Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

94 C 193/2022-33

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci

žalobkyně:a) Jméno žalobkyně a.s., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému:1. Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 135 536,43 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 448 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 36 088,43 Kč s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 135 536,43 Kč od 12. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 135 536,43 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 665 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudním poplatku částku ve výši 1 355 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 448 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 36 088,43 Kč s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 135 536,43 Kč od 12. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 135 536,43 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 665 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudním poplatku částku ve výši 1 355 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 135 536,43 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., a žalovaným byla dne 22. 1. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 118 445 Kč. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 19 000 Kč. Původní věřitel dne postoupil pohledávku za žalovanou na společnost I-Xon, a.s. a ta následně dne 1. 10. 2021 na žalobkyni.

2. V souladu s ustanovením v platném znění (dále jen ) a v souladu s ustanovením soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba. a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 118 445 Kč, který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím splátek ve výši 2 297 Kč měsíčně se splatností první splátky ke dni 12. 2. 2020 a se splatností poslední splátky ve výši 426 Kč ke dni 12. 11. 2027. Strany si sjednaly úrok ve výši 16,90 % ročně (ze Smlouvy o úvěru ze dne 22. 1. 2020, z Ceníku a Všeobecných obchodních podmínek).

4. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 19 000 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost I-Xon a. s., (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek ze dne 22. 9. 2022), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 10. 2021, kterým byl žalovaný rovněž vyzván k okamžitému splacení dluhu ve výši 138 437,18 Kč (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2021, z podacího lístku). Dále pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost Jméno žalobkyně a.s. - žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2021 (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek ze dne 1. 10. 2021), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 11. 2021 (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2021, z podacího lístku). Dopisem ze dne 1. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu (z výzvy k úhradě předžalobní upomínka ze dne 1. 11. 2021, z podacího lístku).

6. právnická osoba. ověřovala v době uzavření smlouvy úvěruschopnost žalovaného z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaný uvedl, že je od 1. 7. 2019 zaměstnán u společnosti jméno FO ČR a.s. a jeho měsíční příjem činí 14 180 Kč, což bylo ověřeno výpisem z účtu žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného však také vyplývá, konečné zůstatky účtu žalovaného se pohybují kolem nulového zůstatku, tj. že žalovaný nemá finanční rezervy. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, přičemž ze tří členů domácnosti označil dvě osoby bez příjmů. Výdaje žalovaný neuvedl žádné. Pro stanovení životních výdajů žalovaného vycházel původní věřitel ze svého interního statistického modelu. Žalovaný v žádosti o úvěr sdělil, že nesplácí žádný úvěr (ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 22. 1. 2020). právnická osoba. však dotazem do registru CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný má u ní úvěr se splátkou 30 Kč a spotřební úvěr se splátkou 1 102 Kč (z informace z CCB na č.l. 22).

7. Právním posouzením věci dospěl soud k těmto závěrům:

8. Původní věřitel (právnická osoba.) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a poskytla žalovanému úvěr, kdy pohledávka platně přešla na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že v tomto vztahu věřitel vystupoval ve smyslu o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava , o spotřebitelském úvěru.

9. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( , o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39).

10. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Z provedeného dokazování však vyplývá, že původní věřitel při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného vycházel pouze z informací sdělených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru. Z tohoto dokumentu však nevyplývá ani orientační výše jeho výdajů. Tu pak původní věřitel stanovil na základě statistických dat. Právní předchůdkyně žalobkyně tak zcela rezignovala na své povinnosti, když o výdajích žalovaného neměla žádné informace, natož pak, aby je jakkoliv sama ověřovala. V situaci, kdy žalovaný uvedl, že nemá žádné výdaje a současně zatajil, že splácí další úvěry, si měl věřitel počínat zvlášť obezřetně.

11. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že informace sdělené žalovaným ověřovala nahlédnutím do dostupných databází a dokladů předložených žalovaným, toto své tvrzení nijak neprokázala. Žalobkyně soudu předložila pouze žádost o úvěr, z níž vyplývá tvrzení žalovaného o jeho poměrech, nedoložila však již další y, z nichž by vyplývalo, že tvrzené poměry skutečně s odbornou péčí prověřovala (pracovní smlouva, nájemní smlouva, výplatní pásky, výpisy z účtu aj.). Neprokázala tak, že její právní předchůdkyně prověřila z dostatečných a přiměřených zdrojů, jaké byly skutečné příjmy a zejména výdaje žalovaného a ani to, že před uzavřením smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících. Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke tvrzení, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

12. Pokud tedy byla v daném případě mezi původním věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem ( ve spojení s , o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

13. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně tak nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný obdržel částku celkem 118 445 Kč a dle tvrzení žalobkyně na svůj dluh zaplatil toliko 19 000 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 99 448 Kč představuje míru, v jaké bylo nutno žalobě vyhovět z titulu bezdůvodného obohacení ( ).

14. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.). Soud proto ohledně dalších požadovaných nároků žaloby zamítl, neboť nad přisouzené částky, které představují bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedených smluv o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouvy jsou jako celek neplatné z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

15. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022).

16. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 135 536,43 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do zaplacení částky 99 448 Kč (73,4 %) a procesně neúspěšná co do částky 36 088,43 Kč (26,6 %). Poměr úspěch – neúspěch tak činí 46,8 % ve prospěch žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 777 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu (dále jen „ “) sestávající z částky 6 540 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a písemné podání ze dne 22. 11. 2022) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 5 745,60 Kč. Celková výše nákladů řízení tedy činí 39 882,60 Kč, přičemž soud žalobkyni přiznal 46,8 % této částky. Náhradu nákladů řízení ve výši 18 665 Kč soud uložil zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku ( ) k rukám zástupkyně žalobkyně ( ).

17. Výrok III. vychází z ustanovení položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, když elektronický platební rozkaz nemohl být vydán.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.