Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 59/2025-71
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému:Jméno žalovaného A
bytem Adresa žalovaného A
o zaplacení částky 8 030 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 030 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 5 000 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 238 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 030 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 5 000 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 238 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 8 030 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela elektronickými prostředky komunikace na dálku dne 7.5.2024. Na základě této smlouvy pak žalovanému poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč na ve smlouvě uvedený účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 140 Kč do 4.6.2024. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy. Žalobkyně kromě jistiny úvěru a poplatku požadovala zaplacení sjednané smluvní pokuty kapitalizované od 5.6.2024 do 29.11.2024 ve výši 890 Kč.
2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jeho příjmech, které uvedl ve výši 40 176 Kč, a dále i informace o jeho výdajích. Kdy uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 5 000 Kč, výdaje domácnosti jsou ve výši 3 000 Kč a jiné finanční závazky pak činí 8 000 Kč. tyto informace pak analyzovala z výpisu z účtu žalovaného od 5/2023 – 5/2024 pořízeného prostřednictvím služby Kontomatik. Odpovídaly tomu jak příjmy, tak výdaje deklarované žalovaným. Ze závazků žalovaného pak brala v úvahu pouze ty, které byl povinen splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru; vycházela u toho z registru EUCB a REIPI.
3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 30.4.2025, se ani bez omluvy nedostavil. Z jednání se omluvila zástupkyně žalobkyně. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě přiložila žalobkyně.
4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 7.5.2024 uzavřeli elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta na účet částka 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a poplatek sjednaný ve smlouvě vrátit do 4.6.2024. žalovaný dluh nevrátil, žalobkyně ho dopisem ze dne 7.11.2024 vyzvala k jeho úhradě před podáním žaloby.
6. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný; žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má měsíční příjmy 40 176 Kč, měsíční výdaje, tj. náklady na bydlení 5 000 Kč, výdaje na domácnost 3 000 Kč a jiné závazky ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že ověřila příjmovou i výdajovou stránku žalovaného s informacemi získanými z výpisu z jeho účtu prostřednictvím služby Anonymizováno. Z něho však co se týká pravidelných a nutných výdajů žalovaného tyto z těchto údajů nijak ověřit nelze. Naopak je z informací získaných z tohoto výpisu patrné, že žalovaný, ač dosahoval vyšších příjmů (které nezahrnovaly jen odměnu za práci, ale rovněž výhry ze sázek), měl pravidelně minimálně stejně vysoké výdaje a nezanedbatelnou část jeho výdajů tvořily právě hazardní hry a sázky. Za poslední dva měsíce před poskytnutím půjčky pak z výpisu z jeho účtu plyne, že poměr jeho příjmů a výdajů byl téměř shodný, kdy zůstatkem na jeho účtu byly kladné částky v objemu několika 100 Kč.
7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více.
8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; sice v žalobě uváděla, že ověřila příjmovou i výdajovou stránku žalovaného s informacemi získanými z výpisu z jeho účtu prostřednictvím služby Anonymizováno, nicméně co se týká pravidelných a nutných výdajů žalovaného, tyto z těchto údajů nijak ověřit nelze. Naopak je z informací získaných z těchto výpisů patrné, že žalovaný ač dosahoval vyšších příjmů (které nezahrnovaly jen odměnu za práci, ale rovněž výhry ze sázek), měl pravidelně minimálně stejně vysoké výdaje a nezanedbatelnou část jeho výdajů tvořily právě hazardní hry a sázky. Za poslední dva měsíce před poskytnutím půjčky pak z výpisu z jeho účtu plyne, že poměr jeho příjmů a výdajů byl téměř shodný, kdy zůstatkem na jeho účtu byly kladné částky v objemu několik 100 Kč. Nelze pominout, že žalobkyně zjistila, že žalovaný má již několik jiných aktivních půjček a úvěrů, které splácí, a že dle výsledků jeho hospodaření za poslední dva měsíce bude mít pro ni k vrácení poskytnutý úvěr i s poplatkem, tak nemohla v dobré víře předpokládat. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, který obdržel dne 7.5.2024 na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 5 000 Kč, neuhradil na tento dluh dosud ničeho. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
16. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách po částce 500 Kč, jež se mu jevily být přiměřené s ohledem na tvrzené poměry žalovaného v době žádosti o úvěr, když ty skutečné majetkové a sociální poměry žalovaného v dané době soudu ani žalobkyni známy nejsou. Splátky pak byly žalovanému povoleny pod ztrátou jejich výhody.
17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná z 58% a náleží jí proto náhrada nákladů ve výši 16 %. Náklady pak celkem činí 1 489 Kč a tvoří je zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta za 3 úkony provedené do podání žaloby po 200 Kč/úkon (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka), dále náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 300 Kč a 21 % DPH. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud rozhodl v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů ve výši 238 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.