Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 23/2025-63

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 60 563,06 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky ve výši částka spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované kreditní kartu s úvěrovým rámcem ve výši částka, přičemž finanční prostředky se žalobkyně zavázala žalované poskytnout opakovaně až do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované zjišťováním kreditního skóre, lustrací externích úvěrových registrů (SOLUS, NRKI, CEE, ISIR), informací získaných od žalované a z předloženého výpisu z běžného účtu žalované. Žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu žalované ve výši částka, který představují dávky v nezaměstnanosti poskytované Úřadem práce, měsíčního příjmu ostatních členů domácnosti ve výši částka a výdajů ve výši částka coby nákladů na bydlení, normativních nákladů na bydlení ve výši částka a z částky životního minima. Žalobkyně ověřila výdaje žalované z výpisu z účtu, kdy některé výdaje byly zbytné a jednorázové a bylo možné předpokládat, že tyto výdaje žalovaná omezí po převzetí úvěrového závazku. Žalovaná prováděla řadu výběrů v hotovosti, přičemž žalobkyně neměla možnost, jak zjistit způsob nakládání s těmito vybranými peněžními prostředky. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky, příp. nepravidelné poplatky. Žalovaná na úvěru načerpala celkem částku ve výši částka. Na úvěr žalovaná uhradila celkem částku částka. Žalovaná nehradila měsíční splátky řádně a včas, žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni datum, o čemž žalovanou informovala dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, poplatku ve výši částka, poplatku za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně požaduje rovněž příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum, z úvěrových podmínek platných od datum, z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne datum z oddělení řízení rizik a zy označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta – metodika – výklad má soud za prokázané, že žalovaná podepsala se žalobkyní téhož dneu označenou jako smlouvu o revolvingovém úvěru „Šikovný účet“ č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce částka. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, nemá žádné vyživovací povinnosti, žije ve státním bytě. Je nezaměstnaná s čistým měsíčním příjmem částka. Nejvyšší dosažené vzdělání žalovaná uvedla jako střední bez maturity. Žalobkyně vycházela při ověřování úvěruschopnosti z příjmu ostatních členů domácnosti ve výši částka a měsíčních výdajů domácnosti ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba činila 26,28 %, měsíční úroková sazba činila 2,19 % a RPSN 29,7 %. Žalovaná se rovněž zavázala hradit měsíční pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Celková částka splatná spotřebitelem měla činit částka. Dále žalovaná čerpala na nákup zboží TV 65 Philips, a to částku částka splatnou ve 24 splátkách s výší měsíční splátky částka. Celková cena, kterou měla za zboží uhradit činila částka. Ze smlouvy plyne, že si žalovaná sjednala „Šikovný účet“, kde jsou poplatky za vedení účtu v částce částka. V rámci „šikovného účtu“ bylo sjednané vydání platební karty. Při podpisu smlouvy nebyla žalované vydána karta, o tuto bylo možné kdykoliv průběhu trvání smlouvy požádat.

6. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala závazky žalované, přičemž zjistila, že žalovaná má sjednaný kontokorentní úvěr do výše úvěrového rámce částka a veškeré ostatní závazky má žalovaná splacené.

7. Z výpisu z běžného účtu žalované č. 752103002/550 za období od července 2023 do října 2023 soud zjistil, že žalovaná neměla v měsíci červenci 2023 žádný příjem, když veškeré příchozí částky byly z jiného účtu žalované, v měsíci srpnu 2023 měla žalovaná příjem z Úřadu práce částka a z právnická osoba obdržela částku částka. V září 2023 obdržela žalovaná z Úřadu práce částku částka. V říjnu 2023 obdržela žalovaná částku částka od pana jméno FO, kdy však není možné zjistit, zda se jednalo o příjem žalované, či například o zápůjčku. Průměrný měsíční příjem žalované v období od července do října 2023 tedy činil částka. V červenci 2023 žalovaná uhradila společnosti Twisto, která je poskytovatelem úvěru, částku částka, v srpnu 2023 částku částka a v září 2023 částku částka.

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z úvěrové zprávy, z opisu výpisu karetních transakcí a z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalovaná čerpala na úvěru celkem částka a uhradila celkem částka.

9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne datum a vyzvala jí k úhradě dlužné částky ve lhůtě 14 dní od sepsání výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne datum.

10. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky.

11. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení , („o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru („zákon“).

Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni datum, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši částka a dále částku částka na nákup zboží. Finanční prostředky čerpané žalovanou se zavázala splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši celkem částka. Na splátkách žalovaná žalobkyni uhradila celkem částka.

13. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

14. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

15. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované tvrdila, že vycházela z měsíčního příjmu žalované ve výši částka, který žalovaná dostávala od Úřadu práce coby podporu v nezaměstnanosti. Z předložených výpisů z účtu však vyplynulo, že žalovaná obdržela od Úřadu práce podporu v nezaměstnanosti pouze v měsíci srpnu (ve výši částka) a září 2023 (ve výši částka), nikoliv však v červenci a v říjnu 2023. V srpnu 2023 obdržela žalovaná od ČSSZ ještě částku ve výši částka. V období od července do října 2023 tak měla žalovaná průměrný měsíční příjem pouze ve výši částka, a nikoliv ve výši částka, jak tvrdila žalobkyně. Žalobkyně dále tvrdila, že vycházela z příjmu dalšího člena domácnosti ve výši částka, přičemž nespecifikovala, o kterého člena domácnosti se jedná a z jakého zdroje tento příjem má. Soud k tomuto uvádí, že neznámý člen domácnosti žalované nebyl stranou smlouvy o revolvingovém úvěru, tedy nezavázal se společně se žalovanou splácet úvěr, proto je příjem takového člena domácnosti nerelevantní. Stran výdajů vycházela žalobkyně z částky částka coby měsíčních výdajů domácnosti, kterou žalovaná uvedla při uzavření smlouvy o úvěru. Tato částka zjevně neodpovídá standardním nákladům na živobytí dospělé osoby (bydlení, strava, ošacení). Nadto z přiložených výpisů z účtu za období červenec až říjen 2023 vyplývá, že žalovaná měla měsíční výdaje minimálně čtyřikrát vyšší, než uvedla žalobkyni. Žalovaná dále uvedla, že bydlí ve státním bytě, přesto si žalobkyně od žalované nevyžádala doklady (např. nájemní smlouvu, smlouvy s dodavateli energií), které by prokazovaly, jakou částku žalovaná skutečně vynaloží měsíčně na bydlení, a tyto doklady soudu nepředložila. Žalobkyně sice měla k dispozici výpisy z účtu žalované, je však evidentní, že z těchto výpisů při posouzení úvěruschopnosti žalované nevycházela, když počítala s měsíčním příjmem žalované ve výši částka a měsíčními výdaji ve výši částka, které naprosto neodpovídají realitě. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v nebankovních registrech a zjistila, že žalovaná má sjednán pouze jeden kontokorentní úvěr do výše úvěru částka. Z předložených výpisů z účtu je však zřejmé, že žalovaná každý měsíc hradila společnosti Twisto, která je poskytovatelem úvěrů, částky v rozmezí částka až částka. Tuto skutečnost však žalobkyně nijak nezohlednila. K tvrzení žalobkyně, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela rovněž z částek životního minima, soud uvádí, že věřitel by v dané situaci neměl vycházet z minimální částky nezbytné pro přežití, ale z reálných nákladů spotřebitele, které běžně má, k tomu by měl vzít v úvahu jeho sociální i rodinnou situaci, jistotu zaměstnání (resp. v případě žalované neexistenci zaměstnání), způsob bydlení apod. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalované tedy podle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaná schopna splácet spotřebitelský úvěr (revolvingový úvěr).

16. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla podle citovaného ustanovení nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny v době přiměřené možnostem žalované. Žalovaná žalobkyni před podáním žaloby uhradila částku částka proto jí na jistině zbývá zaplatit částka částka (částka – částka). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat její majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy ze dne datum, která byla žalované odeslána dne datum prostřednictvím poštovní přepravy (doručení podle § 573 o. z.). Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dne datum a dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne datum. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od datum z částky částka a v tomto rozsahu jí ho proto soud podle a o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

18. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 73 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86 % a úspěchu žalované v rozsahu 13 %). Tyto náklady (100 %) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši částka.

20. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.