Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 69/2025-37
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 19 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 250 Kč splatných vždy do posledního dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude tento rozsudek právní moci.
II. Žaloba se zamítá co do částky 4 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 15 000 Kč do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 119,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 250 Kč splatných vždy do posledního dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude tento rozsudek právní moci.II. Žaloba se zamítá co do částky 4 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 15 000 Kč do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 119,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 4. 7. 2024 do zaplacení, s odůvodněním, s žalovanou uzavřela dne 3. 6. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím ujednaným ve smlouvě, smluvním úrokem v kapitalizované výši 4 500 Kč, nejpozději dne 3. 7. 2024. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná je tak povinna uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč a smluvní úrok ve výši 4 500 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že od žalobkyně čerpala částku 15 000 Kč dle smlouvy uzavřené dne 3. 6. 2024. Z důvodu nedostatku finančních prostředků se s žalobkyní pokusila dohodnout na splátkovém kalendáři, ale žalobkyně požadovala uhrazení celkem částky 30 460 Kč. Následně se jí snížil příjem, pobírala pouze dávky nemocenského pojištění. Nyní je zcela nemajetná, avšak má příjem ze zaměstnání. Chtěla by dluh uhradit ve splátkách.
3. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupkyně žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Z jednotlivých listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
5. Ve smlouvě o úvěru ID: Anonymizováno ze dne 3. 6. 2024 se žalobkyně a žalovaná dohodly, že žalobkyně poskytne žalované částku 15 000 Kč na účet č. č. účtu a žalovaná poskytnutou částku vrátí dne 3. 7. 2024 ve splátce v celkové výši 19 500 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ID: Anonymizováno). Žalobkyně vyplatila žalované částku 15 000 Kč, na účet žalované uvedený ve smlouvě, platbou dne 3. 6. 2024, která byla připsána na účet žalované dne 4. 6. 2024 (zjištěno potvrzení o provedené platbě ThePay.cz s.r.o. ze dne 3. 6. 2024 a z výpisu z účtu č. č. účtu za měsíc červen 2024). Žalobkyně, v zastoupení advokátem, vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu písemně výzvou odeslanou žalované dne 6. 2. 2025 (zjištěno z dopisu ze dne 6. 2. 2025 a poštovního podacího lístku). Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná zprávou ze dne 27. 7. 2024 žádá žalobkyni o uhrazení dluhu v nejnižších možných splátkách a žalobkyně jí zprávou ze dne 29. 7. 2024 sděluje, že celkem má žalovaná zaplatit 30 460 Kč, ve 12 měsíčních splátkách ve výši 2 539 Kč.
6. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.
7. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Soud má zato, v souladu s ustálenou judikaturou, vycházející z premis stanovených Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, je nutno pro závěr o postupu s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, trvat na tom, že poskytovatel úvěru se nemá spokojit pouze s tvrzeními od spotřebitele, ale musí mít tato tvrzení ověřena. Povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele pak není vázána na výši poskytovaného spotřebitelského úvěru, tato povinnost musí být poskytovatelem úvěru splněna vždy, pokud závazkový vztah spadá pod působnost ZoSÚ.
8. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru, posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení a doložení důkazů rovněž v usnesení doručeném jí současně s předvoláním k jednání.
9. Žalobkyně o tom, zda, případně jak byla posouzena úvěruschopnost žalované ničeho netvrdila, a z předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované.
10. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.
11. Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované 15 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 15 000 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovanou zavázal k úhradě této částky. Podle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Předmětné ustanovení představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, s ohledem na to, že mezi žalovanou a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. Žalovaná uvedla, že není v jejích možnostech uhradit celý dluh najednou, což má soud za prokázané z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, ve které uvádí žalovaná shodné skutečnosti jako ve vyjádření k žalobě (ztráta zaměstnání, psychické zhroucení), soud proto nemá pochybnost o pravdivosti tvrzení žalované o její nemajetnosti. Současně soud vyšel z toho, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná, a dovodil, že i v případě příjmu ve výši minimální mzdy, je žalovaná schopna hradit měsíčně částku 1 250 Kč. K tomu soud poznamenává, že žalobkyně v předchozím jednání s žalovanou souhlasila s tím, že celkový dluh bude uhrazen ve 12 měsíčních splátkách. Soud proto stanovil lhůtu pro splnění povinnosti tak, že žalovanou zavázal k uhrazení dluhu v měsíčních splátkách ve výši 1 250 Kč, tedy k uhrazení dluhu má dojít ve 12 měsíčních splátkách. Z výše uvedeného pak plyne, že žalovaná se dosud nedostala do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (úroky), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaná povinna dle § 87 odst. 1 ZoSÚ.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., podle poměru úspěchu ve věci, když žalobkyně byla úspěšná co do 71,30 % (se zohledněním výše příslušenství ke dni rozhodnutí soudu), a po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na 42,60 % nákladů řízení, tj. částku 1 119,20 Kč. Jedná se o tyto účelně v řízení vynaložené náklady: a/ soudní poplatek 1 000 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 2.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky; c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 315 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby náhradu nákladů řízení uhradila k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř.
13. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 200 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 800 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.