Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 287/2024-29
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 46 373 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13.4.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 220 Kč od 28.9.2023 do 12.4.2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 710,66 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 303 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13.4.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 303 Kč od 28.9.2023 do 12.4.2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 493,78 Kč.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13.4.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žaloba se zamítá o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 850 Kč od 28.9.2023 do 12.4.2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 129,56 Kč.
VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 227 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13.4.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 220 Kč od 28.9.2023 do 12.4.2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 710,66 Kč.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 303 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13.4.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žaloba se zamítá o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 303 Kč od 28.9.2023 do 12.4.2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 493,78 Kč.V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13.4.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VI. Žaloba se zamítá o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 850 Kč od 28.9.2023 do 12.4.2024 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 129,56 Kč.VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 227 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 46 373 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne datum došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru, dle které byla žalované poskytnuta částka 34 000 Kč a žalovaná se zavázala kromě poskytnuté jistiny vrátit částku 36 988 Kč ve 21měsíčních splátkách po 3 381 Kč. Žalovaná na svůj závazek uhradila částku 6 780 Kč. Mezi stejnými smluvními stranami byla dne datum uzavřena další smlouva o úvěru dle které byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu navýšenou o částku 29 258 Kč v 21měsíčních splátkách po 2 822 Kč. Na svůj závazek uhradila 11 697 Kč. Mezi stejnými smluvními stranami byla dne datum uzavřena další smlouva o úvěru dle které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu navýšenou o částku 27 655 Kč v 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Na svůj závazek uhradila 19 150 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze smluv byla postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno a žalobkyně se domáhá z titulu vydání bezdůvodného obohacení pouze rozdílu mezi poskytnutou částkou a částkou vrácenou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože bylo možno ve věci rozhodnout pouze na základě listin předložených žalobkyní a oba účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného vycházel soud z fikce souhlasu), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a jednání nenařizoval.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to úvěrovými smlouvami ze dne datum, tabulkami umoření, oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k zaplacení ze dne 28. 3. 2024. Z těchto listin zjistil skutkový stav, dle kterého právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli ve dnech datum tři smlouvy o úvěru a úvěrující poskytnul žalované dle první smlouvy částku 20 000 Kč, dle druhé smlouvy částku 30 000 Kč a dle třetí smlouvy částku 34 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila na první smlouvu 19 150 Kč, na druhou 11 697 Kč a na třetí smlouvu 6 780 Kč a společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni, která následně vyzvala dopisem ze dne 28. 3. 2024 žalovaného k zaplacení dlužné částky do 12. 4. 2024. Žalovaná částka dosud vrácena nebyla. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením výše uvedené smlouvy.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 20 000 Kč, 30 000 Kč a 34 000 Kč ve formě úvěrů, což znamená, že se jedná o spotřebitelské úvěry podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětné smlouvy o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně ani netvrdila, že její právní předchůdce (úvěrující) zkoumal před uzavřením smluv schopnost žalované úvěry splácet a domáhala se vydání bezdůvodného obohacení. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne datum zkoumána nebyla, tím bylo porušeno ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto jsou podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona uvedené smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou neplatné.
9. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany (případně jejich právní nástupci) musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle v pořadí první smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná dosud vrátila částku 19 150 Kč, proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 850 Kč. Dle v pořadí druhé smlouvy bylo žalované poskytnuto 30 000 Kč, žalovaná dosud vrátila částku 11 697 Kč a je proto povinna žalované vrátit 18 303 Kč. Na základě třetí smlouvy žalovaná obdržela 34 000 Kč, dosud vrátila 6 780 Kč a je proto povinna žalobkyni vrátit 27 220 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 28. 3. 2024 ve lhůtě do 12. 4. 2024, proto se dostala do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 15 % ročně vždy od 13. 4. 2024 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I., III. a V.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
10. S ohledem na to, že žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v rozsahu 10 %, přiznal jí soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. náklady řízení ve výši rozdílu mezi procesním úspěchem a neúspěchem, tedy v rozsahu 80 % celkových nákladů. Celkové náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b ), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 1 856 Kč, činí celkem 4 034 Kč. 80 % těchto nákladů činí 3 227 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.