze dne 26. 10. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným, když žalobkyně se na základě tohoto dodatku zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % měsíčně, RPSN byla ve výši 5 525 %, žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ke každému 26. dni v měsíci. Z potvrzení o provedené platbě má soud za zjištěné, že žalobkyně na účet uvedený ve smlouvě odeslala dne 26. 10. 2023 částku 10 000 Kč a to v 17:17 hodin a dále 10 000 Kč v 18:02 hodin. Z přípisu ze dne 28. 1. 2024 má soud za zjištěné, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění zápůjčky a vyzvala jej k zaplacení částky 47 688,12 Kč. Z přípisu ze dne 2. 8. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky upomínala. Z potvrzení právnická osoba. ze dne 13. 2. 2025 má soud za prokázané, že účet, na který byly ze strany žalobkyně zaslány peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč je účtem žalovaného.

5. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. , (dále jen „o. z.“). Na vztah mezi účastníky dále dopadá , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle ust. věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

6. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. V daném případě žalobkyně pouze v žalobě uvedla, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, neuvedla jakým způsobem se talk stalo a nepředložila ani neoznačila žádné důkazy k prokázání toho tvrzení. Protože splnění uvedené povinnosti se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že věřitel nedostál své zákonné povinnosti, a tudíž je smlouva neplatná.

8. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance, kde uvedl, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.

9. Podle , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dalším důvodem, pro který bylo na místě žalobu částečně zamítat je skutečnost, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. a násl. , účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byla dne 26. 10. 2023 poskytnuta peněžitá částka ve výši 2 x 10 000 Kč, když tuto částku se žalovaný zavázal vrátit zpět spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, tj. ve výši 480 % ročně. V daném případě tak byla sjednána úroková sazba, která nemůže být i s ohledem na závěry konstantní judikatury Nejvyššího soudu akceptovatelná jako přiměřená výše úroku. Ze základních skutkových náležitostí smlouvy o úvěru je navíc zřejmé, že úročení je podstatnou náležitostí daného závazku, ujednání o úrocích proto nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť jeho pojmovým znakem je ujednání o úrocích a nelze tak posuzovat, zda je alespoň část smlouvy platná. V souladu s dobrými mravy jedná ten věřitel, který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Z předmětné smlouvy o úvěru pak plyne, že úrok byl sjednán ve výši 480 % ročně. O shora uvedeném úroku nelze v žádném případě uvažovat jako úroku přiměřeném. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu ( ). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná.

12. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné s ohledem na shora uvedené posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení , kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Z této částky žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na tuto skutečnost a na právní posouzení nároku žalobkyně, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tedy soud žalobě vyhověl pouze co do částky 20 000 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení , jehož výše je přiznána v sazbě dle žalobkyně, které není v rozporu s uts. , a to ode dne 7.7.2023, tedy ode dne následujícího po doručení a uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 2. 8. 2024, která byla odeslána dne 12. 8. 2024, tedy od 23. 8. 2024. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , kdy žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná a soud jí přiznal nárok na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 77 %, žalovaný naopak v rozsahu 23%. Náhrada nákladů řízení byla žalobkyni tedy přiznána v rozsahu 54 % nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 972 Kč, z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 300 Kč podle (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle a 21% DPH podle . Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. vyhl. č. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 2 424 Kč. Podle poměru úspěchu a neúspěchu pak byly žalobkyni přiznány ve výši 1 308,96 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. adresa plnění bylo určeno podle ust. k rukám zástupce žalobkyně.

14. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle věta druhá a uložil žalovanému splnit povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí v obecné 3 denní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce exekučním návrhem u soudního exekutora.