Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 212/2024-47
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 30 412,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to vše
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovaného
úroku ve výši částka, účelně vynaložených nákladů ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám
zástupce žalobce Jméno advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to všedo tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovanéhoúroku ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukámzástupce žalobce , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne datum zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od datum do zaplacení. Tvrdil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností Ferratum Bank p.l.c. dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši částka. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal částka a splatností dne datum. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí částka. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. účtu. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne datum. Celková výše nároků žalobce činí celkem částka nejpozději splatných datum.
2. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností Ferratum Bank p.l.c., Malta (nyní Multitude Bank p.l.c.), jako původním věřitelem a postupitelem a společností Jméno žalobce. (žalobce), jako postupníkem a novým věřitelem, čímž prokázal aktivní legitimaci ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
3. Usnesením č.j. spisová značka ze dne datum soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne datum, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Obchodními podmínkami, a platebními informacemi měl soud prokázáno, že společnost Ferratum Bank p.c.l. poskytla žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce částka, a to na účet vedený na jméno žalovaného dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 13 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo alespoň částka, podle toho, která částka je vyšší, splatných patnáct dnů od data výpisu. Součástí úvěrové smlouvy byly Standardní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen „podmínky“). Žalovaný však v souladu se Smlouvou úvěr nesplácel, ač mu byly právním předchůdcem žalobce jednotlivé splátky vyúčtovány. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne datum. Z platebních informací bylo zjištěno, že k datum činil dluh na jistině (výběr) částku částka, na náhradách účelně vynaložených nákladů 3 x částka a na úrocích za období čerpání částku částka.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení a ve zbytku výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě níž žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka, který se s poplatky zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Pokud byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a již první splátku nebyl žalovaný schopen uhradit, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr právním předchůdcem žalobce zjevně nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobce k otázce posuzování úvěruschopnosti neposkytl žádná další tvrzení ani důkazy.
12. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne datum k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
13. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od datum a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z datum ve věci vedené pod sp. zn. C-679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v adresa (Česká republika) ze dne datum, došlým Soudnímu dvoru dne datum, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši částka, přichází pouze nárok žalobce na vydání bezdůvodné obohacení ve výši částka, neboť žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobci částku částka, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobcem
poskytnuta lhůta k plnění do datum (viz. předžalobní výzva ze dne datum), tento se dostal do prodlení nejdříve dnem datum, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. od datum do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok na příslušenství žalované částky před datem datum jako nedůvodný zamítl.
14. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (přičemž zamítnutí žaloby se týkalo pouze příslušenství). Na nákladech řízení tak byla žalobci, který měl ve věci úspěch, přiznána odměna za dva a půl úkonu po částka podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 3 x paušál po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek částka. Náklady řízení tak celkem přestavují částku částka, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).
15. Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.