Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

223 C 124/2024-50

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

zaplacení částky 28 980 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 28 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 4. 4. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 6 558 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 28 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 4. 4. 2024 do zaplacení se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 6 558 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 28 980 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 31. 8. 2023. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla na bankovní účet převedena částka s tím, že žalobkyně úvěr poskytla prostřednictvím své webové stránky, dle které si žalovaný vybral dle své volby dostupné parametry. Uvedla dále, že k ověření výše příjmů žalovaný poskytl výpisy ze svého bankovního účtu či příp. výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích, když na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti. Žalovaný se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela, nebo zčásti, kdykoli během trvání smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 31. 3. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 3. 4. 2024. Žalovaný byl upomínán i formou předžalobní upomínky, která mu byla odeslána 23. 5. 2024. Žalobkyně proto požaduje uhradit nesplacenou jistinu a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč nejpozději splatných 3. 4. 2024, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od 4. 4. 2024 do 23. 5. 2024 v kapitalizované výši 980 Kč, to vše s příslušenstvím v podobě zákonného z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že v případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. S ohledem na požadavek žalobkyně uvedený v žalobě, soud žalobkyni vyzval usnesením čj. -30 ze dne 4. 11. 2024 s urgencí dne 19. 12. 2024 o doplnění žalobních tvrzení, jaká částka byla žalovanému poskytnuta a jakou částku na dluh žalovaný uhradil. Žalobkyně zaslala soudu odpověď v tom smyslu, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný na úvěr ničeho neuhradil.

3. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, neboť nedošlo k uzavření platné smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalovaný se domáhal porušení povinností ze strany žalobkyně řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žalovaného s tím, že smlouva je jako celek neplatná i z důvodu rozporu s dobrými mravy. Navíc žalovaný doložil osvědčení o tom, že žalobkyni již zaplatil 26 728 Kč, a to již 30. 11. 2023. Z tohoto důvodu navrhl zamítnutí žaloby a nárokoval zaplatit náklady řízení.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 7. 4. 2025. Žalobkyně i žalovaný se z jednání soudu omluvili a požádali, aby soud věc rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků podle (dále jen „“).

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaný doložil, že dne 30. 11.2023 zaplatil žalobkyni částku ve výši 26 728 Kč.

7. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného částku 20 000 Kč.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, obecných principů posuzování úvěruschopnosti, identifikovaných příjmů žalovaného soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala příjem žalovaného dle založených výpisů z jeho běžného účtu za měsíc květen 2023 (s počátečním zůstatkem 0 Kč, a konečným zůstatkem 582 Kč), červen 2023 (s počátečním zůstatkem 582 Kč, a konečným zůstatkem 751 Kč), červenec 2023 (s počátečním zůstatkem 751 Kč, a konečným zůstatkem 472 Kč). Již z těchto výpisů z účtu je zřejmé, že žalovaný splácel několik již poskytnutých úvěrů.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 5. 2024 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byla před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení.

10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále také „“).

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit

15. Podle poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle , o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. -101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. -103.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitelka ( o. z.) a žalobkyně jako podnikatelka, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů ( o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení .

21. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k tomu, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřována s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon.

22. Neplatnost právních jednání, ke kterým soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smluv o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

23. Protože, jak rozvedeno výše, žalobkyně jako úvěrující porušila svou povinnost dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, které byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze.

24. Protože žalovaný osvědčil, že žalobkyni uhradil částku ve výši 26 728 Kč, nevzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení, proto byla žaloba žalobkyně zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 558 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 980 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. ze dne 4. 4. 2025 a z částky 2 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 4. 4. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 420 Kč ve výši 1 138,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).