Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 116/2024-40

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený 23. 3. 1993 bytem Adresa žalovaného

o 161 007,73 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 161 007,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 957 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 161 007,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 957 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 161 007,73 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku shora. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 2. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce č. 22000212, na jejímž základě byla žalovanému téhož dne žalobkyní vyplacena zápůjčka ve výši 89 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku 254 957 Kč (tedy vrátit jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 135 957 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč, a to ve 59 měsíčních splátkách po 4 250 Kč a v poslední 60 splátce ve výši 4 207 Kč). Splatnost první splátky byla dohodnuta na 23. 3. 2020. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně v souladu s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku 13.7. Obchodních podmínek neuhrazenou část jistiny zesplatnila, a to ke dni 11. 4. 2023. Žalobkyně žalobou požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 58 648 Kč, neuhrazených obchodních úroků v celkové výši 31 309 Kč, neuhrazených měsíčních poplatků za správu zápůjčky (administrativních poplatcích) ve výši 1 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 20 400,73 Kč, smluvní pokuty ve výši 44 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle článku 10 smlouvy o zápůjčce ve spojení s bodem II.2.A až II.2.F sazebníku úroků (ve sjednané paušální výši 4 000 Kč) ve výši 5 150 Kč, když takto uplatněné náklady fakticky odpovídaly skutečným nákladům žalobkyně na odeslání všech upomínek. Žalovaný uhradil celkem částku 153 000 Kč, kdy žalobkyně částku 30 352 Kč započítala na jistinu, částku 104 648 Kč na úroky a částku 18 000 Kč na poplatky.

2. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z lustrace v databázích, výplatní pásky žalovaného a z výpisu z účtu žalovaného. Vyhodila, že příjem žalovaného činí 23 142,30 Kč, kdy zároveň zohlednila, že část příjmů žalovaného byla tvořena čerpáním tzv. pay day úvěrů a vkladů v hotovosti, kdy těmto byl přiřazen minimální možný koeficient. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného vyhodila na částku 6 601,52 Kč (zahrnuto výběry z hotovosti, bankovní poplatky, transakce platební kartou, rychlé půjčky k doplacení, splátky úvěru, sázky). Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 16 540,78 Kč, započtení nové splátky 4 287,37 Kč. Částka 12 253,41 Kč je tak dostačujícím finančním obnosem, kterým žalovaný disponuje měsíčně k pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů.

3. Na jednání žalobkyně doplnila, že systém bonity je dozorovaný ČNB, který prošel revizí Vrchního soudu v Praze. Došlo ke snížení koeficientů, kdy byl žalovaný vyhodnocen jako více rizikový, kdy byl zohledněn povolený debet, který byl pravidelný, pevně stanovený, snížení koeficientu i z důvodu výběru na sázky. Žalovanému tak nebyl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, ale je pouze v části 89 000 Kč. Výdaje odpovídaly prohlášení žalovaného, příjmy si žalobkyně musela zjistit jinou cestou, neboť v prohlášení chyběly. Žalovaný byl úvěruschopný, když uhradil více jak polovinu splátkového kalendáře.

4. Žalovaný se k nařízenému jednání ve věci samé bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Ve věci se nevyjádřil ani písemně.

5. Na základě účastníky předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Ze smlouvy o zápůjčce č. 22000212 soud zjistil, že žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 6. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 89 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 45 % ročně a poplatky ve výši 30 000 Kč (60 x 500 Kč), RPSN ve výši 68 %. Celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. úrok a administrativní poplatek) činí 165 957 Kč. Celkový dluh tak činí 254 957 Kč. Smlouva byla sjednána na 60 měsíců, měsíční splátka činí 4 250 Kč a poslední 60. splátka 4 207 Kč. Součástí smlouvy byl sazebník, splátkový kalendář a obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru.

7. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný od 3/2017, pravidelné splátky půjček má ve výši 3 000 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, má výuční list.

8. Z výpisu z účtu žalovaného za období 24. 10. – 22. 11. 2019 soud zjistil, že výplata byla ve výši 24 615 Kč, počáteční zůstatek v debetu (- 4 416,18 Kč) a konečný zůstatek – 4 491,93 Kč, včetně platby na sázky ve výši 590 Kč. Z účtu žalovaného ke dni 31. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl stále v debetu jako v předchozím měsíci (počáteční zůstatek - 4 440,60 Kč a konečný zůstatek – 4 538,12 Kč). Z výpisu z účtu žalovaného za období 1. 1. 2020 – 23. 1. 2020 soud zjistil, že výplata byla ve výši 14 872 Kč, počáteční zůstatek v debetu (- 4 538,12 Kč) a konečný zůstatek rovněž v záporu – 4 522,14 Kč, včetně plateb na sázky ve výši 11 000 Kč (e-casino) a splátky ve výši 1 887 Kč společnosti právnická osoba.

9. Z výplatní pásky za prosinec 2019 soud zjistil, že žalovaná měl čistou mzdu ve výši 14 858 Kč (doplatek ve výši 14 872 Kč, srážky ve výši 511 Kč, nezdanitelné náhrady ve výši 525 Kč, hrubá mzda ve výši 18 566 Kč).

10. Z výpisu z účtu Oberbank AG soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému zápůjčku ve výši 89 000 Kč na účet č. č. účtu dne 3. 11. 2022.

11. Z vyčíslení pohledávky žalobkyní ze smlouvy ke dni 20. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný z poskytnuté jistiny uhradil 30 352 Kč a zbývá uhradit 58 648 Kč. Z obchodních úroků uhradil 104 648 Kč a zbývá uhradit 31 309 Kč. Z poplatků uhradil 18 000 Kč a zbývá uhradit 1 000 Kč. Neuhrazený úrok z prodlení činí 20 400,73 Kč, neuhrazené smluvní pokuty činí 44 500 Kč a neuhrazené náklady činí 5 150 Kč.

12. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že dopisem z e dne 15. 8. 20324 byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky ve výši 160 626,44 Kč do 5. 9. 2024.

13. Z dalších účastníky předložených listin soud nezjistil pro posouzení věci žádné významné skutečnosti.

14. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle , 2 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba není důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zapůjčila částku 89 000 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by poskytnutou zápůjčku vrátil, netvrdil, že by smlouvu neuzavřel nebo že by mu zápůjčka nebyla poskytnuta.

21. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Žalobkyně sice uvedla poměrně podrobné sdělení, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného, nicméně žalobkyní provedené prověření nedostálo požadavkům uvedeným v . Z celkových pohybů na účtu žalovaného je zjevné, že se žalovaný zůstává stále v debetu, ze kterého se mu nedaří dostat a rovněž proběhly sázky (kdy při výplatě necelých 15 tisíc činily sázky výši 11 tisíc Kč). Žalobkyně pak sice podrobně rozepsala, jaké částky výdajů žalovaného posuzovala a že jí vyšla dostatečná disponibilní částka pro poskytnutí zápůjčky, avšak uvedený postup žalobkyně byl nesprávný v tom, že nelze při posuzování úvěruschopnosti odhadovat výši výdajů na základě průměrného člověka, ale je třeba vyhodnotit konkrétní poznatky, které úvěrující (zapůjčitel) získá o úvěrovaném (vydlužiteli). Z výpisu z účtu žalovaného bylo přitom pro shora uvedené zjevné, že nebude způsobilý zápůjčku řádně splácet, když své dosavadní závazky řeší sázkami. Nelze ani odhlédnout od toho, že údaje, které uvedla žalobkyně jako výchozí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, nebyly správné. Sám žalovaný v čestném prohlášení deklaroval závazky půjček ve výši 3 000 Kč a příjmy neuvedl. Žalovaný měl sice příjem za září ve výši 24 615 Kč (obdrženo v říjnu), ale jeho příjem za prosinec byl již pouze ve výši 14 872 Kč (dle výpisu v lednu 2020 a výplatní pásky). Průměrný příjem pak činí 19 743,50 Kč, kdy nelze pouze z těchto dvou částek dovodit, zda příjem ve výši 24 tisíc nebo příjem ve výši necelých 15 tisíc je skutečným průměrným příjem žalovaného. Žalobkyně, aniž by si více ověřila příjem žalovaného počítala s částkou 23 142,30 Kč. Dále pak nelze přehlédnout, že žalobkyně sice ve výdajích počítala s částkou 1 299,17 Kč na sázky, ale dle výpisu v měsíci lednu 2020 sázky činili 11 000 Kč, kdy obdržený příjem žalovaného byl pouze ve výši 14 872 Kč. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně rovněž nijak neověřila výši výdajů žalovaného na bydlení, což je podle ustálené judikatury standardní povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru. Žalovaný sice ve formuláři uvedl, že bydlí u rodičů, ale žalobkyně nijak neposoudila, zda a jakou výší přispívá na domácnost, kdy ve svém výpočtu pouze odkazuje na 3,59 násobek životního minima (12 253,41 Kč), které žalovanému zůstává po odečtení dalších jeho výdajů. Důležitost uvedené povinnosti vyvstává v projednávaném případě, kdy sama žalobkyně nedostatečně ověřila skutečnou výši a stálost příjmů žalovaného, kdy rovněž nedostatečně zohlednila výši sázek žalovaného a jeho setrvačnost v debetu na jeho účtu, i když ve stálé výši. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně prověřit schopnost žalovaného splácet sjednanou zápůjčku.

22. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 6. 2. 2020 podle neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně by proto měla pouze právo na vrácení dlužné jistiny zápůjčky ve výši 89 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení podle , 2 ve spojení s o. z. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částek představující obchodní úroky, administrativní poplatky, smluvní pokutu a náklady na upomínání, tak žalobkyně nemůže být úspěšná, neboť tyto nároky se opírají o smluvní ujednání v neplatné smlouvě o zápůjčce, kterých se žalobkyně (vzhledem k neplatnosti smlouvy) dovolávat nemůže. S ohledem na to, že žalobkyně by měla nárok na zaplacení pouze částky 89 000 Kč a žalovaný již žalobkyně uhradil celkem 153 000 Kč, soud žalobu zamítl v plné výši, neboť žalovaný již vrátil poskytnutou jistinu v plné výši a žádné bezdůvodné obohacení na straně žalovaného k dnešnímu dni netrvá, neboť žalovaný jemu poskytnutou částku významně přeplatil.

23. Soud rovněž zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to jak běžícího, tak žalobkyní kapitalizovaného. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo by podle svědčilo žalovanému, který byl v řízení úspěšný, neboť žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Avšak žalovaný byl v řízení nečinný a žádné náklady, které by bylo třeba nahrazovat, mu nevznikly, a proto bylo na místě rozhodnout o nákladech řízení způsobem uvedeným shora.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově.