Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 292/2024-34

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 29 499,73 Kč s příslušenstvím – úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 004,44 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 3 495,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 140,25 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 27 899,73 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 841,84 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 499,73 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč, k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 004,44 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 3 495,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 140,25 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 27 899,73 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 841,84 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 499,73 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 499,73 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7308347459 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 31.8.2023. Na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce, přičemž úvěrový rámec byl sjednán do výše 28 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. Výše splátek byla sjednána ve výši 4 % z aktuálně čerpaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku 61 675 Kč, uhradil celkem částku 35 670,56 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého smluvního oprávnění, úvěr ke dni 19.6.2024 zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému splacení pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byla dále v souladu s vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval na dluh ničeho neuhradil, eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 29 499,73 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 27 899,73 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, vyúčtovaných smluvních pokut ve výši 1 000 Kč dle .1. úvěrové smlouvy s ohledem na opakující se prodlení žalované s úhradou splátek, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 4 140,25 Kč (úrok z úvěru vynesený v jednotlivých splátkách do zesplatnění a úrok z jistiny kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby), úroku z úvěru ve výši 14,75 % ročně z částky 27 899,73 Kč od 24. 9. 2024 (den následující po sepsání žaloby) do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 894,61 Kč (od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne podání žaloby) a dále zákonného úroku z prodlení 12,75 % ročně z částky 29 499,73 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky (MLS), která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. V rámci uvedeného ukazatele je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele, kdy tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. Žalobkyně vycházela z žalovaným deklarovaného příjmu 30 000 Kč, při výpočtu MLS zohlednila životní minimum žadatele resp. domácnosti a výši normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně si rovněž opatřila zprávu z Nebankovního registru klientských informací.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 20.3.2025 se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle , 4 dne 25.2.2025. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto dle jednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

Ze smlouvy o úvěru č. 7308347459 a Úvěrových podmínek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 31.8.2023 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 28 000 Kč, roční úrokovou sazbou ve výši 26,28%, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavával se jej splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí v pravidelných měsíčních splátkách splatných minimálně ve výši 4 % z aktuálně čerpaného úvěrového rámce vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. K majetkové situaci žalovaného je ve smlouvě o úvěru uvedeno, že příjem žalovaného ze zaměstnaneckého poměru u právnická osoba. činí částku 30 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti částku 70 000 Kč, výdaje na bydlení částku 5 000 Kč, splátky všech úvěrů částku 0 Kč s ostatní výdaje částku 2 000 Kč.

Z potvrzení o ověření bonity klienta a úvěrové zprávy bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy deklaroval svůj měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru (zaměstnavatel uveden rovněž v úvěrové smlouvě) v částce 30 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti ve výši 70 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti byly deklarovány částkou 7 000 Kč, dále bylo deklarováno, že žalovaný žije s družkou v podnájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný neměl před uzavřením úvěrové smlouvy aktivní úvěrové produkty.

Z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný načerpal celkem částku 61 675 Kč Kč a v průběhu trvání úvěrové smlouvy uhradil celkem částku 35 670,56 Kč.

Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 19.6.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy byl úvěr zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě do 14 dní ode dne sepsání výzvy.

Z předžalobní výzvy ze dne 9.7.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzvána k úhradě dlužné částky.

Soud dále provedl důkaz rovněž další žalobkyní navrženou a předloženouu - metodikou posouzení úvěruschopnosti, z níž však neučinil žádná pro danou věc významná skutková zjištění. Provedení tohoto důkazu navrhovala žalobkyně k prokázání svého tvrzení o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Metodika posouzení úvěruschopnosti je však pouze kolekcí popisných tvrzení ryze obecného charakteru vztahujících se k procesu posuzování úvěruschopnosti a dále výčtem judikatury, nikolivu způsobilou k prokázání toho, jakým konkrétním způsobem a s jakým konkrétním výsledkem žalobkyně posouzení úvěruschopnosti provedla.

V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.

Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 61 675 Kč, které žalovaný vrátil toliko zčásti – do výše 35 670,56 Kč, přičemž k úhradě dluhu byl naposledy upomenut předžalobní upomínkou ze dne 19.7.2024.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle , , ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.

Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.

Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Úvěrovou smlouvu soud posoudil s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků, jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně, vědoma si toho, že splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet je podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, vycházela při hodnocení majetkové situace žalovaného z údajů žalovaným toliko deklarovaných, ze statistického modelu a lustrací v registrech. Žalobkyně se spolehla na prohlášení žalovaného o výši jeho příjmů, které nebyly spolehlivým způsobem ověřeny, včetně ověření jejich pravidelnosti, přičemž totéž platí ohledně výdajů, které nebyly ověřeny z žádného hmatatelného podkladu a nebyla tak zjištěna jejich reálná výše, pravidelnost, skladba. Žalobkyně dále při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela ze statistického modelu a lustrací v registrech, když v této souvislosti je třeba konstatovat, že takto provedené šetření neposkytuje samo o sobě dostatečně komplexní obraz o majetkové situaci žalovaného a není dostatečné k řádnému splnění povinnosti ověřit schopnost žalovaného úvěr splácet. Žádné relevantní doklady čiy, z nichž byly ověřeny pravidelné měsíční příjmy, jakož i pravidelné měsíční výdaje žalovaného, soudu předloženy nebyly a tvrzení žalobkyně o řádném prověření úvěruschopnosti tak nebylo prokázáno. Ze shora uvedených důvodů tedy nelze považovat povinnost žalobkyně danou ustanovením ZSÚ za řádně splněnou, úvěrová smlouva je tak neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.

Žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 61 675 Kč, žalovaný žalobkyni vrátil celkem částku 35 670,56 Kč. Co do zbývající nevrácené částky ve výši 26 004,44 Kč vznikl na straně žalovaného neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Procesně pasivní žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni uhradil vyšší částku než žalobkyně v řízení prokázala, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena.

Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovaným doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I. vyhověl. Ve zbývající části jistiny a co do požadovaného úroku z úvěru soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaný doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 26 004,44 Kč (88 %), neúspěšná co do částky 3 495,29 Kč (12 %), tzv. čistý úspěch tak činí 76 %. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ve smyslu ustanovení a má tedy nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění skutkových tvrzení k úvěruschopnosti a čerpání úvěru, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v návrhu na zahájení řízení. Žalobkyní vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 180 Kč, mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle ustanovení advokátního tarifu a DPH 21% z odměny a režijních paušálů ve výši 252 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 2 632 Kč, z níž má žalobkyně právo na náhradu ve výši 76 %, tj. částky 2 000 Kč, splatné k rukám právního zástupce žalobkyně ( )

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení , když s ohledem na procesní pasivitu žalovaného a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalovaného neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.