Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 61/2025-16

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 16 580 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 400 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, že žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 580 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 400 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, že žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 580 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 16 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná se žalobcem uzavřeli dne 4. 4. 2023 Smlouvu o úvěru ve výši 18 180 Kč (skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč), podle které měla splácet žalovaná týdně 303 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do 7 dnů po podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do 7. dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 1 600 Kč se započetla na nejprve za a) úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, za b) úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, za c) úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, za d) úhradu poplatků za zpracování a doručení úvěru, za e) úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek úvěru, za f) úhradu následujících položek – jistinu úvěru ve výši 83,47 %; úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %. Dále žalobce uvedl, že v případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec se dle Smluvních podmínek Smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaná úvěr splácela nepravidelně, kdy uhradila celkem částku 1 600 Kč. Dále žalobce uvedl, že po žalované požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, kdy nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 28. 5. 2024, úrok z prodlení tak požaduje od 29. 5. 2024. Dále žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, kdy čerpal z informací od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům a dále z databází k posouzení schopnosti žalované úvěr splatit. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla upomínána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování bylo ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 4. 4. 2023. Na základě této Smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 18 180 Kč, a to v 60týdenních splátkách po 303 Kč s tím, že první splátka bude uhrazena 11. 4. 2023. Uvedené skutečnosti byly dále potvrzeny formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 4. 2023. Z předmětné smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaná potvrdila, že v hotovosti převzala celou částku ve výši 10 000 Kč při podpisu smlouvy. Z informací ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná uhradila pouze částku 1 600 Kč. Z Evidenční karty klienta bylo zjištěno, že je vyplněna žalovanou dne 3. 4. 2023, přičemž žalovaná zde uvedla, že je svobodná, je vyučená, její příjem se v současné době skládá ze státní podpory v celkové výši 16 920 Kč, výdaje na bydlení činí 6 953 Kč, přičemž celkové měsíční výdaje domácnosti činí 14 473 Kč, kdy do této částky je započteno životní minimum ve výši 7 520 Kč. Disponibilní zůstatek tak činí 2 447 Kč. Dále bylo z tétoy zjištěno, že žalovaná žije sama s nezletilým dítětem.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu a následujících , která se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval tím, zda žalobce splnil povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v , a to z úřední povinnosti. Žalobce ke svým tvrzením o zkoumání úvěruschopnosti žalované předložil pouze evidenční kartu klienta, z níž bylo zjištěno, že žalobce vycházel pouze z informací, které sdělila žalovaná. Tento důkaz ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, však soud považuje za nedostatečný. Žalobce ke svým tvrzením o zkoumání úvěruschopnosti žalované další důkazy nenavrhl, ani nepředložil. Vzhledem k tomu, že se žalobce z jednání omluvil, nebylo možné mu poskytnout poučení dle a) odst. 3 ohledně břemene důkazního, když toto poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Na základě toho tak soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a vzhledem k tomu, že žalobce nesplnil svou zákonnou povinnost ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, shledal soud předmětnou smlouvu absolutně neplatnou.

5. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti žalobce řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru absolutně neplatná, je žalovaná, jakožto spotřebitel, dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle a . Žalobce tak má právo pouze na vrácení poskytnuté neuhrazené jistiny, nikoliv na úroky, poplatky či smluvní pokutu a podobně (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. –262). Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaná dle tvrzení žalobce vrátila pouze částku 1 600 Kč, je žalovaná povinna vrátit nezaplacené poskytnuté finanční prostředky ve výši 8 400 Kč jakožto dlužnou jistinu žalobci. V této části soud žalobě jako důvodné vyhověl, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

6. Soud při rozhodování o stanovení splatnosti, to je doby k vrácení dosud nevrácené jistiny úvěru spotřebitelského úvěru, je-li poskytnut na základě neplatné smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, určí podle odst. 2 citovaného ustanovení dobu dle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Soud vychází z toho, že žalovaná je v produktivním věku, nebyly provedeny žádné důkazy svědčící o tom, že by její zdravotní stav znemožňoval žalované získávat prostředky na své potřeby prací, když současně soud zvažoval i to, že s ohledem na dobu, která uplynula od uzavření smlouvy o úvěru, by žalovaná stále mohla pobírat z důvodu rodičovské dovolené sociální dávky. Vzhledem k tomu dospěl soud k závěru, že kritériím stanoveným v § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy možnostem žalované a spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to i s přihlédnutím k výši dlužné jistiny, odpovídá možnost žalované uhradit dlužnou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. K ochraně oprávněných zájmů žalobce soud stanovil podmínku ztráty výhody splátek, kdy v případě neuhrazení, byť jen jedné ze splátek řádně a včas, může žalobce požadovat úhradu celé dlužné jistiny.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť míra rozdílu úspěchu a neúspěchu v řízení byla u obou účastníků velmi malá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.