Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

223 C 209/2024-82

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 26 765 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 20. 7. 2024 do zaplacení, to vše ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 6 765 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 26 765 Kč od 3. 5. 2023 do 19. 7. 2024 a z částky 6 765 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 380 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 20. 7. 2024 do zaplacení, to vše ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se co do částky 6 765 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 26 765 Kč od 3. 5. 2023 do 19. 7. 2024 a z částky 6 765 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 380 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 26 765 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru s tím, že pokud by soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou, žalobkyně požaduje část poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 28. 7. 2022 smlouvu o úvěru na základě, které poskytla žalovanému nejprve částku 5 000 Kč a posléze došlo k navýšení poskytnuté částky na 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 4 545 Kč do 3. 5. 2023. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a peněžní prostředky byly poskytnuty na bankovní účet č. č. účtu. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, tak že ho prověřila v registrech a zhodnotila jeho příjmy a výdaje. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně proto nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč, smluvní úrok ve výši 4 545 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 220 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 26 765 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný uvedl, že si je svého dluhu vědom, tento dluh vznikl za trvání manželství a nebylo v jeho silách ho splatit. V současné době žalovaný podniká, ale aktuálně je po operaci, proto žádá o povolení splátek, neboť měsíčně je schopen splácet asi 3 000 Kč. Kromě běžných nákladů, má žalovaný ještě vyživovací povinnost k nezletilému synovi, tomu zasílá výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti tohoto účastníka ( , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.

5. Zy nazvané jako smlouva o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že na straně úvěrující vystupovala právní předchůdkyně žalobkyně a na straně úvěrovaného žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne 28. 7. 2022 zavázala žalovanému poskytnout částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 1 035 Kč do 27. 8. 2022, RPSN bylo 886,5 %. Dne 19 8. 2022 byla dohodou poskytnutá částka navýšena na 5 000 Kč s tím, že žalovaný měl tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 1 035 Kč do 26. 9. 2022, RPSN bylo 1 102,1 %. Dne 22. 8. 2022 byla dohodou poskytnutá částka navýšena na 10 000 Kč s tím, že žalovaný měl tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 2 185 Kč do 26. 9. 2022, RPSN bylo 969,2 %. Dne 23. 8. 2022 byla dohodou poskytnutá částka navýšena na 11 000 Kč s tím, že žalovaný měl tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 2 475 Kč do 26. 9. 2022, RPSN bylo 995,3 %. Dne 24. 8. 2022 byla dohodou poskytnutá částka navýšena na 14 000 Kč s tím, že žalovaný měl tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 3 165 Kč do 26. 9. 2022, RPSN bylo 977,5 %. Dne 26. 8. 2022 byla dohodou poskytnutá částka navýšena na 20 000 Kč s tím, že žalovaný měl tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 4 545 Kč do 26. 9. 2022, RPSN bylo 992,4 %. Dne 27. 9. 2022 byla dle dohody posunuta splatnost do 10. 10. 2022, RPSN bylo 1 394,5 %. Dne 14. 10. 2022 byla dle dohody posunuta splatnost do 17. 10. 2022, RPSN bylo 1 930,5 %. Dne 20. 10. 2022 byla dle dohody posunuta splatnost do 31. 10. 2022, RPSN bylo 2 130,1 %. Dne 15. 11. 2022 byla dle dohody posunuta splatnost do 15. 12. 2022, RPSN bylo 1 352,5 %. Dne 16. 1. 2023 byla dle dohody posunuta splatnost do 23. 1. 2023, RPSN bylo 983,9 %. Dne 7. 2. 2023 byla dle dohody posunuta splatnost do 21. 2. 2023, RPSN bylo 912,6 %. Dne 15. 3. 2023 byla dle dohody posunuta splatnost do 29. 3. 2023, RPSN bylo 822,6 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ani jedna z listin neobsahovala vlastnoruční podpis žalovaného.

6. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaný dne 14. 4. 2015 na bankovní účet č. č. účtu poukázal částku 1 Kč. Dále bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet č.č. účtu dne 28. 7. 2022 částku 5 000 Kč, dne 22. 8. 2022 poukázala částku 5 000 Kč, dne 23. 8. 2022 poukázala částku 1 000 Kč, dne 24. 8. 2022 poukázala částku 3 000 Kč a dne 26. 8. 2022 poukázala částku 6 000 Kč.

7. Ze sdělení banky bylo zjištěno, že jako majitel účtu č.č. účtu je veden žalovaný. V období od 28. 7. 2022 do 26. 8. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně byla na tento účet poukázala částku 20 000 Kč.

8. Z výzvy ze dne 2. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 7. 2024 a podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dluhu do tří dnů.

11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále také „“).

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Podle poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle , o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

17. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. -101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. -103.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel ( o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů ( o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení .

22. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k tomu, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ).

23. Soud tak uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť úvěruschopnost žalovaného prakticky nezkoumala. K tvrzení o úvěruschopnosti neuvedla žádné skutečnosti, tvrzení, že provedla lustraci žalovaného ve veřejných rejstřících, považuje soud za nedostatečné, právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřovala příjmy a výdaje žalovaného, neznala tedy její bonitu, svým jednáním vystupovala v rozporu s .

24. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s . Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti. Neplatnost právních jednání, ke kterým soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smluv o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních ( o.z.).

25. Protože, jak rozvedeno výše, právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující porušila svou povinnost dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, která byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze.

26. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, z nichž jí ani žalobkyni, žalovaný doposud nic nevrátil. Tato částka proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalovaného, které je povinen vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující.

27. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.1 2009, sp. zn. ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek dopisem ze dne 11. 7. 2024 odeslaným tentýž den, dopis došel dle § 573 o. z. V této výzvě byla uvedena lhůta plnění do tří dnů. Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem. Počínaje dnem 20. 7. 2024 je tedy žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle a o. z. ve výši určené

28. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 20 000 Kč připadající na jistinu a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 20. 7. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

29. Při stanovení lhůty k plnění se soud zabýval žádostí žalovaného o plnění ve splátkách. Obecně platí, že v rámci posuzování žádosti o možnost splácet dluh soud hodnotí nejen ekonomickou a sociální situaci dlužníka, ale i další skutkové okolnosti, kterými jsou například délka prodlení, celková výše dluhu, zda se dlužník pokoušel s věřitelem situaci řešit, zda již dluh splácel v průběhu soudního řízení a v neposlední řadě ekonomický dopad na věřitele (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. ). Na podobná kritéria ostatně odkazuje ve svém usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , i Nejvyšší soud.

30. Žalovaný toliko uvedl, že může platit měsíční splátky ve výši 3 000 Kč, neboť je ve finanční tísni, aktuálně je po operaci a měsíčně hradí nezletilému synovi výživné ve výši 4 000 Kč. Momentálně tedy není v jeho silách uhradit dluh celý. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a přišla tak o možnost vyjádřit se k žádosti žalovaného. Podle proto soud stanovil, že žalovaný je oprávněn zaplatit vlastní nárok v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Lze dodat, že účastníci si mohou i po vyhlášení tohoto rozsudku sjednat odlišnou výši a podmínky splátek. Dohodě o plnění dluhu ve splátkách totiž nebrání, že o pohledávce bylo rozhodnuto (dokonce již vykonatelným) rozsudkem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 380 Kč, přičemž tato částka představuje 49,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 339 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 765 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. ze dne 31. 12. 2024, z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle a. t. ze dne 31. 12. 2024 a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 31. 12. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč dle a. t. Postup podle a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle Lhůta k plnění byla podle stanovena v délce 1 měsíce od právní moci rozsudku, a to a ohledem na majetkové poměry žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).