Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 94/2024-41

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

o zaplacení 18 262 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 368 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 15 894 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 114,82 Kč od 17. 8. 2024 do 3. 9. 2024 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 262 Kč od 4. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 368 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 15 894 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 114,82 Kč od 17. 8. 2024 do 3. 9. 2024 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 262 Kč od 4. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 262 s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. shora. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 13. 6. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu a úrok vrátit ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, a žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Dlužná částka se skládá z dlužných splátek ve výši 14 160 Kč (jistina a úrok), poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, úroků ve výši 980 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč spolu se shora uvedeným příslušenstvím. Žalobkyně rovněž tvrdila, že řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet.

2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu dne 2. 1. 2025 postupem dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně na výzvu shodného obsahu rovněž nereagovala. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení , nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 24. 3. 2025.

3. Soud vzal na základě účastníky předložených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným jako úvěrovaným uzavřela dne 13. 6. 2023 úvěrovou smlouvu k účtu č. účtu, kdy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč hotovostní bezúčelový úvěr. Úvěr měl žalovaný splatit ve 24 měsíčních splátkách.

5. V potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo uvedeno, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného je 31 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 23 000 Kč a splátky jiným společnostem uvedené v žádosti 10 000 Kč.

6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 20 000 Kč dne 13. 6. 2023 na účet č. č. účtu.

7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil na předmětnou smlouvu o úvěru celkem částku 17 632 Kč.

8. Z dalších účastníky předložených důkazů soud nezjistil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.

9. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle , 2 o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1, 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle , 2 č. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o (spotřebitelském) úvěru částku ve výši 20 000 Kč.

14. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Jak vyplývá ze současné judikatury, nebude každé dílčí pochybení v procesu posuzování úvěruschopnosti způsobovat neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, ). Avšak i posledně citované rozhodnutí předpokládá náležité zjištění příjmů úvěrovaného, což je nezbytnou a výchozí podmínkou pro řádné posouzení, zda je spotřebitel schopen úvěr splácet (viz bod 33. odůvodnění citovaného rozhodnutí). Nutno dodat, že ani poskytovací skóringové modely používané bankovními společnostmi (jejichž relevanci a význam pro posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet soud nikterak nezpochybňuje) se bez věrohodného zjištění příjmů úvěrovaného neobejdou.

15. Doklady o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla náležitě ověřena, tj. ve smyslu výše uvedeného alespoň doklady prokazující výši příjmu žalovaného (výplatní pásky, výpisy z účtu apod.) však soudu ani přes výzvu předloženy nebyly. Tvrzení žalobkyně stran prověření úvěruschopnosti žalovaného pak navíc zůstalo pouze v obecné rovině. Za těchto okolností je nutno uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla náležitě posouzena. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného (resp. tato skutečnost nebyla soudu prokázána), je smlouva o úvěru dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti (jedná se o neplatnost absolutní). Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

16. Protože žalobkyně vyplatila žalovanému částku 20 000 Kč na základě neplatné smlouvy o úvěru, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že dlužník na neplatnou smlouvu o úvěru plnil celkem 17 632 Kč, přičemž toto plnění je třeba odečíst od žalobkyní poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení tak činí 2 368 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit.

17. Ve zbývající části pak byla ze shora uvedených důvodů žaloba zamítnuta. Žalobkyně v žalobě uplatnila mj. nárok na zaplacení poplatků, úroků a smluvní pokuty. Jedná se však o nárok, který má základ v neplatné smlouvě o úvěru, jejíchž ustanovení se žalobkyně dovolávat (vzhledem k neplatnosti) nemůže.

18. Soud zamítl žalobu i v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení § 87 ZSÚ je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl.

19. Lhůta k zaplacení přisouzené částky byla (s přihlédnutím k ZSÚ) stanovena podle věta prvá , když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo by sice podle svědčilo žalovanému, který byl v převažující části sporu úspěšný, avšak žalovaný byl v řízení nečinný a žádné náklady, které by bylo třeba nahrazovat, mu nevznikly, a proto bylo na místě rozhodnout o nákladech řízení způsobem uvedeným shora.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.