Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 49/2025-31
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 10 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit
a) další částku ve výši částka,
b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka,
c) kapitalizovaný úrok ve výši částka,
d) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum,
e) úrok ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatita) další částku ve výši , částka, ,b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, ,c) kapitalizovaný úrok ve výši , částka, ,d) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,e) úrok ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o půjčce č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka, kterou žalovaná převzala v hotovosti, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 23,72 % ročně v celkové výši částka, s poplatkem za administrativní činnost částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit formou 58 týdenních splátek po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku částka, která byla započtena na poplatky. Žalobkyně nyní požaduje po žalované jistinu částka, poplatky částka (částka poplatek za administrativní činnost a částka poplatek za hotovostní inkaso splátek, kapitalizovaný smluvní úrok částka (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení částka (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od datum do datum), smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací zjištěných od žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých učinil následující skutková zjištění.
3. Z listin y označené jako Smlouva o půjčce ze dne datum označené číslem hodnota bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem za administrativní činnost částka, s úrokem částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka, tj. celkem ve výši částka, zavázala splatit v hotovostním režimu v 58 týdenních splátkách ve výši částka. Listin Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
4. Z listin y označené jako Karta zákazníka ze dne datum soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listin ě uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, nemá spotřebitelský úvěr „jinde“, nemá aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, nevlastní automobil, má jedno nezaopatřené dítě (rok narození 2015), je v domácnosti. Celkové příjmy domácnosti činí částka (mzda nevyplněna, další příjmy částka z DPP a státní podpora částka) a celkové měsíční výdaje domácnosti činí částka (nájem částka, výdaje částka, výdaje na telefon částka). V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměr státní podpory; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
5. Z listin y označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a Potvrzení o úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listin y označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky; odesláno. Z listin y označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o půjčce do datum; odesláno.
6. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce obdržela peněžní prostředky ve výši částka a zavázala se vrátit částku částka. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listin u označenou jako karta zákazníka, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby, a to do datum. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátila.
7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
8. Následně se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listina označená jako „smlouva o půjčce“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-679/18).
9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně údaje o příjmech a výdajích žalované ověřila z žalovanou předložených listin. Uvedený příjem žalované částka z dohody o provedení práce je věrohodný, ale v kontextu ostatních poměrů zjevně nedostačující. Pokud je uveden příjem částka ze státní podpory, tak tento příjem nelze brát v potaz, neboť dávky státní podpory rozhodně neslouží k hrazení spotřebitelských úvěrů. V kartě zákazníka je uvedeno jedno dítě narozené v roce 2015, přičemž tehdy činil rodičovský příspěvek celkem částka a pobíral se rozdělený do jednoho až čtyř let, z čehož je zřejmé, že žalovaná pobírala ještě jiné dávky, a to rozhodně nesvědčí o její dobré finanční situaci. Jako zcela nevěrohodné se pak jeví uvedené výdaje domácnosti, ve výši pouhých částka za nájem a částka za výdaje domácnosti, neboť tyto částky nemohly zohlednit výdaje na bydlení, péči o dítě, jídlo, léky a šatstvo, částku na neočekávané výdaje atd. Pokud by pak právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala úvěruschopnost žalované, musela by při lustraci v centrální evidenci exekucí zjistit, že proti žalované byly vedeny exekuce (což je soudu známo z úřední činnosti). Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalované se nevěnovala řádně. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a úvěr jí neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
10. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované a žalovaná je povinna tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatných smlouvách sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátila (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny ve výši částka poskytnuté žalované z neplatné smlouvy o zápůjčce, přičemž jde o výši požadovanou žalovanou. Současně s povinností zaplatit uvedenou jistinu soud žalovanou zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 8,05 % ročně, jak požadovala žalobkyně, neboť přestože výše úroku prodlení určená podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení. Soud žalovanou zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení ze smlouvy o zápůjčce byla žalovaná podle zjištěného skutkového stavu vyzvána v předžalobní výzvě do datum, tedy žalovaná se dostala do prodlení následujícího dne. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také odpovídající úrok z prodlení z jistiny.
11. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.