Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 71/2025-54

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 20 443,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 5 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 600 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 399,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 999,32 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 399,32 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 5 600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 673,85 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši 9 100 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky ve výši 443,73 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 5 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 600 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 399,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 999,32 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 399,32 Kč od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 5 600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 673,85 Kč za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši 9 100 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky ve výši 443,73 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 20 443,05 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností Emma’s credit s. r. o., IČO: IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. K uzavření smlouvy došlo distančním způsobem, a to tak, že žalovaný do smlouvy vložil unikátní kód, který mu právní předchůdkyně žalobkyně vystavila a zaslala prostřednictvím SMS. Na základě smlouvy byla žalovanému na bankovní účet poukázána částka 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za sjednání úvěru a kapitalizovaným smluvním úrokem. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli také dodatek smlouvy. Splatnost úvěru byla dodatkem dojednána na datum, jistina úvěru byla ponížena na 19 999,23 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru byl ponížen na 8 600 Kč. Žalovaný však svou povinnost uhradit úvěr řádně nesplnil. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze 14 400 Kč, která byla započtena na úrok z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Dne datum pak také Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 999,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 999,32 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 673,85 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši 9 100 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 443,73 Kč z titulu smluvní pokuty.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , , (dále jen „”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 9 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 656EA/494667 ze dne datum, v níž je jako úvěrující uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný žalovaný. Dle této smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně vyplatit žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně, RPSN činilo 7661 % ročně. Žalovaný měl úvěr splatit formou jednorázové splátky ve výši 28 600 Kč, přičemž součástí splátky byl i poplatek za sjednání úvěru ve výši 8 008,22 Kč. Doba splatnosti měl být do 30 dnů od odeslání jistiny úvěru žalovanému. Žalovaný měl smlouvu uzavřít elektronicky, a to SMS kódem 80599. Právní předchůdkyně žalobkyně sestavila rovněž dokument Formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, jehož přečtení měl žalovaný stvrdit totožným SMS kódem. Dne datum pak právní předchůdkyně žalobkyně sestavila dodatek ke smlouvě o půjčce. Dokument sice obsahuje nacionále žalovaného, nicméně v místě, kde by bylo možné očekávat případný podpis, je pouze uvedeno, že žalovaný vytvořil „žádost na prodloužení splatnosti půjčky dne datum, odesláním platby na prodloužení a následujícím přijetím této platby zapůjčitelem dne datum učinil svůj souhlas s těmito podmínkami“ (citováno včetně chyb). Jakákoliv jiná forma podpisu na dodatku absentuje, přičemž dodatek neobsahuje ani žádný SMS kód. Z žádného z uvedených dokumentů neplyne, že by byl žalovaný s jeho obsahem seznámen/viz formulář pro standardní informace na č. l. 10-12, smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 13-16, dodatek ke smlouvě o půjčce na č. l. 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného dne datum částku ve výši 20 000 Kč /viz potvrzení o transakci na č. l. 18, sdělení ČSOB, a.s. na č. l. 46-47 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, a to v období od datum do datum /viz výzva k úhradě ze dne datum na č. l. 19, výzva k úhradě ze dne datum na č. l. 20, výzva k úhradě ze dne datum na č. l. 21, výzva k úhradě ze dne datum na č. l. 22, výzva k úhradě na č. l. 23, výzva k úhradě ze dne datum na č. l. 24, výzva k úhradě ze dne datum na č. l. 25 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě Rámcové smlouvy a na ni navazující dílčí smlouvy o smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni datum na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno žalobkyní i právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Tato výzva byla žalovanému poprvé prokazatelně doručována dne datum /viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR, dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 26, seznam postoupených pohledávek na č. l. 27, potvrzení o úhradě na č. l. 29a, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 28, podací arch na č. l. 29, oznámení na č. l. 30, výpis ke sledování zásilky RR1930880810E na č. l. 52 spisu/. Žalobkyně se pokusila prostřednictvím svého pracovníka kontaktovat žalovaného na jeho kontaktní adrese dne datum /viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání na č. l. 33 spisu/. Žalobkyně naposledy žalovaného prokazatelně vyzvala prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalovanému odeslána dne datum /viz předžalobní výzva na č. l. 31, podací arch na č. l. 32 spisu/. Žalovaný uhradil celkově částku ve výši 14 400 Kč, když v tomto vycházel soud z tvrzení žalobkyně, které zůstalo žalovaným nepopřeno.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne datum na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný byl výzvou doručovanou dne datum žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalovaného. Obdobně ostatní žalobkyní předložené dokumenty, zejména pak dodatek smlouvy, nijak nesvědčí o tom, že by žalovaný projevil vůli být jimi vázán. S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byla vyplacena částka ve výši 20 000 Kč, se lze domnívat, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však již prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil. Žalobkyně neuváděla žádná tvrzení ve vztahu k tomu, že by byla zkoumána či ověřována tzv. úvěruschopnost žalovaného, když tedy nebylo ani prokazováno, že by toto bylo právní předchůdkyní žalobkyně činěno.

6. Podle k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. , poučovací povinnost podle až 3 soud plní při jednání (ve znění před novelou č. , nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“).

8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

9. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Nebylo totiž prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru předloženého znění. Smlouva, kterou žalobkyně k prokázání svých tvrzení předkládá, není opatřena žádným podpisem žalovaného, nebylo tedy prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být touto smlouvou vázán. Obdobné pak platí také k dodatku smlouvy či souvisejícím formuláři. Nárok žalobkyně je tedy nutné hodnotit pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, právní důvod nebyl v řízení prokázán). V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně dne datum částku 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla žalovanému jistinu v uvedené výši bez právního titulu (s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy) a došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, který je povinen jej vrátit. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Žalobkyně zároveň uvedla, že žalovaný po poskytnutí úvěru uhradil 14 400 Kč. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy trvá ve výši 5 600 Kč, a soud proto přiznal žalobkyni tuto částku, která odpovídá zbývající části poskytnuté jistiny (20 000 Kč – 14 400 Kč) včetně úroku z prodlení z této částky. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci oznámení o postoupení pohledávky) byla žalobkyní prokazatelně odeslána dne datum. V daném případě bylo prokázáno, že se výzva k úhradě do sféry dispozice žalovaného v souladu s ustálenou judikaturou dostala dne datum, kdy byla zásilka žalovanému doručována /srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. S ohledem na desetidenní lhůtu k plnění byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat do datum, což ovšem neučinil a následujícího dne se ocitl v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ve spojení s o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné části jistiny od datum do zaplacení v zákonné výši dle Lhůta k plnění byla určena v souladu s (výrok I. tohoto rozsudku).

17. V rozsahu požadavku na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. Uzavření úvěrové smlouvy, o niž by obecně bylo lze uvedený nárok opřít, totiž prokázáno nebylo. Shodně postupoval soud také stran požadavku na zaplacení smluvních úroků, poplatků za odeslání upomínek, smluvní pokuty a nákladů mimosoudního vymáhání. V případě úroků z prodlení tyto soud zamítl ve vztahu k částce, ve které žalobkyní požadovaná jistina převyšovala zůstatek jistiny z titulu bezdůvodného obohacení a pro období předcházející výše uvedené splatnosti bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení až dne datum, mohl soud žalobkyni přiznat úrok z prodlení v zákonné výši stanovené právě k uvedenému dní. Nárok žalobkyně proto zamítl také v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 5 600 Kč, neboť žalobkyní uplatněný nárok převyšoval zákonnou míru úroku právě o 2,25 % (výrok II. tohoto rozsudku).

18. Nad rámec výše uvedeného soud dále konstatuje, že i pokud by shledal smlouvu jako uzavřenou, nebylo by možné učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomuto absentovala i jakákoliv tvrzení. S žalobkyní předložených důkazů totiž vůbec nevyplývá, že by se právní předchůdkyně žalobkyně posouzením úvěruschopnosti vůbec zabývala. Přitom i ve vztahu k povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud žalobkyni společně s předvoláním k jednání upozornil, že z předložených důkazů nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila. Také v tomto případě však žalobkyně rezignovala na doložení dalších důkazů. I v případě, že by soud nedospěl k výše uvedeným závěrům stran absence projevu vůle žalovaného, musel by tedy učinit závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu § 87 ZoSÚ z důvodu neprokázání splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 86 ZoSÚ.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.