Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 231/2024-36
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení
a) další částky částka,
b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka
c) kapitalizovaného úroku ve výši částka
d) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
e) úroku ve výši 18,17 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky , částka, ,b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částkac) kapitalizovaného úroku ve výši , částkad) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,e) úroku ve výši 18,17 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum a datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 18,17 % ročně ve výši částka, s poplatkem za zpracování zápůjčky částka a s poplatkem za komfortní a flexibilní splácení částka. Celková dlužná částka byla splatná v 45 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas. Uhradil pouze částka, které byly započítány částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny částka, poplatku částka, kapitalizovaného smluvního úroku částka (smluvní úrok ve výši 18,17 % ročně z jistiny za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od datum do datum), úroku ve výši 18,17 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční částky částka bezhotovostním převodem, která mu byla vyplacena dne datum (viz tabulka umoření). Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem částka, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru částka, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení částka a s pojistným za sjednané doplňkové pojištění za sjednanou dobu pojištění ve výši částka (celkem ve výši částka), zavázal splatit v 45 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka činila částka. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. Úroková sazba je uvedena ve výši 88 % pro celou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 245,83 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy smluvní podmínky.
4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že k úvěru v požadované výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný má mobilní telefon, má základní vzdělání, je rozvedený, bydlí v nájmu, úvěr žádá na neočekávané výdaje, má dvě vyživované osoby, nevlastní auto, nemá sjednanou zápůjčku u jiné společnosti, nemá veden bankovní účet na své jméno, nemá splátky půjček, má příjem ze zaměstnání jako zedník ve výši částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka, odhadované měsíční výdaje žadatele činí částka (bez upřesnění). V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy výplatní pásky za březen až květen rok a pracovní smlouva na dobu určitou do datum; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že ke smlouvě č. hodnota bylo ve dnech datum a datum uhrazeno dvěma splátkami celkem částka.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z fragmentu seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. hodnota smlouvy, přičemž v příloze č. hodnota je předmětná pohledávka uvedena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru ve lhůtě do datum; zásilka byla odeslána datum.
7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši částka a zavázal se vrátit částka. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částka. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila zákaznickou kartu, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
9. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí. Veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz např. nález název ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek název ze dne datum, spisová značka
10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila toliko zákaznickou kartu, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že údaje o příjmech a výdajích žalovaného ověřila na základě výplatních pásek a pracovní smlouvy a dále vycházela toliko ze sdělení žalovaného a že její právní předchůdkyně provedla lustraci v insolvenčním rejstříku a na opakované výzvy soudu dále uvedla, že učinila lustrace také v centrální evidenci exekucí, databázi SOLUS, NRKI či BRKI, avšak k těmto lustracím nemá žádné výsledky k předložení. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložené zákaznické karty, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného. Je uveden příjem ze zaměstnání ve výši částka na pozici zedníka, avšak výplatní pásky, které měly být předloženy při uzavírání smlouvy, doloženy nejsou s tím, že je žalobkyně nemá k dispozici. Navíc je v zákaznické kartě poznámka o pracovní smlouvě na dobu do datum, tedy končící ještě před podpisem smlouvy o úvěru, bez jakékoli poznámky o případném dalším trvání pracovního poměru. Ani v případě, že by příjmy žalovaného skutečně odpovídaly, není posouzení úvěruschopnosti provedeno řádně, neboť je zcela zjevné, že údaj o výdajích žalovaného neodpovídá skutečnosti, neboť zcela zjevně smyšlená částka měsíčních nákladů žalovaného ve výši částka, nemohla zohlednit výdaje na bydlení, dvě vyživované osoby, jídlo, léky a šatstvo, náklady na telefon, částku na neočekávané výdaje atd. Pokud jde o údaj o dalších příjmech domácnosti, tak také tento údaj není ničím doložen, nadto nejde o příjmy žalovaného, se kterými by bylo možno kalkulovat. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. Z úřední činnosti je navíc známo, že žalovaný měl exekuce, žalobkyně tak zjevně lhala, když uvádí, že její právní předchůdkyně zkoumala, zda má žalovaný nějaké exekuce. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
11. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny částka sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši částka, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši částka a částka, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí částka. Už úrokovou sazbu 88 % ročně (nikoli 18,17 % ročně, jak uváděla žalobkyně v žalobě) považuje soud za nepřiměřeně vysokou a rozpornou s dobrými mravy. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Tyto podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
12. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o (spotřebitelském) úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku částka a již uhradil částka, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o úvěru.
13. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tak nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka či rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v město ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
14. Soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.