Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 27/2025-21

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 18 813,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 696 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 180,10 Kč a dále jdoucím ve výši 12,75 % ročně z částky 6 696 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 12 117,36 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 648,12 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 16 113,36 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 325,92 Kč a dále jdoucím z částky 12 117,36 Kč ve výši 12,75 % ročně od 10. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 696 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 180,10 Kč a dále jdoucím ve výši 12,75 % ročně z částky 6 696 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 12 117,36 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 648,12 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 16 113,36 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 325,92 Kč a dále jdoucím z částky 12 117,36 Kč ve výši 12,75 % ročně od 10. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 813,36 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. rozsudku. Uvedla, že dne 31. 8. 2022 se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty. Sjednaný úvěrový rámec činil 30 000 Kč. Na základě úvěrové smlouvy žalovaný načerpal částku ve výši 26 307 Kč a uhradil celkem částku ve výši 19 611 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celého poskytnutého úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila, a to ke dni 9. 9. 2024. Žalobkyně tak eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 18 813,36 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 16 113,36 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, ve které byl vyzván k úhradě celého dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na základě níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec do výše 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou 26,28 %, a že žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný celkem čerpal částku ve výši 26 307 Kč a uhradil částku ve výši 19 611 Kč.

6. Z dokumentu nazvaného Potvrzení o provedení ověření bonity klienta má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila osobu žalovaného v evidenci insolvenčních řízení, SOLUS a NRKI. Dále, že od žalovaného obdržela za účelem ověření úvěruschopnosti údaj o jeho čistém měsíčním příjmu z podnikání (30 000 Kč), čistém měsíčním příjmu ostatních členů domácnosti (10 000 Kč), počtu vyživovaných dětí (2) a výši měsíčních výdajů domácnosti (15 000 Kč).

7. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má celkem dva produkty u žalobkyně s celkovou měsíční splátkou 2 292 Kč a částkou zbývající ke splacení ve výši 77 929 Kč.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 9. 9. 2024, včetně poštovního podacího archu ze dne 10. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení svého dluhu.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 10. 2024, včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

21. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že by žalobkyně nesplnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala na základě informací, které si sama aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných. Žalobkyně tvrdila, že posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, tj. z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, kdy v době uzavření smlouvy o úvěru nebyla proti žalovanému vedena žádná exekuce, dále kontrolou příjmů a výdajů žalovaného a kontrolou výdajů žalovaného na splátky úvěru. O tomto však soudu nepředložila žádný důkaz. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla k důkazu výlučně potvrzení o provedení ověření bonity klienta a úvěrovou zprávu, a to na požadovanou částku úvěru ve výši 30 000 Kč. Z doloženého potvrzení o provedení ověření bonity klienta má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni sdělil údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak z žádných soudu doložených důkazů nebylo zjištěno, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalovaného nebo jeho jiné závazky. K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti. Z uvedeného je tak zjevné, že u žalovaného i bez dalšího přezkoumání jím uvedených údajů, lze mít za to, že nebyly dostatečně ověřeny jeho příjmy a výdaje (když soudu nebyly doloženy žádnéy potvrzující tvrzení v potvrzení o provedení ověření bonity klienta a žalobkyně se tak spoléhala pouze na tvrzení uvedená žalovaným). Žalobkyně se zcela spolehla na tvrzení žalovaného o jeho příjmu z podnikání, který ničím neověřila (např. přiznáním k dani z příjmů, výpisy z účtu žalovaného apod.). Zároveň nijak blíže nezkoumala veškeré výdaje žalovaného (např. na bydlení, osobní potřeby, na děti, kulturu apod.). a opět se spolehla na pouhé tvrzení žalovaného, že výdaje celkem činí 15 000 Kč, přičemž není vůbec zřejmé, z čeho se skládají. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného nezkoumala, a neposoudila.

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení .

23. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 26 307 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 19 611 Kč, a žalobkyně tak má právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 6 696 Kč, které jí bylo přiznáno společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 24. 9. 2024 (neboť žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě výzvou ze dne 9. 9. 2024, ve které mu poskytla 14 dnů na úhradu, tj. do 23. 9. 2024) do 9. 12. 2024 ve výši 180,10 Kč a dále jdoucím ve výši 12,75 % ročně z částky 6 696 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

24. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu poplatků, obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

25. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , , tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).