Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 286/2023-71

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 40 351,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 6 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 6 100 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení a částku 13 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 13 700 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se, v částce 7 049,23 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 669,64 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 764,75 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 262,19 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku ve výši 18,34 % ročně z částky 7 262,19 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá. Žaloba se dále zamítá v částce 13 502,39 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 682,16 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 837,75 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 451,64 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 17 451,64 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 6 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 6 100 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení a částku 13 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 13 700 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení.II. Žaloba se, v částce 7 049,23 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 669,64 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 764,75 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 262,19 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku ve výši 18,34 % ročně z částky 7 262,19 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá. Žaloba se dále zamítá v částce 13 502,39 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 682,16 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 837,75 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 451,64 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 17 451,64 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky celkem 40 351,62 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestává ze dvou dílčích nároků, kdy mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO IČO) a žalovanou měly být uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru:

- dne 9. 6. 2021 Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které jí byly vyplaceny v hotovosti v den uzavření smlouvy. Na závazky z této smlouvy dosud žalovaná uhradila částku 6 300 Kč.

- dne 5. 8. 2021 Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které jí byly vyplaceny v hotovosti v den uzavření smlouvy. Na závazky z této smlouvy dosud žalovaná uhradila částku 1 900 Kč.

2. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce, který následně zaslal žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Žalobce v obou případech požaduje jistinu, kapitalizované úroky a zákonné úroky z prodlení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle , (dále jen „“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s bez nařízení jednání.

5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí částky 6 000 Kč. Ke svým příjmům mj. uvedla, že vyživuje 1 osobu, je majitelem automobilu. Její čistý příjem činí 8 108 Kč, jedná se o peněžitou pomoci v mateřství. Další příjmy domácnosti činí 15 900 Kč, má se jednat o „přiznané dávky“. Ke svým výdajům uvedla žalovaná pouze odhadované měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč.

6. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí částky 8 000 Kč. Informace zůstaly shodné jako při první žádosti. Došlo pouze ke zvýšení dalších čistých příjmů domácnosti na 19 300 Kč s informací „rozhodnutí“. Přibyla informace o interních splátkách společnosti právnická osoba ve výši 2 917 Kč.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno dne 9. 6. 2021 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku společně s příslušenstvím.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne 5. 8. 2021 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku společně s příslušenstvím.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a z přílohy č. 1 k této smlouvě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce jako postupníka.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalované tuto skutečnost řádně oznámil.

11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky včetně příslušenství a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

12. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím, což však neučinila, když dosud vrátila celkem pouze 6 300 Kč a 2 900 Kč.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1).

16. Podle § 588 zákona o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která jsou současně smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se tedy nejdříve zabýval otázkou, zda se žalobce (resp. jeho právní předchůdce) v souladu s citovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smluv řádně zabýval schopností žalované splácet poskytnuté zápůjčky.

20. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že předchůdce žalobce se sice před uzavřením smlouvy zabýval schopností žalované splácet poskytnutou zápůjčku, ale úvěruschopnost žalované na základě podkladů, které měl k dispozici, neposoudil řádně.

21. Předně je třeba uvést, že soudu nebyly vyjma samotné Zákaznické karty předloženy ze strany žalobce žádné další listinné důkazy prokazující tvrzené příjmy a výdaje (například výpisy z účtu žalované, rozhodnutí o přiznání peněžité pomoci v mateřství, tvrzené další příjmy domácnosti, výdaje na bydlení atd.). Právní předchůdce žalobce pak dle názoru soudu zcela rezignoval na svou povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit výši měsíčních výdajů žalované, přičemž se spokojil pouze se zcela neurčitým a nepřezkoumatelným sdělením žalované, že její měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Částka v této výši se přitom soudu jeví jako očividně podhodnocená a nereálná, když dle přesvědčení soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu, a to nejen v oblasti bydlení, žádné další, resp. vyšší výdaje, nežli ty v zákaznické kartě uvedené. A to tím spíše, uvedla--li sama žalovaná v žádostech o poskytnutí úvěru, že je majitelkou automobilu, který bezpochyby vyžaduje určitou údržbu, a že vyživuje jednu osobu (soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná v době uzavírání úvěrových smluv pečovala o své nezletilé dítě).

22. Na základě shora uvedeného posoudil soud obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné podle § 588 o. z. Závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. (dostupné na nalus.usoud.cz) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-Finance s.r.o. proti GK (C-679/18). Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry, přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce tuto svou povinnost řádně nesplnil.

23. Vzhledem k tomu, že soud posoudil dané smlouvy jako absolutně neplatné, je žalovaná povinna žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatila plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalované:

- částku ve výši 20 000 Kč, přičemž mu byla vrácena částka 6 300 Kč,

- částku ve výši 8 000 Kč, přičemž mu byla vrácena částka 1 900 Kč.

24. Soud tedy žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částky ve výši 13 700 Kč a 6 100 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak nárok žalobce zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

25. Soud žalobci v obou případech přiznal také zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení. Splatnost pohledávky soud odvíjí od Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, v níž žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu do datum. Dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení. Ke dni datum činila zákonná výše úroku z prodlení 15,00 % ročně, proto soud přiznal žalobci u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Žalobce byl úspěšný pouze v rozsahu 49 % jistiny, nemluvě o zamítnutí veškerého příslušenství pohledávky, jemu proto nárok na náhradu nákladů řízení náležet nemůže. S ohledem na prakticky totožný rozsah úspěchu žalované ve věci a skutečnost, že zůstala v řízení pasivní a žádné náklady jí nevznikly, nemá nárok na náhradu nákladů řízení ani ona.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.