Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 191/2024-30

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 17 650,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, .IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že distančním způsobem na adrese Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši částka. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a prostřednictvím bankovního účtu. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v jedné splátce společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka ke 30. dni od čerpání úvěru. Žalovaný si zvolil též službu Klidné spaní za poplatek částka, službu Anonymizováno za poplatek částka a službu SMS servis za částka. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho, žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami požaduje též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za dobu od datum do datum ve výši 1 128,40. Žalovaný žalobkyni dvakrát požádal o prodloužení splatnosti úvěru o 21 dní, splatnost proto nastala až datum. Před podáním žaloby, dne datum, žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky, žalovaný ovšem neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z fotografie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici pro ověření totožnosti žalovaného fotografii jeho občanského průkazu.

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaný nemá výdaje na půjčky, za bydlení vynaloží částka, žije v domácnosti o třech členech, z nichž výdělečně činní jsou dva, další nezbytné výdaje jsou uvedeny ve výši částka a ostatní nezbytné výdaje částka. Žalovaný uvedl výši příjmu částka, výše ověřitelného příjmu byla částka. Rezerva pro výdaje byla uvedena částkou částka. Disponibilní příjem při minimálních výdajích částka byl vypočten na částku částka.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným tuto smlouvu podepsali distančním způsobem dne datum. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout úvěr částka převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v jedné splátce ke 30. dni od čerpání úvěru společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný si dále zvolil službu Anonymizováno za poplatek částka, službu Klidné spaní za poplatek částka a službu Informační SMS servis za částka.

7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum zaslala částku ve výši částka na účet č. č. účtu.

8. Ze sdělení právnická osoba. bylo zjištěno, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný a na tento účet byla dne datum zaslána částka částka.

9. Z předžalobní výzvy ze dne datum s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě částky částka a tato výzva byla dne datum předána k poštovní přepravě.

10. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.

11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný distančním způsobem podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout na žádost žalovaného částku částka a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v jedné splátce ke 30. dni od vyplacení úvěru spolu s poplatkem, který při vyčerpání celé částky činil částka, poplatkem za službu Presto ve výši částka, poplatkem za službu Klidné spaní ve výši částka a poplatkem za Informační SMS servis částka. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Při uzavření smlouvy měla žalobkyně k dispozici fotokopii občanského průkazu žalovaného. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost tak, že pracovala s ověřeným čistým měsíčním příjmem žalovaného ve výši částka a s minimálními výdaji částka za situace, kdy žalovaný žije v domácnosti s dalšími dvěma členy, z nichž jeden není výdělečně činný. Žalobkyně pak vypočetla žalovanému disponibilní příjem na částku částka, když ponechala rezervu částka. Z těchto údajů žalobkyně usoudila, že žalovaný bude schopen poskytnutou částku uhradit. Žalobkyně dne datum zaslala částku částka na účet žalovaného, žalovaný na poskytnuté plnění neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky částka výzvou zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne datum.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“ Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení ale bylo prokázáno, že tak žalobkyně neučinila. Žalobkyně zjistila, že po odečtení příjmů a výdajů má žalovaný k dispozici částka, přesto s žalovaným uzavřela smlouvu, kterou se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka za jeden měsíc od jejího poskytnutí. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně neměla výdaje žalovaného žádným způsobem ověřené. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení , 2 a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, z kterých soud vycházel při výkladu ustanovení . Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle , věty třetí , v případě, že žalobkyně neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatila částku částka na jeho účet, přičemž žalovaný žádnou částku neuhradil. Žalovaný v řízení nenamítal ničeho, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky částka. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Ve smyslu ustanovení soud stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl.

19. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s , , , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který

nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila částka a výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí částka, zbývá tedy doplatit částka. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto

rozhodnutí.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 57 % a žalovaný v rozsahu 43 %, přičemž soud vycházel ze žalované částky a z částky tímto rozsudkem žalobkyni přiznané a příslušenství soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud postupoval podle a. t., neboť žalobkyně opakovaně podává návrhy formulářového charakteru v obdobných věcech, jako např. ve sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Pohledávku státu lze uhradit na číslo účtu: 3703-Anonymizováno, nebo v hotovosti na pokladně soudu.

V případě nezaplacení pohledávky ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.