Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 8/2025-84

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované

o 13 487,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení jistiny ve výši 208,17 Kč; zbývající části „poplatku“ ve výši 6 578,93 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 418,24 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 983,25 Kč; zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 908,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; úroku ve výši 18,17 % ročně z částky 6 908,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení jistiny ve výši 208,17 Kč; zbývající části „poplatku“ ve výši 6 578,93 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 418,24 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 983,25 Kč; zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 908,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; úroku ve výši 18,17 % ročně z částky 6 908,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 6 908,17 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok, úrok z prodlení), která představuje nevrácenou část peněz (7 000 Kč), které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy č. hodnota uzavřené s obchodní společností právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 20. 12. 2021. Uvedla, že úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně hodnocena na základě sdělených údajů, které byly ověřovány na základě dokladů uvedených v zákaznické kartě, nicméně doklady nemá k dispozici. Žalovaná uvedla příjem ve výši 10 000 Kč a další příjem domácnosti ve výši 30 000 Kč, s ohledem na výši příjmu a výši zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru o její úvěruschopnosti. Žalovaná v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradila celkem 300 Kč. Dále se žalobkyně domáhá částky 6 578,93 Kč, jakožto zbývající části poplatku, který původně sestával z kapitalizovaného úroku (3 570 Kč), poplatku za zpracování (1 500 Kč), poplatku za komfortní a flexibilní splácení (1 621 Kč) a pojistného (1 560 Kč). Všechny vymáhané pohledávky byly na žalobkyni postoupeny.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval v souladu s , , v rozhodném znění (dále jen „ “), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dne 20. 12. 2021 dohodly na obsahu smlouvy o úvěru č. hodnota, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 7 000 Kč, žalovaná se zavázala uvedenou částku společně s poplatky a úrokem ve výši 6 691 Kč vrátit prostřednictvím 52 týdenní splátek ve výši 294 Kč (poslední splátka 257 Kč), dále si ujednali pojištění za celkovou cenu 1 560 Kč; úroková sazba je uvedena 88 % ročně, RPSN je uvedeno 227,49 % (smlouva o úvěru s podmínkami č. l. 13-14).

5. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr příjem ve výši 10 000 Kč, další příjem ve výši 30 000 Kč, měsíční údaje uvedla ve výši 3 000 Kč, uvedla, že nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti; uvedla že nemá bankovní účet (karta zákazníka č. l. 12). Žalobkyně nedisponuje doklady, na základě kterých by bylo výše uvedené ověřeno (tvrzení žalobkyně).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni písemností ze dne 29. 9. 2023 (oznámení č. l. 15).

7. Žalovaná čerpala částku 7 000 Kč dne 20. 12. 2021 (tabulka umoření č. l. 16). V souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradila celkem 300 Kč (tabulka umoření č. l. 16 a tvrzení žalobkyně).

8. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu z předmětné smlouvy o úvěru (výzva č. l. 19-20, podací lístek č. l. 18).

9. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dne 20. 12. 2021 dohodly na obsahu smlouvy, na základě které byla žalované poskytnuta finanční částka 7 000 Kč; úrok byl sjednán ve výši 88 % ročně a RPSN ve výši 227,49 %. Právní předchůdkyně žalobkyně při prověření úvěruschopnosti vycházela z údajů sdělených žalovanou; nedisponuje dokladem o příjmu ani výdajích žalované. Žalovaná v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradila celkem 300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami, přičemž právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.

11. Soud vycházel zejména ze , , v rozhodném znění (dále jen „ “), a ze , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „ “). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru ( a násl. ); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele ( zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání ( a násl. ); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení ( a násl. ).

12. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami, přičemž právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak. Soud vycházel zejména ze , , v rozhodném znění (dále jen „ “), a ze , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „ “). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru ( a násl. ); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele ( zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání ( a násl. ); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení ( a násl. ).

13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva podle a násl. , vzhledem k tomu, že žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele ( ), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr.

14. U vymáhaných nároků došlo k platné změně věřitele ve smyslu a násl. na žalobkyni, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k jejich postoupení na žalobkyni. Žalobkyně se proto předmětných nároků může domáhat soudní cestou.

15. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle zákona o spotřebitelském úvěru. Pro nadbytečnost se soud nezabýval možnou neplatností smlouvu pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu .

16. Jedním z projevů ochrany spotřebitele je princip odpovědného úvěrování, ze kterého vyplývá povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru před jeho poskytnutím (popř. před významným navýšením) podle § 86 ve spojení s § 75 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí prověřit, zda je v reálných možnostech konkrétního spotřebitele předmětný úvěr řádně splácet (tzv. úvěruschopnost). Nesplní-li tuto povinnost, je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, věc C-679/18, nebo nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Dále z § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele úvěru uchovávat dokumenty, na jejichž základě bude možné proces prověření úvěruschopnosti přezkoumat.

17. Zákon nepředepisuje přesný postup, když vyžaduje, aby prověření úvěruschopnosti proběhlo na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, popřípadě z databáze či jiných zdrojů. Jak plyne i z bohaté judikatury k této otázce, prověření úvěruschopnosti je proces, který nelze paušalizovat a vždy je třeba ho přizpůsobit konkrétní situaci. Je přitom primárně na poskytovateli úvěru, aby v řízení tvrdil, na základě jakých informací úvěruschopnost spotřebitele ověřil, přičemž soud vychází z toho, že má-li být povinnost prověřovat úvěruschopnost s odbornou péčí skutečně efektivní, je nezbytné, aby tento proces byl plně přezkoumatelný (transparentní). Zdejší soud z pohledu standardu odborné péče vyžaduje, aby dospěl k přesvědčení, že si poskytovatel úvěru opatřil s ohledem na konkrétní situaci dostatek podkladů, ze kterých vyvodil ohledně příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele správné závěry, aniž by současně existovaly důvodné pochybnosti o reálné schopnosti spotřebitele úvěr řádně splatit.

18. S ohledem na povinnost poskytovatele úvěru stanovenou v § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na zásadu přímosti dokazování soud nepovažuje za dostatečné, pokud jsou jako důkaz předloženy pouze vyplněné karty zákazníka, jelikož na tomto základě není možno správnost údajů hodnověrně přezkoumat. Názor vyjádřený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, čj. -97, na který odkazuje žalobkyně, není v soudní rozhodovací praxi nikterak ustálený a zdejší soud se od něho na základě výše uvedeného odchyluje.

19. Žalobkyně dle názoru soudu nedodržela standard odborné péče, jelikož neověřila řádně příjmy žalobkyně a rovněž se nezabývala faktickými výdaji žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. -380, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. , bod 24). Již z tvrzení žalobkyně přitom vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z předpokladu úvěruschopnosti žalované s ohledem na sdělenou výši příjmů a s ohledem na nižší výši zápůjčky. Deficity v prověření úvěruschopnosti žalované potvrzuje i skutečnost, že realizovala pouze jedinou splátku.

20. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně při prověření úvěruschopnosti nepostupovala s náležitou odbornou péčí, což vedlo k nesprávnému závěru o úvěruschopnosti žalované. Celá úvěrová smlouva je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž žalovaná je v takovém případě povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud proto pro nedůvodnost zamítl požadavky na zaplacení úroku a poplatků (vč. pojistného), jelikož na tyto položky právní předchůdkyni žalobkyně nevznikl nárok (nebyly platně sjednány).

21. Žalovaná již v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradila částku, která byla právní předchůdkyní žalobkyně nesprávně využita i na částečnou úhradu některých výše uvedených nedůvodných položek. Soud uvedené úhrady v rámci zúčtování obohacení žalované zohlednil, přičemž žalobkyně má za takové situace právo na zaplacení dosud nevrácené jistiny (7 000 – 300 = 6 700); ve zbývající části soud požadavek na zaplacení jistiny jako nedůvodný zamítl.

22. Ohledně požadovaného úroku z prodlení soud vyšel z toho, že žalovaná je podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit jistinu v době přiměřené svým možnostem, která se v případě sporu odvíjí buď od dohody účastníků nebo od určení soudem. Existence sporu je dána objektivně tím, že žalovaná jistinu dobrovolně nevrátila. Jelikož však žalovaná své možnosti jistinu vrátit nijak nespecifikovala (zůstala v řízení pasivní), určil soud lhůtu k vrácení jistiny v délce tří dnů od právní moci rozsudku analogicky podle Vzhledem k výše uvedenému se žalovaná nemohla dostat do prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, čj. ); soud proto jako nedůvodný zamítl i požadavek na úhradu úroku z prodlení.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ( ). Žalovaná byla ve sporu částečně úspěšnější, náhrada nákladů jí však podle nebyla přiznána, jelikož jsou zde důvody zvláštního zřetele, a to okolnost, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu v Olomouci do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu splněny dobrovolně, může se oprávněná strana domáhat výkonu rozhodnutí prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora.