Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 253/2024-33
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 23 828,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení
a) další částky částka,
b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka,
c) kapitalizovaného úroku ve výši částka,
d) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
e) úroku ve výši 18,18 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacenía) další částky , částka, ,b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, ,c) kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,d) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,e) úroku ve výši 18,18 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka, kterou žalovaná převzala v hotovosti, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 18,18 % ročně ve výši částka, s poplatkem za zpracování zápůjčky částka a s poplatkem za komfortní a flexibilní splácení částka. Celková dlužná částka byla splatná v 52 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky nehradila řádně a včas a uhradila pouze částka. Nyní se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny částka, poplatku částka (úrok částka, poplatek za zpracování částka a poplatek za splácení částka), kapitalizovaného smluvního úroku částka (smluvní úrok ve výši 18,18 % ročně z jistiny za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny za období od datum do datum), úroku ve výši 18,18 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Z listin y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum označené číslem hodnota bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši částka zahrnujícím úrok částka, částku za zpracování úvěru částka a částku za komfortní a flexibilní splácení částka, zavázala splatit v 52 týdenních splátkách ve výši částka pro první až předposlední splátku a ve výši částka pro poslední splátku, celková splatná částka částka. Úroková sazba je uvedena ve výši 88 % pro celou dobu trvání smlouvy, RPSN ve výši 177,28 %. Listin Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
4. Z listin y označené jako Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že ke spotřebitelskému úvěru ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listin ě uvedeno, že žalovaná má základní vzdělání, je svobodná, bydlí s rodiči v Praze, nemá žádnou vyživovanou osobu, uvedla na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na neočekávané výdaje, nemá interní ani externí splátky, je zaměstnaná na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem částka a jiné příjmy nemá, další příjmy domácnosti činí částka měsíčně, celkové měsíční výdaje činí částka (pouze odhadované výdaje bez upřesnění). V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy dvě výplatní pásky; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
5. Z listin y označené jako Tabulka umoření bylo zjištěno, že na smlouvu č. hodnota žalovaná uhradila celkem částka ve třech splátkách (dvě splátky po částka a jedna po částka).
6. Z listin y označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a z fragmentu seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. hodnota smlouvy, přičemž v příloze č. hodnota je předmětná pohledávka uvedena. Z listin y označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky; odesláno. Z listin y označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky; odesláno.
7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru obdržela peněžní prostředky ve výši částka a zavázala se vrátit celkem částku částka, ale uhradila toliko částka. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listin u označenou jako zákaznická karta, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
9. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).
10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustrace v dostupných evidencích a údaje o příjmech a výdajích žalované ověřila z dokladů od žalované. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalované. Žalobkyně tvrdila příjem žalované ze zaměstnání ve výši částka, avšak z předložené zákaznické karty vyplývá příjem toliko ve výši částka, přičemž taková výše příjmu je věřitelná (listiny k prokázání příjmu doloženy nebyly). Pokud jde o další příjem domácnosti částka měsíčně, tak u toho není vůbec zřejmé, o jaký příjem jakých osob se má jednat, tedy s ním nelze kalkulovat. Právní předchůdkyně žalobkyně však zjevně rezignovala na skutečné ověření schopnosti žalované splácet své závazky, jinak by totiž z evidence exekucí musela zjisti, že proti žalované byly v době poskytnutí úvěru vedena exekuční řízení (což je soudu známo z vlastní činnosti), a úvěr by žalované nemohla poskytnout. Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalované se nejenže nevěnovala řádně, ale nevěnovala se mu vůbec. O tom svědčí také zcela zjevně smyšlená částka měsíčních nákladů žalované ve výši částka, která nemohla zohlednit výdaje na bydlení v Praze, jídlo, léky a šatstvo, náklady na telefon, částku na neočekávané výdaje atd. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a úvěr jí neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
11. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny částka sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši částka, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši částka a částka, přičemž už úrokovou sazbu 88 % ročně (nikoli 18,18 % ročně, jak tvrdila žalobkyně v žalobě) považuje soud za nepřiměřeně vysokou a rozpornou s dobrými mravy. Žalobkyně se pak mýlí, pokud uvádí, že tato výše úroku není relevantní, pokud ji žalobkyně nepožaduje, protože na závěr o platnosti smlouvy má vliv právě ujednaná výše, nikoliv výše skutečně vymáhaná. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
12. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku částka a již uhradila částka, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o zápůjčce.
13. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
14. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).
15. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.