Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 13/2025-116

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUD. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 54 061,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 595,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 595,56 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 44 466,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 159,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 061,57 Kč od 2. 2. 2024 do 13. 6. 2024, se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 466,01 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 49 965,57 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 5 689,7 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 595,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 595,56 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, podle které by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 44 466,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 159,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 061,57 Kč od 2. 2. 2024 do 13. 6. 2024, se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 466,01 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 49 965,57 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 5 689,7 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 54 061,57 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne 1. 3. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěrový limit do 5 000 Kč. Na základě dodatku ke smlouvě č. hodnota ze dne 20. 12. 2020 původní věřitel poskytl žalovanému úvěrový limit až do výše 50 000 Kč, který žalovaný do této výše čerpal. Žalovaný se jej zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,9 % ročně. Pro neplnění podmínek byl úvěr zesplatněn ke dni 20. 10. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 49 965,57 Kč, úroky ve výši 5 689,70 Kč, poplatky ve výši 4 096 Kč, úroky z prodlení ke dni postoupení ve výši 2 159,97 Kč. Žalovaný celkem na základě smlouvy čerpal částku 90 021,57 Kč. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil 80 426,01 Kč.

2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil.

3. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 27. 2. 2017, záznamu o poskytnutí předsmluvních informací, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 1. 3. 2017, dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 20. 12. 2020, všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, ceníku, oznámení o úrokových sazbách, upomínek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 21. 10. 2023, platební historie lze učinit závěr, že na základě smlouvy se žalovaným původní věřitel poskytl žalovanému revolvingový úvěr do výše 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem 16,9 % ročně. Dne 20. 12. 2020 byl uzavřen dodatek k původní smlouvě, na základě kterého se původní věřitel zavázal poskytovat žalovanému úvěrový rámec do výše 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet ve splátkách po 1 500 Kč. Žalovaný řádně nesplácel a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 20. 10. 2023. Dle žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 27. 2. 2017 měl žalovaný příjem ve výši 14 009 Kč, měl vlastní bydlení. Dle potvrzení zaměstnavatele žalovaného činil jeho průměrný čistý příjem 14 009 Kč, neměl žádné splátky úvěrů. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k prověřování úvěruschopnosti ze dne 20. 12. 2020, podle kterého měl žalovaný příjem 30 000 Kč, kdy tento příjem odpovídá průměrnému příjmu z běžného účtu žalovaného. Žalovaný uvedl výdaje v nulové výši, dosavadní výše všech poskytnutých úvěrů činila 850 974 Kč, splátky činily 13 628 Kč (celkem 5 úvěru bylo poskytnuto v rámci původního věřitele a jeden úvěr jiným věřitelem), nové splátkové zatížení tak činilo 15 128 Kč. Dle informace z CCB měl celkem 7 kontraktů s celkovou výší splátek 14 898 Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno se statistickými údaji a normativními výdaji na bydlení a s měsíčními splátkami dosavadních závazků. Dle výpisů z účtu za květen až říjen 2020 činil průměrný příjem žalovaného 27 101 Kč, jeho měsíční výdaje byly vyšší než jeho příjmy ze zaměstnání, když na účet dne 8. 6. 2020 přišla částka 200 000 Kč z úvěru poskytnutého původním věřitelem. Z výpisu z účtu dále vyplývá, že ze mzdy žalovaného byly prováděny srážky.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2024 včetně přílohy, dohody o úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 2. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni a postoupení oznámil žalovanému. Dopisem ze dne 29. 5. 2024 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Žalovanému byla určena lhůta k zaplacení do 13. 6. 2024. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě. Dle informace o sledování zásilky byla zásilka vrácena zpět odesílateli, když si ji žalovaný nevyzvedl.

5. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen „ “). Na uvedenou smlouvu se vztahuje též ustanovení o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel ověřil při poskytnutí revolvingového úvěru příjem žalovaného, jeho výdaje však nezjišťoval, stejně tak neprověřoval jeho další závazky, když žalovaný měl příjem o málo vyšší než minimální mzdu. V případě zvýšení úvěrového rámce pak faktické výdaje žalovaného nezohlednil a vycházel ze statistických výdajů, poskytl finanční prostředky za situace, kdy žalovaný byl značně zadlužen a z jeho mzdy byly prováděny srážky. Z uzavřené smlouvy pak vyplývají další závazky žalovaného z titulu úroků, poplatků apod. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná. Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovanému poskytnuta celkem částka 90 021,57 Kč a zaplatil částku 80 426,01 Kč, výše bezdůvodného obohacení činí 9 595,56 Kč. Nebyl prokázán spor týkající se možnosti žalovaného vrátit jistinu. Úroky z prodlení soud přiznal v rozsahu uvedeném ve výroku I., když žalovaný byl vyzván k zaplacení zástupcem žalobkyně a byla mu stanovena lhůta k plnění do 13. 6. 2024. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení ve výši dle Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství vyčíslenému ke dni vyhlášení rozsudku. V řízení tak byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).