Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

69 Co 23/2025-100

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Jany Spanilé ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně. v likvidaci, IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Česká republika - ústřední orgán, IČO: IČO sídlem adresa

o náhradu škody a nemajetkové újmy,

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 10. 2024, č. j. -79,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I. o věci samé ohledně napadeného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 270 000 Kč od 8. 2. 2024 do 17. 5. 2024 a částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % od 18. 5. 2024 do zaplacení a ve výroku III. o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 5 227, 20 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I. o věci samé ohledně napadeného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 270 000 Kč od 8. 2. 2024 do 17. 5. 2024 a částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % od 18. 5. 2024 do zaplacení a ve výroku III. o náhradě nákladů řízení potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 5 227, 20 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 270 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 1 980 000 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 85 121 Kč (výrok III.). Takto soud prvního stupně rozhodl o požadavku žalobkyně na zaplacení náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklé v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobkyni u Krajského soudu v adresa, pobočka v adresa, pod sp. zn. spisová značka (dále též „posuzované řízení“).

2. Žalobkyně tvrdila, že posuzované řízení bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 19. 11. 2018, č. j. spisová značka, pro účastenství ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 2, 4 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku ve spojení s § 7 zák. o trestní odpovědnosti právnických osob. Rozhodnutím Vrchního soudu v místo ze dne 13. 3. 2023 sp. zn. spisová značka byla žalobkyně zproštěna obžaloby. V souvislosti se svou účinnou obhajobou byla nucena vynaložit náklady na vypracování znaleckých posudků. Žalobkyně si nechala vypracovat dva znalecké posudky od ústav, za které zaplatila 150 000 Kč a 100 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí byla nezákonným trestním stíháním způsobena.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání a poté byla žalobkyně obžaloby zproštěna. Odpovědnostní titul – nezákonné rozhodnutí – tedy je v projednávané věci dán.

4. K nároku na náhradu škody v podobě výdajů za znalecké posudky soud prvního stupně uvedl, že vypracování znaleckých posudků a jejich účelnost nebyla mezi účastníky sporná, neboť i žalovaná uznala, že posudky vedly, či přispěly, ke zrušení nezákonného rozhodnutí, tedy ke zproštění žalobkyně obžaloby. Rozhodnutí v trestním řízení vycházela mimo jiné z posudků vypracovaných k objednávce žalobkyně, především odvolací soud z nich vyšel při zproštění žalobkyně obžaloby. Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním byla mezi účastníky odstraněna i spornost výše vyúčtované odměny za tyto posudky, soud prvního stupně tyto náklady (v celkové výši 250 000 Kč) žalobkyni přiznal.

5. K nároku na úroky z prodlení z těchto nákladů soud prvního stupně odkázal na , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále též jen „OdpŠk“ nebo „“), a uvedl, že žalobkyně doručila žádost o náhradu škody a újmy žalované dne 7. 8. 2023. Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 7. 2. 2024. Žalovaná se dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku a od 8. 2. 2024 (včetně) ji stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Soud prvního stupně se neztotožnil s argumentací žalované, že by měla být v prodlení až od jednání soudu (nejméně ve vztahu k nároku na náhradu škody). Přílohový trestní spis měla žalovaná k dispozici i během mimosoudního projednání, kde mohla minimálně provést srovnání s odměnou vyplacenou znalci přibraným opatřením OČTŘ. Ve spise byly znalecké posudky vypracované k zadání žalobkyně založeny. Žalovaná taktéž nepřistoupila k úhradě náhrady škody ani v průběhu řízení před soudem prvního stupně po doplnění tvrzení žalobkyní.

6. Při posouzení nároku žalobkyně na nemajetkovou újmu soud prvního stupně vyšel z příslušných ustanovení a z hledisek vymezených judikaturou Nejvyššího soudu, provedl srovnání obdobných případů, které měl k dispozici, a dospěl k závěru, že odpovídající satisfakcí, jíž by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je částka 20 000 Kč. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodnil povahou trestní věci, kdy v důsledku trestního stíhání v souvislosti s obchodní činností žalobkyně došlo k poškození jejího dobrého jména a pověsti.

7. V dalších podrobnostech odkazuje odvolací soud na argumentaci, která je uvedena v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, a kterou není třeba, v zájmu stručnosti písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, podrobně opakovat.

8. Proti tomuto rozsudku, jeho vyhovujícímu výroku I. v rozsahu úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 270 000 Kč od 8. 2. 2024 do 17. 5. 2024 a přiznaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím, podala žalovaná včasné odvolání. V odvolání v zásadě zopakovala svá tvrzení uvedená před soudem prvního stupně s tím, že v rámci předběžného projednání nároku žalobkyni vyzývala k doplnění tvrzení ohledně účelnosti vypracování znaleckých posudků a k doplnění vyčíslení nákladů na vypracování těchto posudků, neboť nebylo zřejmé, jak znalecký ústav dospěl k výši vyúčtované odměny. Žalobkyně však svá tvrzení dostatečně nedoplnila. Kdyby tedy žalobkyně k výzvě žalované doplnila svá tvrzení ohledně výše nákladů na vypracovaní znaleckých posudků (jejich účelnost žalovaná uznala ve stanovisku ze dne 28. 3. 2024), vyplatila by žalovaná náklady na tyto posudky dříve.

9. K nároku na nemajetkovou újmu žalovaná uvedla, že v řízení nebyl dostatečně prokázán zásah trestního stíhání do pověsti žalobkyně, a proto z důvodu neunesení důkazního břemene v této otázce považuje za dostačující satisfakci konstatování porušení práva a omluvu.

10. Závěrem žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a v navrhovaném rozsahu žalobu zamítl.

11. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit.

12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v mezích podaného odvolání napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( a ), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

13. Odvolací soud především odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, když soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ( ) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry. V návaznosti na to soud prvního stupně věc i přiléhavě právně posoudil.

14. Při posouzení nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání soud prvního stupně nepochybil, když při svém rozhodování vyšel z hledisek vymezených zejména v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , podle kterého soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby s tím, že forma a případná výše zadostiučinění přitom nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Po promítnutí správných skutkových zjištění, která na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně učinil, a ze kterých vyplynuly zjevné závažné negativní vlivy, které posuzované trestní stíhání mělo na její dobré jméno, pak rovněž přiléhavě uzavřel, že je i z tohoto titulu namístě jí přiznat odškodnění finanční.

15. V intencích judikatury Nejvyššího soudu, reprezentované například rozsudkem ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. , provedl soud prvního stupně srovnání s obdobnými případy nezákonných trestních stíhání, kdy poškozeným v těchto případech byla při obdobných dopadech vyplacena částka odškodnění ve výši 20 000 Kč či morální satisfakce (když podle odůvodnění zprošťujícího rozhodnutí se v této srovnávané věci žalobkyně jednání spíše dopustila).

16. Rovněž nárok žalobkyně na náhradu škody v podobě výdajů za znalecké posudky soud prvního stupně posoudil správně včetně žalovanou namítaného prodlení s placením těchto výdajů, a proto odvolací soud i v této otázce plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku soudu prvního stupně.

17. Odvolací soud pro úplnost opakuje, že podle § 15 OdpŠk je stát povinen nahradit škodu do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. Marným uplynutím této lhůty se stát ocitá v prodlení a ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost (sankce) zaplatit poškozenému též úrok z prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. ). Na shora uvedeném nemůže nic změnit ani žalovanou tvrzená okolnost, že neměla k dispozici veškeré podklady, neboť žalobkyně k výzvě žalované nepředložila doplnění účelnosti vypracování znaleckých posudků a (podrobné) vyčíslení nákladů na tyto posudky (žalované nebylo zřejmé, jak k výpočtu odměny znalecký ústav dospěl). Jak správně uvedl soud prvního stupně, žalovaná měla v průběhu zákonné šestiměsíční lhůty k dispozici trestní spis posuzovaného řízení, ze kterého mohla čerpat přinejmenším srovnání s odměnou vyplacenou znalci přibraným OČTŘ.

18. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé I. v napadeném rozsahu a ve výroku III. o nákladech řízení podle jako věcně správný potvrdil.

19. V zamítavém výroku II. a ve vyhovujícím výroku I. co do částky 250 000 Kč s příslušenstvím od 17. 5. 2024 do zaplacení zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním žalované nedotčen ( ).

20. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle , ve spojení s Žalobce dosáhl plného procesního úspěchu i v této fázi řízení, a náleží mu proto náhrada nákladů odvolacího řízení. Ty jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátem podle , advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024, za jeden úkon právní služby ve výši 4 020 Kč (tarifní hodnota u nároku na nemajetkovou újmu činila 50 000 Kč a u nároku na náhradu škody 10 910 Kč) za vyjádření k odvolání a jeden režijní paušál po 300 Kč ( téže vyhlášky), tedy celkem včetně 21 % DPH (907, 20 Kč) ve výši 5 227,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení; přípustnost dovolání přezkoumá za podmínek stanovených v dovolací soud.