Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 406/2023-31
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 42 030 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 42 030 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 21. 1. 2023 do zaplacení se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení 42 030 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 21. 1. 2023 do zaplacení se zamítá.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 25. 4. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 42 030 Kč s tím, že uvedená částka představuje smluvní pokutu za prodlení se zaplacením dlužného nájemného za období od 1. 3. 2020 do 17. 1. 2023 ve výši 0,15 % denně za každý den prodlení, která měla být sjednána v písemném uznání dluhu ze dne 25. 2. 2020. Dluh na nájemném ve výši 26 635 Kč měl vzniknout v důsledku neplacení nájemného za užívání bytu č. Anonymizováno adresa.
Žalovaná s žalobou nesouhlasila.
Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 12. 2019 uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalobkyně žalované pronajímala byt č. Anonymizováno o velikosti 2+1 v Anonymizováno adresa. Ve smlouvě byl sjednán úrok z prodlení, smluvní pokuta sjednána nebyla. Žalované vznikl dluh na nájemném a platbách souvisejících s užíváním bytu ve výši 26 635 Kč, který žalovaná uznala svým písemným prohlášením ze dne 25. 2. 2020 a zavázala se jej i s příslušenstvím splácet ve splátkách. V prohlášení žalované je i text, že pro případ prodlení žalované „se zaplacením finančních závazků dle tohoto uznání dluhu se sjednává smluvní pokuta ve výši 0,15 % denně z dlužné částky za každý den prodlení“. Prohlášení podepsala pouze žalovaná.
Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
Dle § 2048 odst. 1 věty první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Po právním posouzení shora uvedeného závěru o skutkovém stavu má soud za to, že žaloba není důvodná. Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Naproti tomu smluvní pokutu, jako samostatný smluvní nárok, lze sjednat pouze dvoustranným právní jednáním (viz text shora citovaného ustanovení § 2048 odst. 1 občanského zákoníku – „…ujednají-li strany…“). Právo na zaplacení smluvní pokuty tedy nemůže věřiteli vzniknout na základě jednostranného prohlášení dlužníka, ale je zapotřebí souhlasného projevu vůle obou stran.
Za této situace soud poskytl při jednání žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a vyzval ji k doplnění tvrzení o tom, jak byla smluvní pokuta mezi účastnicemi sjednána, a k označení důkazu k prokázání takto doplněného tvrzení. Poučil žalobkyni také o následcích nesplnění této výzvy.
Žalobkyně ani po tomto poučení na výzvu soudu nereagovala, tvrzení nedoplnila a žádný důkaz neoznačila.
Protože v řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta, soud žalobu výrokem I. rozsudku zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná, a měla by tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná se však práva na náhradu nákladů řízení vzdala, a proto soud rozhodl výrokem II. rozsudku tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.
Nesplní-li povinná řádně a včas, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.