Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
23 C 6/2025-44
Okresní soud ve Znojmě rozhodl Mgr. Romanem Vystrčilem jako samosoudcem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce, sídlem Adresa žalobce, zastoupený advokátem Jméno advokáta,
se sídlem Adresa advokáta,
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované,
o 28 008,80 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 14 000 Kč.
II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 14 008,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 686,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 159,57 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 14 000 Kč.II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 14 008,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 686,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 159,57 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum ve znění částečného zpětvzetí ze dne datum se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 28 008,80 Kč spolu se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. Žalobou uplatněný nárok odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a byl jí poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s částkou 15 168 Kč sestávající z úroku ve výši 9 817 Kč, poplatku za zpracování úvěru 1 500 Kč a poplatku za flexibilní splácení 3 851 Kč, formou 65 týdenních splátek po 465 Kč. Žalovaná však na úvěr splatila jen částku 1 000 Kč. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaná se ve věci k výzvě soudu nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo k uzavření smlouvy, kterou se jmenovaná společnost zavázala poskytnutou žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 9 817 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortní splácení ve výši 3 851 Kč formou 65 týdenních splátek po 465 Kč. Úroková sazba činila 88 % a RPSN 167,56 %. Z tabulky umoření vzal soud za prokázané, že úvěr ve sjednané výši byl čerpán dne datum, dne datum splatila žalovaná na úvěr částku 1 000 Kč. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované doložil žalobce toliko vyplněnou kartu zákazníka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. hodnota byla postoupena na žalobce. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne datum.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
7. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem
8. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
9. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje pod sankcí neplatnosti úvěrové smlouvy poskytovateli úvěru povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splatit. Zásada jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele úvěru mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona. Ze závěrů rozsudku Soudního dvora (druhý senát) EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 (dostupný na http://curia.europa.eu) vyplývá, že soudy jsou podle Článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení povinnosti řádně posoudit před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele úvěr splatit, tak zakládá absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, ke které musí soud přihlédnout vždy.
10. V projednávané věci žalobce neprokázal, že by před poskytnutím úvěru řádně zkoumal schopnost žalované úvěr splatit. Z předložené karty zákazníka vyplývá, že právní předchůdce žalobce toliko ověřoval výši příjmů žalované, v otázce jejích pravidelných výdajů a případných dalších dluhů se však spokojil toliko s prohlášením žalované. Řádné posouzení úvěruschopnosti zájemce o úvěr však vyžaduje nejen zjišťování příjmů úvěrovaného, ale též řádné ověření jeho pravidelných výdajů, jeho rodinného zázemí a případných vyživovacích povinnosti a jeho platební morálky, s čímž minimálně souvisí zjišťování jeho dalších nesplacených závazků. Při ověřování výdejové stránky na straně žalované postupoval žalobce ryze formálním způsobem, neboť se spokojil pouze s čestným prohlášením žalované, aniž by jakkoliv ověřoval, zda jsou tyto údaje reálné a aniž by jakkoliv ověřoval, zda není žalovaná vedena v registrech dlužníků či zda vůči ní nejsou vedeny exekuce, ač lze tyto údaje získat z veřejně dostupných registrů. Již ze samotného prohlášení žalované, ve kterém své pravidelné výdaje vyčísluje měsíčně toliko na částku 1 000 Kč, je zřejmé, že tento údaj je zcela nereálný, neboť v takovém případě by žalovaná měla na den cca 33 Kč, což je částka zcela nedostačující i jen k úhradě nezbytné stravy, což však není jediný pravidelný výdaj, neboť je třeba přihlížet též k výdajům na bydlení, energie a nezbytné ošacení. Již z uvedeného je zřejmé, že ověřování úvěruschopnosti žalované bylo zcela formálním úkonem, kdy se právní předchůdce žalobce spokojil s tím, že do karty zákazníka byly vyplněny nějaké údaje bez ohledu na jejich reálnost. Rozhodně tak nelze hovořit o ověření úvěruschopnosti s potřebnou mírou odborné péče.
11. Z důvodu porušení povinnosti žalobce posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované je tak třeba dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru hledět na uzavřenou úvěrovou smlouvu jako na neplatné právní jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že na základě neplatně uzavřené smlouvy bylo ze strany právního předchůdce žalobce plněno, když žalované poskytl převodem na účet částku 15 000 Kč. Jelikož se jednalo o plnění poskytnuté na základě neplatného právního jednání, má žalobce, jakožto osoba, na kterou byla pohledávka postoupena, nárok na jeho vrácení dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu. Žalobce již však nemá právo na plnění vyplývající z vedlejších ujednání úvěrové smlouvy – zaplacení smluvního úroku za poskytnutí úvěru a zaplacení dalších sjednaných poplatků, neboť v důsledku neplatného uzavření úvěrové smlouvy jsou neplatná i veškerá její ujednání, ze kterých žalobce odvozuje své výše uvedené nároky. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že žalovaná splatila na neplatně poskytnutý úvěr částku 1 000 Kč.
12. Soud proto po odečtení žalovanou uskutečněné splátky podané žalobě vyhověl jen do částky 14 000 Kč, ve zbytku pak žalobou uplatněný nárok zamítl, a to včetně uplatněného nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to s poukazem na ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , ze kterých vyplývá, že prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení ještě nenastalo a nárok na úrok z prodlení tak žalobci dosud nevznikl.
13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, jak je uvedeno výše neboť úspěch žalobce je v podstatě totožný s jeho neúspěchem, rozdíl činí jen 8,80 Kč (14 008,80 Kč ku 14 000 Kč), je proto na místě, aby si za této situace každý z účastníků nesl své náklady řízení sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně ve stanovené lhůtě povinnost uloženou jí vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.