Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 273/2024-37
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Miloslavem Holubem v právní věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 13 136 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 8 000 Kč od 12. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 600 Kč od 12. 6. 2023 do zaplacení a dále v částce, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 5 036 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 8 000 Kč od 12. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 600 Kč od 12. 6. 2023 do zaplacení a dále v částce, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 5 036 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 13 136 Kč s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč se splatností dne 11. 6. 2023. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje uhrazení jistiny, dále částku ve výši 2 600 Kč, zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 536 Kč.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den 7. 1. 2025, když účastníci řízení byli z jednání omluveni, avšak soud musel následně jednání odročit na den 7. 3. 2025 a následně na den 8. 4. 2025, neboť právnická osoba. nereagovala na dotazy soudu ohledně připsání předmětné částky poskytnuté žalobkyní na účet žalovaného. Žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání nedostavil, když mu bylo doručeno předvolání uložením na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel a soud pak ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez účasti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
3. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, výpisu z účtu žalobce dokládající poskytnutí jistiny má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč na jeho účet, když tato částka je prokázána i sdělením právnická osoba., ze kterého má soud za prokázané, že žalobkyně skutečně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, která byla dne 12. 5. 2023 připsána na jeho účet.
4. Soud vyzval před jednáním ve věci žalobkyni, aby prokázala, jakým způsobem a v jakém rozsahu zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Ze sdělení žalobkyně vyplynulo, že žádné důkazy svědčící ke zkoumání úvěruschopnosti předkládat nebude.
5. Z provedených důkazů pak bylo po skutkové stránce prokázáno, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného vedený u výše uvedené banky celkem částku ve výši 8 000 Kč. Naopak dle názoru soudu však nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když soud tuto smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou z důvodu řádného neprozkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
9. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).
10. V projednávaném případě žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.
11. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný žalobkyni nevrátil. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy mu dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003 ).
12. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. podle § 1970 o. z., když jejich výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.
13. Ohledně částky ve výši 7 636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. od 12. 6. 2023 do zaplacení z částky 2 600 Kč, byl návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítnut.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla ve věci úspěch pouze v nepatrné výši. Úspěch žalobkyně byl v rozsahu 8 000 Kč, avšak neúspěch žalobkyně v částce 7 636 Kč. Tento úspěch žalobkyně byl tak pouze nepatrného rozsahu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).