Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
63 C 755/2023-62
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kučerou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 10 297 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 448,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 448,20 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 1 551,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 551,80 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 999,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 518,90 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a co do částky 3 297 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 297 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 448,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 448,20 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 1 551,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 551,80 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 999,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 518,90 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 7 000 Kč od , datum, do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a co do částky 3 297 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 297 Kč od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 10 297 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 7 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit částku ve výši 15 251 Kč s příslušenstvím nejpozději do datum. Žalovaná však nesplatila žalovanou částku řádně a včas, čímž ji vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná byla k uhrazení dlužné částky opakovaně upomínána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právnická osoba a žalovanou dne datum, standartními informacemi o spotřebitelském úvěru, listino u označenou jako zákaznická karta ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s úrokem a poplatky ve sjednané výši. Před uzavřením smlouvy se právní předchůdce žalobce dotazoval žalované na její majetkové poměry.
4. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce a žalovaná o tomto byla řádně informována.
5. Upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum a výzvou před podáním žaloby ze dne datum vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a následně také žalobce opakovaně vyzývali žalovanou k úhradě dlužné částky.
6. Ostatními v řízení provedenými důkazy nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti.
7. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované řádně nezkoumal, když se spoléhal pouze na údaje uvedené žalovanou v zákaznické kartě. Zde žalovaná uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek u společnosti Anonymizováno Anonymizováno, kde pobírá čistý měsíční příjem ve výši 18 946 Kč a žije v nájemním bydlení. Jako odhadované měsíční výdaje žalovaná uvedla částku ve výši 6 813 Kč. Právní předchůdce žalobce si měl v takovém případě vyžádat od žalované podklady k jí tvrzeným skutečnostem tak, aby ověřil, zda jsou pravdivá. Právní předchůdce žalobce si měl vyžádat minimálně výpisy z bankovních účtů žalované tak, aby ověřil, zda odhadované výdaje žalované odpovídají skutečnosti a nájemní smlouvu, aby zjistil výši nájemného, které je žalovaná povinna měsíčně hradit. Odhadovanou částku pravidelných výdajů ve výši 6 813 Kč považuje soud za v zásadě nereálnou. Výše tvrzeného příjmu rovněž nebyla prokázána, když v zákaznické kartě je sice uvedeno, že právní předchůdce žalobce nahlédl do dvou výplatních pásek žalované, soudu však tyto nepředložil.
8. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.
9. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v adresa, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.
10. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinna vrátit to, oč se obohatila. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila částku 1 551,80 Kč, rozdíl ve výši 5 448,20 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Na žalované bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobci uhradila, což však neučinila. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatné úvěrové smlouvy, soud žalobu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení byl téměř stejný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.