Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 80/2025-30

Okresní soud v Třebíči rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Tesaře a přísedících Mgr. Simony Nabyté a Mgr. Marie Slané ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení částky 160 476,75 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 139 951 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 139 951 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 20 525,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 525,75 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení, se řízení zastavuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 33 742 Kč, k rukám Jméno advokáta B, advokáta se sídlem adresa, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 139 951 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 139 951 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 20 525,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 525,75 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení, se řízení zastavuje.III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 33 742 Kč, k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem , adresa, , do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 1. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 160 476,75 Kč s příslušenstvím z titulu doplacení odstupného. Žalobu odůvodnil tím, že jeho pracovní poměr u žalovaného byl skončen výpovědí danou mu žalovaným z organizačních důvodů, a bylo mu v ní přiznáno odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Na základě upozornění žalobce byl žalovaným vystaven dne 30. 8. 2024 dodatek výpovědi, ve kterém mu bylo v souladu s kolektivní smlouvou přiznáno odstupné odpovídající čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku. V dodatku však nebylo výslovně uvedeno, že se ruší původně přiznaná výše odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku, a proto je třeba oba dokumenty dle jeho názoru považovat za samostatně závazné a přísluší mu tak právo na odstupné odpovídající sedminásobku průměrného výdělku. Žalovaný mu dosud vyplatil pouze odstupné ve výši odpovídající čtyřnásobku průměrného výdělku a zbývající část jeho nároku mu přes výzvu zaslanou před zahájením řízení vyplatit odmítl.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že jediným důvodem vyhotovení dodatku k výpovědi dané žalobci byla náprava chyby ve výpovědi spočívající v nesprávném uvedení násobku průměrných výdělků žalobce při výpočtu odstupného náležejícího žalobci. K žádné dohodě účastníků nad rámec ustanovení , příslušného ustanovení kolektivní smlouvy i zavedené praxe u žalovaného nedošlo, a žalobci příslušející odstupné ve výši odpovídající čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku bylo již žalobci vyplaceno.

3. Ohledně částky 20 525,75 Kč s příslušenstvím vzal žalobce při jednání soudu dne 8. 4. 2025 žalobu zpět s tím, že v písemném vyhotovení žaloby došlo k chybě v počtech a požadovanému odstupnému ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku odpovídá pouze částka 139 951 Kč. Soud proto dle v této části řízení zastavil a věcně rozhodoval pouze o zbývající části žaloby.

4. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 27. 8. 1998 jako ICT administrátor. Jeho pracovní poměr byl ukončen ke dni 31. 10. 2024 na základě výpovědi dané mu žalovaným dle datované 22. 8. 2024 a převzaté žalobcem 26. 8. 2024. Žalovaný ve výpovědi mimo jiné uvedl, že „v souladu s a kolektivní smlouvou Vám bude po skončení pracovního poměru vyplaceno odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, a to v nejbližším výplatním termínu“. Dne 29. 8. 2024 byl mezi účastníky uzavřen dodatek k výpovědi z pracovního poměru, ve kterém bylo uvedeno, že „v souladu s a kolektivní smlouvou Vám bude po skončení pracovního poměru vyplaceno odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku, a to v nejbližším výplatním termínu“, tedy ve výši odpovídající kolektivní smlouvě mezi žalovaným a odborovou organizací u něj působící. Odstupné ve výši 186 601 Kč hrubého odpovídající čtyřnásobku průměrného výdělku žalobce bylo vyplaceno žalobci dne 15. 11. 2024. Sporným zůstalo, zda žalobci přísluší dle dohody účastníků právo na zaplacení dalšího odstupného odpovídajícího trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Rozhodnutí soudu tak záviselo na výkladu právních jednání účastníků v souvislosti se skončením pracovního poměru žalobce a odstupným.

5. Podle se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle věta první co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Podle se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právní styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

6. Při použití shora citovaných interpretačních pravidel právního jednání účastníků dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Sám žalobce tvrdil, že k uzavření dodatku výpovědi pracovní smlouvy došlo z jeho iniciativy kvůli výši odstupného neodpovídající kolektivní smlouvě, ve které bylo u zaměstnanců s délkou trvání pracovního poměru více než 10 roků sjednáno odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku. Dokonce i zástupce žalobce v závěrečné řeči připustil, že k žádné dohodě účastníků o vyplacení odstupného odpovídajícího sedmi průměrným měsíčním výdělkům nedošlo. Rovněž z textu výpovědi z pracovního poměru a jejího dodatku i z výpovědi svědkyně jméno FO je dle názoru soudu zřejmé, že účelem dodatku výpovědi byla pouze náprava pochybení ve výši žalobci přiznaného odstupného a nikoli sjednání dalšího odstupného na výši odpovídající sedminásobku průměrného výdělku. Odstupné ve výši odpovídající kolektivní smlouvě bylo přitom žalobci již vyplaceno a dluh žalovaného vůči žalobci tak již zanikl splněním podle . Žalobou uplatněný nárok tak nemá oporu v hmotném právu ani ve smluvním ujednáním účastníků. V nezpětvzaté části proto soud žalobu včetně požadovaného příslušenství pohledávky jako nedůvodnou zamítl.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle a přiznal právo na jejich náhradu ve věci plně úspěšnému žalovanému. Tyto náklady představují náklady právního zastoupení advokátem, a to odměnu za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé a účast na jednání soudu dne 8. 4. 2025) po 7 540 Kč dle vyhl. č. ve znění platném ke dni zahájení řízení, tři paušální náhrady po 450 Kč dle téže vyhlášky, náhradu za ztrátu času advokáta za cestu adresa ve výši 1 200 Kč (8 půlhodin po 150 Kč při obvyklé délce cesty adresa hodiny) dle téže vyhlášky, cestovní náhradu za stejnou cestu vozidlem jméno FO jméno FO ve výši 2 716 Kč ( 340 km při paušální náhradě 5,80 Kč za jeden km dle vyhl. č. , průměrné normované spotřebě vozidla 5,40 Kč za jeden litr a ceně paliva benzin 98 oktanů 40,50 Kč za jeden litr dle téže vyhlášky) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 5 856 Kč, neboť zástupce žalovaného osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Z důvodů uvedených shora proto soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů ve výši 33 742 Kč a uložil žalobci povinnost k jejich náhradě v obecné třídenní lhůtě k plnění dle , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalobci ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.