Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 246/2024-15
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 154 505,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 65 664,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 664,34 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení a částku 88 840,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 88 840,74 Kč od 9. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 47 453 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 65 664,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 664,34 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení a částku 88 840,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 88 840,74 Kč od 9. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 47 453 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 9. 7. 2024 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 154 505,08 Kč z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za dodávky elektřiny s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. IBAN ze dne 19. 2. 2023. Do dne podání žaloby žalovaná žalobkyni vyfakturovanou kupní cenu za dodanou elektřinu ani zčásti neuhradila.
Při jednání konaném dne 11. 12. 2024 žalovaná nárok žalobkyně nezpochybnila, uvedla jen, že o tom nic neví a navrhla slyšet jako svědka svého manžela.
Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a výslechem svědka jméno FO. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.
Dne 19. 2. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese adresa, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu platit cenu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. Ve smlouvě byla sjednána distribuční sazba D45d (přímotop). Dle ceníku žalobkyně platného ke dni uzavření smlouvy činila cena za 1 MWh odebrané elektřiny ve vysokém tarifu 4 855 Kč a 4 599 Kč v nízkém tarifu. Stálý měsíční plat činil 99 Kč. V ceníku jsou dále stanoveny i ceny všech ostatních složek plateb za elektřinu. V období od 20. 2. 2023 do 24. 10. 2023 dodala žalobkyně žalované celkem 15,15 MWh elektřiny v ceně 95 664,34 Kč. Žalovaná však na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 30 000 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala řádnou fakturou č. hodnota splatnou dne 13. 11. 2023 k úhradě částku 65 664,34 Kč. V období od 25. 10. 2023 do 14. 3. 2024 dodala žalobkyně žalované celkem 15,742 MWh elektřiny v ceně 93 840,74 Kč. Žalovaná však na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 5 000 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala mimořádnou fakturou č. hodnota splatnou dne 8. 4. 2024 k úhradě částku 88 840,74 Kč. V přílohách obou faktur jsou přesně specifikovány částky účtované za dodávku elektřiny, za služby související atd. Přílohy k fakturám též obsahují počáteční a konečný stav elektroměru k rozhodným datům. Žalobkyně žalované zaslala dne 7. 6. 2024 předžalobní výzvu k úhradě celkové dlužné částky ve výši 254 505,08 Kč.
Z výslechu svědka jméno FO, manžela žalované, bylo zjištěno, že se pokoušel se žalobkyní telefonicky dohodnout na splátkovém kalendáři, avšak bezúspěšně. Svědek však nebyl schopen konkretizovat, v jakém období žalobkyni telefonicky se žádostí o splátky kontaktoval. Teprve na dotaz soudu svědek sdělil, že se mu vyfakturovaná částka zdála vysoká, avšak žádnou reklamaci u žalobkyně neuplatnil.
Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen „EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Podle § 28 odst. 2 písm. j) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.
Po provedeném dokazování dospěl soudu k závěru, že v rozsahu tvrzeném žalobkyní žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny tím, že nezaplatila žalobkyni sjednanou cenu dodané elektřiny. Žalovaná se dnem následujícím po splatnosti shora uvedených daňových dokladů ocitla vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitých závazků a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 o. z. a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalované. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. Na opakované dotazy soudu žalovaná nebyla schopna uvést ani minimální výši splátky, kterou by byla schopna reálně a pravidelně hradit. Soud zohlednil také to, že žalovaná dosud žalobkyni neuhradila na svůj dluh ani jednu korunu. Žalovaná též uvedla, že má příjem pouze ze sociálních dávek, z čehož lze dovodit, že ani delší lhůta k plnění by s ohledem na výši přiznané částky velice pravděpodobně k jejímu zaplacení nevedla, což nelze klást k tíži plně úspěšné žalobkyni.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
soudní poplatek ve výši 6 181 Kč,
odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „AT “) ve výši 3 x 7 300 Kč za 4 poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání dne 11. 12. 2024), celkem 29 200 Kč,
4 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 1 200 Kč
cestovné ve výši 2 909 Kč za cestu z Prahy do Třebíče a zpět vozidlem Volkswagen Arteon, RZ SPZ, k jednání konanému dne 11. 12. 2024 za celkem 326 km při průměrné spotřebě 8,7 l/100 km, použitém palivu benzin 95 oktanů s cenou dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši 38,20 Kč za litr a náhradě za použití vozidla dle téže vyhlášky ve výši 5,60 Kč/km,
náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu a zpět (adresa a zpět) v rozsahu 8 započatých půlhodin, tj. 8 x 100 Kč, celkem 800 Kč.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. DPH zde přitom činí částku 7 163 Kč.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.