Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 41/2025-55

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., organizační složka zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Petrem Maškem sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Anonymizováno

o 724 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 715 875,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 715 875,85 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 924,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 161 463,12 Kč a úroku ve výši 12,2 % ročně z částky 724 800 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 101 784,39 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Petra Maška, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 715 875,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 715 875,85 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 924,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 161 463,12 Kč a úroku ve výši 12,2 % ročně z částky 724 800 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 101 784,39 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Petra Maška, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 24. 8. 2023 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky banky. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 724 800 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 12,2 % ročně. Schopnost žalované splácet úvěr ověřila žalobkyně v případě příjmů z dokumentů předložených žalovanou a v případě výdajů na základě interního ekonomického modelu. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 11 859,85 Kč splatných k 17. dni v měsíci. Splátky však neplnila řádně a včas a byla tak v prodlení s úhradou anuitních splátek, pročež žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními odstoupila od smlouvy a celý zbytek úvěru se tak stal splatným k 18. 12. 2023. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 724 800 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za dobu od 24. 8. 2023 do 18. 12. 2023 ve výši 31 318,17 Kč a za dobu od 19. 12. 2023 do 17. 10. 2024 ve výši 130 144,95 Kč, smluvního úroku ve výši 12,2 % ročně z částky 724 800 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení. Přes výzvu žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalobkyně má sídlo na území jiného členského státu a žalovaná je státní občankou Mongolska, jedná se tak o subjekty cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.

4. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), bez přítomnosti žalované, která svou neúčast na jednání ani neomluvila.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

Účastníci uzavřeli smlouvu, podle které žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet bezhotovostním převodem částku 724 800 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách (celkem 96 splátek) ve výši 11 859,85 Kč ke každému 17. dni v měsíci (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku včetně tlumočnické doložky, smlouvou o vedení účtu ze dne 21. 8. 2023 včetně všeobecných obchodních podmínek, smlouvou o hotovostním úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 21. 8. 2023 včetně obchodních podmínek a sazebníku poplatků, žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru, výpisem z účtu žalované).

Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistila, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši 25 370 Kč měsíčně, její výdaje na bydlení činí 3 500 Kč měsíčně a na splátky úvěrů vynakládá měsíčně 8 511 Kč, z toho 5 000 Kč na úvěr, který žádala konsolidovat (prokázáno žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru, zprávou CBCB, výpisy z účtů žalované u Anonymizováno a právnická osoba, potvrzení o příjmu).

Žalovaná nehradila úvěr v souladu se smlouvou a podmínkami, a dostala se do prodlení s více než dvěma splátkami. Dosud na dluh zaplatila celkem 8 924,15 Kč. Žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami prohlásila dluhy z úvěru za splatné ke dni 18. 12. 2023 a vyzvala žalovanou k jejich úhradě (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 18. 12. 2023 včetně dodejky, výpisem z účtu žalované Anonymizováno). Přes výzvu žalovaná pohledávku v zažalované výši nezaplatila (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2024 včetně podacího archu).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen „ “), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele ( ) a žalovaná v postavení spotřebitele ( ), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení a násl. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v , ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

11. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

13. Za shora zjištěného skutkového stavu má soud prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala stranu příjmů žalované, když jí bylo doloženo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a výpisy z účtů žalované s přijatými platbami mzdy od zaměstnavatele. Žalobkyně dále žalovanou prověřovala v databázi CBCB, aby zjistila míru zadluženosti žalované a ověřila, zda žalovaná není osobou, která již v době poskytnutí úvěru nebyla schopna splácet své závazky. Takto zjistila, že žalovaná hradí měsíčně na splátkách dvou úvěrů celkem částku 8 511 Kč, z toho splátky ve výši 5 000 Kč měly být konsolidovány v úvěru poskytnutém žalobkyní. Vzhledem k učiněným zjištěním má soud ovšem za to, že žalobkyně řádně nezkoumala stranu výdajů žalované. Žalobkyně mezi výdaje žalované zahrnula pouze náklady na bydlení ve výši 3 500 Kč, které ovšem přes jejich nápadně nízkou hodnotu z žádných dokladů neověřovala. Namísto toho statistickými metodami stanovila celkové životní náklady žalované na 8 360 Kč měsíčně. Takový postup sám o sobě nelze zcela zavrhnout, avšak vzhledem k výši poskytnutého úvěru a poměrům žalované, která je nemajetnou zadluženou cizí státní příslušnicí s příjmy na úrovni minimální mzdy, nelze takový postup shledat v tomto případě dostatečným. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let.

14. Výše uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele řádně posuzovat schopnost žalované splácet úvěr, a to s přihlédnutím k výdajům žalované, nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny a přiloženy. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že věřitel skutečně zkoumal úvěruschopnost žalované, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Žalobkyně žalobní tvrzení nedoplnila a důkazy neoznačila.

15. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované i stran její výdajové stránky, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej ).

16. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti žalobkyně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení smluvního úroku a dalších případných poplatků uvedených ve smlouvě a má toliko právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, které soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna v souladu s zaplatit žalobkyni pouze poskytnuté peněžní prostředky (724 800 Kč), jejichž výše je ponížena o část, kterou již žalovaná uhradila (8 924,15 Kč). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu v zákonné výši dle , avšak až od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určené předžalobní výzvou včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaná byla k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzvána až právě předžalobní výzvou. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , neboť žalobkyně měla neúspěch jen ohledně nepatrné části předmětu řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:

- 28 992 Kč (zaplacený soudní poplatek),

- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem pět úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění, doplnění žaloby ze dne 19. 2. 2025 ( ; vyhl. č. , adv. tarifu), účast na jednání soudu dne 25. 3. 2025 ( adv. tarifu),

o Mimosmluvní odměna za pět úkonů právní služby činí 5 x 11 220 Kč ( a vyhl. č. , adv. tarifu),

o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024),

o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 2 x 450 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025),

- 1 359 Kč - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Volvo S80, reg. zn. SPZ, při cestě Praha - Kutná Hora a zpět o celkové vzdálenosti 146 Km, při ceně 35,80 Kč za litr pohonných hmot a náhrady 5,80 Kč za kilometr dle ,

- 900 Kč - náhrada za promeškaný čas advokáta strávený cestou do místa úkonu v celkové délce šesti započatých půlhodin po 150 Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 adv. tarifu),

- 12 633,39 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ).

Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení v částce 101 784,39 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.